honajz

Slovo sogobi znamená v šošonštině Země. Zde Zemi reprezentuje kalifornská divočina, překvapivě bez jakýchkoliv zvířat, přitom minimálně medvědi, pokud vím, tam pobíhají. Asi proto nejsem až tak z tohoto filmu nadšený, protože představuje nejen ne Zemi, jak by jeden čekal, ale dokonce ani ne celou kalifornskou divočinu. Jistě, opět jde o zajímavé, pomalé (tož Benning, ne?) a rozjímavé záběry s pouze přírodními a přirozenými ruchy, ale bez nějakého ucelenějšího vnitřního konceptu (třeba od hor k nížině a k moři - nebo naopak; případně jaro až zima), prostě jen tak naskládané za sebe. Posuďte sami: mořský příliv, les, solné pláně, keře s horami na pozadí, divoká řeka v horách, zasněžený les, útesy v moři u břehu, slunce a stín na horském úbočí, sekvoje, vrtulník nabírá vodu z řeky, pláň, hory s lesem pod nimi, prázdný billboard, zalesněné kopce, loď na jezeře, osamělý strom v mlze, poušť a písek, jinovatka v lese u potoka, vojenský konvoj na písečné cestě, horská louka s květinami, petroglyfy, sněžení v lese, staré zbytky závor u cesty v poušti, horská bystřina, zpracování dřeva, kaktusy, cementárna, krávy venku v zimě, stráň s vlakem, skalisté hory, požár v lese, řeka ve zmrzlém korytu, dálnice kolem krasových skal, lesní soušky, přehrada se solnou jímkou. Nejvíce se mi líbila malebná stráň s projíždějícím vlakem, ale jak říkám, celek šlo seskládat alespoň nějak logicky či ústrojně, a to zde postrádám.

V podstatě remake jednoho z dílů Twilight Zone a Vykradačů těl (a posléze vzniknou další podobné filmy jako Fallen /Anděl smrti/ nebo Věc), jen se to odehrává ve vlaku, který projíždí Sibiří a je v něm pár Britů, Američanka, šílený mnich, vědci a nakonec i kozáci. U celkových záběrů vlaku mi přišlo, že jde o model, ne reálný vlak, napětí ve vlaku se nepovedlo také moc dobře zrežírovat, přerod mnicha není uvěřitelně pojatý (celou dobu je on jediný, kdo má chladnou hlavu a moc dobře ví, jaké nebezpečí jim hrozí, ale koukne do mikroskopu a změní hnedle názor?), a vlastně si tvůrci nevěděli rady ani s tou entitou, takže se z toho nakonec vylhali tím nejjednodušším možným způsobem. Ale určitou atmosféru to má, hudba hraje rovněž svou roli, a vidět vedle sebe Leho, Cushinga a Savalase se hned tak nevidí.

Je mi to moc líto, ale tohle není Kaurismäki, jak ho mám rád. Líbí se mi jeho filmy bez dialogů, kde není moc doslovný a nemusí všechno vysvětlovat na plnou pusu. Tady je doslovný až příliš, až to vypadá jako kterékoliv sentimentální černobílé drama ze 30. - 40. let. Vlastně by mě zajímalo, ve kterém roce se má film odehrávat. Jako ne-Fin netuším, kdy tam jezdily Helsinkami jaké druhy tramvají, a ani nevím, kdy ve Finsku došlo k takové krizi, že by se neuživila servírka nebo řidič (to druhé je naštěstí posléze vysvětleno, ale stejně nechápu, že muž tu práci řidiče nehledal dřív). A přišlo mi, jako by z rozmaru na své hrdiny autor kydal veškerou černotu - mrtvé dítě, nezaměstnanost, podrazácký majitel pivnice, prohrané peníze v kasinu... Proto mi konec přišel jako pohádka - vlastně si nepomohli sami, ale zase musela přijít nějaká kmotřička víla (v tomto případě, jindy to bývá kouzelný děda apod.), která hlavní hrdince finančně pomohla a jelo se dál a mraky odtáhly. Prostě - realistické drama to není, pohádka jen svým koncem, vlastně netuším, jaký žánr jsem sledoval. A škoda, že jsem se o všech postavách nedozvěděl víc, než jen povrchní informace, ani ta manželova sestra tady nemá větší prostor. U Kaurismäkiho road movie romance tohle letmé nahození charakterů fungovat může, protože jde o příběh omezený časem a prostorem, ale nemůže to fungovat u takto pojatého filmu. ... Ale abych nebyl jen negativní, ta scéna s objednávkou jídla v pivnici a přechodem do kuchyně a zpět, ta je skutečně geniální.

