Big Bear

Většina zde komentujících se domnívá, že šlo o povedenou britskou komediii něco jako na způsob Jak jsem vyhrál válku. Jako velmi vtipnou tečku ala Jára Cimrman považují dovětek v závěru filmu o dalších poválečných životech obou hrdinů.. Jenže pánové, držte si zubní protézy, ten neuvěřitelný příběh se skutečně stal. Budu spoilerovat, takže těm co to neviděli doporučuji film nejprve vidět. --- V roce 1942 oba dentisté ve službách britské armády opakovaně žádali přeložení k bojujícím jednotkám. Spravovat chrup vojákům v Anglii jim nepřipadalo jako velký osobní příspěvek pro válečné úsilí. Skutečně jim bylo zdůrazňováno, že armáda pochoduje žaludkem a pokud vojáka bolí zuby, je to problém. V dubnu jejich frustrace dodáhla takového stupně, že odeslali dopis i vojenské knížky ministerskému předsedovi. Poté odjeli na pobřeží Anglie do Polruanu, kde vzali loď Sea Bird a přepluli kanál La Manche. Vylodění ve Francii proběhlo bez problémů, loď schovali pod útesy (nikoliv na otevřené pláži jak bylo ve filmu). Po krátké cestě přestříhali dráty na sloupech a pokusili se podminovat trať v místě výhybek. Granáty byly odpáleny, ale výsledek si ,,zubařtí commandos'' nemohli prohlédnout, protože je začala pronásledovat německá hlídka a dokonce po nich začala pálit z pušek. Dvojici se podařilo dostihnout pobřeží a nalodit se na Sea Bird. Cestou zpět jim uprostřed kanálu opravdu došla nafta. Došlo též jídlo i voda. Dny se vlekly, síly ubývaly a k lodi připlula mina. Posádce dělala starost ale další den zase zmizela. Na pokraji sil naše hrdiny našel britský bombardér Whitley, který v sektoru hlidkoval kvůli operačnímu cvičení s britskou ponorkou Thunderbolt jižně od majáku Eddystone. Pilot bombardéru W.A.Bell kroužil nad lodí tak dlouho dokud si trosečníky nepřevzal letoun Lysander. Ten k místu navedl norský torpédoborec, který Cuthbertsona a Kinga vyzvedl. Místo vyzvednutí bylo přesně na půli cesty mezi britským a francouzským pobřežím cca 120 km od poloostrova Cherbourg. -- Takže akce na nádraží, vykolejený vlak, napadení radarové stanice i zápletka s kuchyní u soudu...to vše si filmaři dodali. Ale nevadilo to. Film skvěle baví po celou dobu, nepostrádá vtip a je v něm skvěle navozena válečná atmosféra, kterou doplňují původní šlágry typu Run Rabbit Run atd... Oba herci zahráli své originály důstojně a typově velmi sedli svým vzorům. Jak King tak Cuthbertson mají moji úctu. Sice zde zápal a nadšení byly hnacím motorem navzdory rozumu, ale snahu a odvahu nelze upřít ! Závěrečný soud se skutečně odehrál a oba vojáci byli odsouzeni. Tribunál si velmi lámal hlavu, zda šlo o dezerci či nikoliv, když muži zběhli bojovat...:-) Na to i britské law a rules byly krátké! :-) Nakonec jim to osolili jen za nedovolené opuštění vojenského stanoviště po čas války... Závěrečný dovětek byl taktéž dle pravdy. Tak a teď se této ,,komedii'' teprve můžete zasmát. !!!! Nevím jak vy ale já rád dám 4 zubní kleště ! * * * * PS. Pokud stále nevěříte přečtěte si knihu od Raymonda Foxalla (psanou za asistence T. L. Cuthbertsona) Commandos - Amatéři v akci !