Taková kombinace formanovštiny a Den sedmý, osmá noc v moderním hávu. Oceňuju kameru, výpravu, kompozici záběrů. Ale jak jde o jakoukoliv zápletku, nedovedou to tvůrci podat buď přehledně, nebo uvěřitelně. Ona už ta vesnice je divná - taková ta vesnice z paralelního vesmíru lidí, kteří vesnici viděli při průjezdu na D1, když museli jet objížďkou. Znám nějaké vesnice ve Středočeském kraji, hodně vesnic na Vysočině a na Moravě, ale takovouhle jsem nikde neviděl. Na Moravě a na Vysočině by lidi na Velký pátek do kostela šli, žádnou obec by nenapadlo dělat v ten den jakoukoliv trachtaci. Taky jsem teda neviděl vesnici s vietnamskou večerkou, to je spíše pražský fenomén. A postavy jsou opět tradiční klišé - jeden buran, co věří v chemtrails a proti tomu se polévá octem (ha ha), druhý neschopný ňouma, který jen dokázal své ženě udělat dítě, rádoby statečný náčelník, který trousí moudra, ale uvnitř je zranitelný, a hlavně všichni pořád chlastají pivo. Aby bylo vše správně vyváženo, máme zde pohodovou romskou rodinku, jakože teroristický útok, dezinformační weby... prostě takový ten tradiční pražský klišé pohled na problémy tohoto světa, jako vždy mimo mísu. Navíc si v určité chvíli film začne dělat legraci i z tradičních hodnot, aby správně pojmenoval ty burany, co všemu věří a mají nízké IQ a nechápou ten správný přínos globalizačních a panevropských hnutí (aniž by tvůrce napadlo, že o podobný panevropismus se snažil jistý nejmenovaný německý politik ve 40. letech). Ale jinak kamera fakt slušná, to pomalé tempo není na škodu věci, ačkoliv druhá Díra u Hanušovic to není, jen teda to stojí na fabulaci a reáliích vycucaných z prstu.

Čtu tady přirovnání k Benningovi, ale tohle je spíše lepší srovnat s Koyaanisquatsi, akorát že Geyrhalter se obešel bez snového hudebního doprovodu Philipa Glasse, takže tohle v podstatě postapo sci-fi funguje jen v ruchách a skřeku ptáků či vrzání hmyzu - a funguje skvěle. Pravda, 90 minut je moc a začne to v určitou chvíli nudit, ale naštěstí se pak film přesune z budov ven, na moře, nakonec přijde sníh a i ten všechno sfoukne... Ten poslední záběr - jako bych koukal na Ještěd. Takže mne na filmu bavilo, že kromě prvního plánu je v něm - stejně jako u Reggia - vnitřní příběh, který se vyplatí sledovat, protože ty záběry takto za sebou nejsou řazené náhodně, ale mají svůj smysl.

Jak mám Mametovu tvorbu rád, tady jsem fakt netušil, proč bych měl sledovat partičku lhářů, snažících se kdekoho podle a zákeřně oškubat, aby oni měli jméno na tabuli a mohli vyhrát třeba Cadillac. Navíc tu není jediná kladná postava, které bych mohl fandit, takže jsem si na konci jen řekl, no a co, doplatili na to, co zasévali, vrátilo se jim to i s úroky, jsou otroky dobrovolně a lžou dobrovolně, a je mi úplně jedno, co je větší zlodějna, jestli ukrást tipy, nebo někoho okrást o jeho úspory. Herecký koncert to sice je, ale to je tak vše.

Nepochopil jsem... spoustu věcí. Jako třeba, jestli si Wenders dělal legraci z producentů, nebo diváků. Proč schválně herce režíruje, aby hráli ochotnicky a prkenně jako v amatérském divadle? (A to urážím amatérské divadlo.) Proč do scény, kdy se chce upálit soudcova žena (přitom ji s tou fakulí všichni vidí jít přes celé městečko, a nikomu to nepřijde celou dobu divné), proč tam nahodí hudbu jako ze spaghetti westernů té doby? Uživatel jitrnic má pravdu, že to vypadá jako Monty Pythoni, ovšem tentokrát to někdo myslel zcela seriózně. Bylo pro mě utrpením to sledovat.

Myslím, že rádoby biblická podobenství by neměl někdo, kdo stojí na opačné straně barikády, navíc evidentně posedlý "vnadami" hlavní herečky (nejenom, že holka nesleze z obrazu, ale kromě velké prdele a koz jsme snad neviděli jen její vagínu). Nechápu, že do tohohle šla taková spousta fajn herců. Jinak i jako alegorie je to nuda a hnus, a jestli to mělo něco předat, tak předalo jen tu nudu a hnus. Ještě že existují skutečně dobrá biblická podobenství, ale tohle k nim rozhodně nepatří. Už jen proto, že Bůh je primárně naděje, víme?, a ta v tomto filmu chybí zcela a naprosto. ... Jo a málem bych zapomněl, nevykrádá to jenom Rosemary má děťátko, ale především Burning Offerings, a to jak názvem a motivem matky, tak způsobem "obnovení" domu.

Nemám moc rád filmy, které se snaží tvářit strašně chytře, ale přitom nahodí v úvodu takových vodítek, že je po 16 minutách nejenom jasné, kam to bude směřovat, jak, ale také, kdo za tím stojí. Takže konec mě naštval, protože přesně takhle jsem si v té 16, minutě řekl, že to takto bude pokračovat a takhle to skončí. A ono jo. Nic navíc. Když se mi u 6. smyslu povedlo přijít v půlce filmu na pointu, tak jsem se alespoň mohl bavit tím, jestli jako jo, nebo ne, a bylo fajn vidět, že si s tím rejža aspoň trochu vyhrál, aby diváka mátl. To tady chybí. Btw, v poslední době snad není film, který by nezačínal noční, ale i denní honičkou v lese. :-(

Pokud to beru jako koncert, tak písničky nic moc - Pešák nemá hlas a špatně intonuje, což není až tak znát, pokud dělá křoví Mládkovi. Ale druhou část tvoří spojovací promluvy, a ty jsou poměrně vtipné, často hodně díky saxofonistovi Švehlovi, a člověk se pobaví.