Napíši jen toto: Douglas Robert Steuart Bader G/C CBE DSO DFC. Dvacet sestřelů. Tohle je příběh o něm. Znalci vědí, ostatním se tenhle film nebude líbit nebo jej nepochopí. O tomto hrdinovi v pravém slova smyslu jsem věděl dávno před tímto filmem a model jeho Spitfire D-B v měřítku 1:72 mi dlouhá léta stál na poličce hned vedle Tempestu ,,Grand Charlese'' Pierre Clostermanna a Spitu Johnie Johnsona ... ehh, kde jsou ty časy, kde je ta polička a kde jsou ty modely.... ?:-) ---- Skláním se v hluboké úctě před tímto mužem! Rok vzniku filmu umožnil filmařům užít autentickou techniku, takže jako bonus tu milovníci letadel uvidí Avra, Buldoky, Hurouše, Spity, Mesouny 109 a 110, He 111.... Prostě ultimátní záležitost. Pro milovníky letectví povinnost vidět !!! * * * * *

Indická road movie o partě indických novinářů a jejich afghánském řidiči, unesených Tálibem. Ten se chce vrátit z Afghánistánu, kde po svržení Talibanu hrozí Tálibům smrt zpět do rodného Pakistánu (film je z roku 2006, dnes po odchodu amerických jednotek v Afghánistánu opět získává hlavní slovo Taliban). Během cesty dojde k řadě dramatických událostí, díky nimž se osádka vozu blíže seznámí. Cesta k hranici vede neskutečně krásnou krájinou s jasně modrou vysokohorskou oblohou, z jejíž modři až bolí zrak a do které se zapichují zasněnžené vrcholky velehor... Tu a tam se z pouštní krajiny vynoří zřícenina dávného hradu, zaprášená vesnička, či rozervané kusy pomalu reznoucích ruských tanků z poslední války... I já se trochu bál jisté rozjuchanosti. Přeci jen Indie je Indie a neznám film, kde by se nezpívalo a netančilo. Tady si na to tvůrci naštěstí dali pozor a tak jediný kdo mne ve snímku prudil, byla americká novinářka... Myšlenky, které film nakusuje stojí za zamyšlení. Všechno je to v lidech. Normálně bych dal za 3, ale za hudbu a to prostředí neobjektivně přidávám hvězdu. Afghánistán je neskutečná a krásná země, kam se většina z nás asi nikdy nepodívá. Dávám tedy dohromady 4 indické cigarety. * * * *

,,Když se to posere, jdi proti nim. Oni s tím nepočítají a překvapí je to. Stejně jsi mrtvej, tak všechno navíc je vlastně bonus! '' ------- Tak tohle mělo koule. Parádní britská válečná záležitost, která mi po několika předchozích válečných filmech spravila chuť. A to o to více, že se jednalo o TV film. SAS jsou borci, zajímám se o ně už od druhé světové. Je to přesně ten typ jednotky, kde stačí 8 chlapů k udělání pořádného bordelu hluboko v nepřátelských liniích. Také cosi ve mně mručelo, že squad Brawo Two Zero na otevřené planině kosil Iráčany jako Sly Vietcongy, ale naštěstí jsem o akcích těchto skupin v Perském zálivu četl nejednu knihu (např. od J.E. Lewise - SAS a speciální jednotky - Nejnáročnější tajné operace za nepřátelskými liniemi) a tak klidně bych tomu nepoměru ztrát věřil. On je asi rozdíl co se týče sil - mezi elitou britské armády v podobě 8 specializovanech chlapů na různé typy boje a náklaďákem knírkatejch Saddámů v baretech s ákáčkama... Bean svého McNaba podal skvěle, což nepřekvapilo, protože už když jsem s ním viděl Age of Heroes, tak člena Commandos zahrál na jedničku. --- Ano ve filmu je pár přešlapů a také bych je mohl jmenovat. Je to ten zmíněný granát v náklaďáku, přestřelka na otevřené poušti, výstřel z věže BVP, kdy střela ač dopadla těsně vedle člena jednotky SAS nic se mu neudělala atd... Ale nebudu. Bavil jsem se královsky. A vy kteří máte rádi rádi britské pouštní maskáče, pouštní land rovery, britskou english a The Clash - jděte do toho, neprohloupíte ! Dávám 4 bonbóny - zelené. * * * *

Neskutečná ptákovina, nevěřil jsem tomu ani minutu. Ještě, že západní filmaři mají nácky a východní Evropu.... To magično, které fungovalo v prvním britském Bunkru (2001) se odsud zcela vytratilo. Tajné zařízení a chrchlající zombie nácci tu už byli mockrát. Ani ten bunkr nevypadal jako válečný a film na promítačce mi primitivní animací připomněl klip Pet Shop Boys - Go West...:-) !!!!! Z filmu mne tak zaujal celkem slušný hudební doprovod, ale jinak jsem jej celý prozíval s přáním ať už padne poslední hrdina aby byl konec. Závěr nezklamal a byl přesně takový jaký jsem jej odhadl. Pokud se vám líbil Dead Snow, tak tohle je to samé, akorát bez té prdele... Tady to totiž tvůrci asi mysleli vážně, což je horší...! Dám jeden železný kříž a pokusím se rychle zapomenout. *

Komedií o výměně rolí rodičů, kdy chlap je většinou ten co chodí domů unavenej z práce, zatímco ženská dělá to samé a pak má ještě šichtu doma včetně postarání se o unaveného manžela (vyjma těch co jsou na mateřské, ty jsou v zápřahu 24 hod.) tu už bylo mraky. Ale pořád nepřestávají nudit. Divák se totiž s osudy hrdinů snadno identifikuje ať už jde o ženskou nebo o chlapa. Osobně si myslím, že potomstvo jsem schopen obstarat dokonce i v dlouhodobějším horizontu a to i s komfortem v podobě vaření, pečení atd..., ale do mateřské bych nešel... Každý se o tom jistě jednou přesvědčil, že děti v mžiku těma malinkýma ručkama rozeberou barák na kousíčky... Martin a Venuše je film o sázce. Mohl by to být dobrý film. Některé dialogy byly vtipně sepsány a to dokonce i u dětských hrdinů. Bohužel autoři filmu neponechali vše jen inteligentnímu humoru a tak došlo i na stokrát jinde ukázanou pokaděnou plínku a štítícího se otce, trapný pád Taclíka na baletu atd... Jakoby toho nebylo dost, od poloviny film ztratí na důvěryhodnosti zavřením Hanáka do blázince (nejen že ho personál nevyhodil hned ten večer, ale oni si ho tam nechali na řadu dní!!!!). Tohle může fungovat v Arabele, nikoliv však v současné rodinné komedii. Další mínusy pak filmu přidávají herecké výkony dětských aktérů a nezbytný product placement. Moc se mi však líbila postava Martinova otce v podání Pauloviče. Měl charizma a skoro jsem měl strach, že se ,,Krasava'' s tchánem spustí! :-). Jako stareh fotr a děda byl skvělej. Krystýna je zatraceně pěkná baba a nedivím se Budařovi, že do ní tak šel ! Shrnu-li to dohromady, tahle komedie neurazí, příjemně u ní uteče čas a párktát se i zasmějet. To se o řadě dnešních českých komedií říci nedá. Za mně je to nařídkej odvar ze tří palic makovic. * * *

Tohle mohlo být opravdu velmi slušné protektorátní drama. Jenže... Film strhává totální nevybalancovanost dramatických scén. Na jednu stranu je scénář drsný a o mrtvé a to dokonce z řad dětí tu není nouze, na stranu druhou některé scény s gestapem působí velmi nevěrohodně a až úsměvně. Opravdu si v období po smrti Heydricha neumím představit, že by montéři na jakémkoliv letišti v Praze mohli takto hrdě odporovat gestapu jak je ve filmu znázorněno. Gestapáci se místy chovají až komicky a působí spíše jako karikatury svých skutečných předloh. Pravda je taková, že když tihle chlapi někam vešli a v červnu roku 1942 obzvlášť, třásl se každý jen při pohledu na ně, natož aby jim odmlouval a jakkoliv jim odporoval. Ředitel letiště se sice občas rozčílí, že ze strojů mizí munice a zbraně, že někdo odpojil benzínovou rouru z Junkersu nebo že se mu další letoun se zřítil kvůli sabotáži na motoru, ale nic se neděje... Dělníci si zkrátka dál dělají odboj. Je škoda, že film už začínal zavánět rudě což bylo na rok 1946 ještě celkem brzo (ruští vojáci u vysílačky a zejména závěrečný běh partyzánky s rudým hadrem na fintě...). Gestapo si večer jezdilo zatýkat s plně rozsvícenými auty.... Cožpak už po roce tvůrci zapomněli na nařízení o zatemňování? Dále. Ve filmu dostanou mechanici info, že na letišti přistane bombardér Focke Wulf, ale přiletí jen dopravní Junkers 52.. Oni jej však dále nazývají bombardérem atd.. proč? Nechci však jen hanět. Tou nejzajímavější částí filmu je samotné prostředí, kde se natáčel. Nejen, že ve snímku milovník letadel zahlédne nejednu německou mašinu (Ju 52, Siebel 204). Na některých strojích je vidět, že původní označení Luftwaffe bylo po válce smazáno a letouny nosily české znaky, avšak pro potřeby filmu byly opět předělány na německé. V roce 46 naše armáda užívala celou řadu německých strojů, které unikly zničení. Díly byly ze začátku získávany kanibalizováním poškozených letounů shromážděných na podobných hřbitovech letadel jako je ten ve filmu. Tady už pozorný divák zahlédne i He111, vraky Ju88 a dokonce Me109. Scény s pozadím pošmourné oblohy odehrávající se mezi proděravělými trupy s kříži, kusy prosklených kokpitů a křídel s motory - to vše naházeno halabala jedno přes druhé považuji za nejsilnější z filmu. Kladně hodnotím i scénu s Lidicemi. Stále jde z toho na člověka mráz a hrůza. ---- pokud to shrnu je to na čistý průměr. Děj je místy až naivní, vyvažuje to však prostředí a některé lokální scény. Tři granáty. * * *

Tak tohle byla parádní pocta nejen Thorovi, ale i ostatním členům posádky Kon-Tiki. Tady netřeba slov. Doporučuji každému s nimi usednout na vor z balzového dřeva a vydat se napříč oceánem z Peru do Polynésie.... Ačkoliv jindy mi dlouhá stopáž poslední dobou u filmů celkem vadí, zde mi snímek připadal naopak krátký. Těch dobrodružných i krásných příhod s mořskou faunou mohlo být ztvárněno více. Posádka jich za dlouhé plavby zažila nespočet... Zajímalo by mne který ze žraloků byl skutečný a který byl počítačem do obrazu dosazen... Z některých scén jsem byl opravdu paf! Kamera je naprosto dokonalá a po chvilce získáte dojem, že i pod vámi se houpe podlaha voru a v přerostlých vousech ža vás svrbí špína a naschlá sůl !!! :-). Film rozhodně doporučuji vidět !!! Já teď napnu všechny síly k tomu abych mohl vidět původní film točený přímo Thorem Heyerdalem. 4 ananasy. * * * *

AHOLD - Albert, se rozhodl totálně zrecyklovat 30 let staré Šmouly. Po opětovné Šmoulo mánii (jednu jsem zažil i já), kdy dítka zase sbírala plastové figurky s ftaláty i bez, plyšáky, magnetky i samolepky a řetězci cinkaly zlaťáky - tento ,,modrý'' gejzír pomalu vysychá. Nechci bejt Mrzout a rozhodně netvrdím: Nemám rád Šmouly! Ale už toho bylo moc. Dnes se nám s nákupem dostalo do ruky vánoční dvd :-) Šmoulokoleda. Kreslené trpajzlíky vystřídali animovaní, kde na rozdíl i od ,,nového filmu'' je animované i celé okolí. Zápletka je vánoční a dětská a mně to celé nějak už nebavilo. A měl jsem dojem, že ani děti. Co bude příše oprášeno? Pif? Rahan? Soptík? Necháme se překvapit... Dávám dvě čepice. * *

Když jsem poprvé slyšel písničku Stýskání a K narozeninám, nechtělo se mi věřit, že to zpívá Marek Eben. Pak jsem se na bratry více zaměřil a časem našel zalíbení nejen v jejich komorním hudebním podání, ale i v textech písní... Je pravdou, že první alba se mi zdají hezčí, ale to je asi otázka v vkusu. Koncert v zahradě je takovým průřezem jejich tvorby, přičemž převládají spíše pozdější písně. Při sledování koncertu na vás z Ebenů opět dýchá ona noblesa, která není nijak zdůrazňována, spíše tak nějak sama od sebe z nich vyvěrá. Mám rád lidi co si na nic nehrají. Kteří když umí, nemusí to zdůrazňovat, vy všimnete si toho sami ! * * * * *