Kabul Express

Zkraje přiznávám, že tou čtvrtou hvězdičkou trochu nadržuju indické produkci, protože způsob jakým se komediální složka filmu pojí s dramatickou není z nejšíkovnějších a za pár dějových kliček jakoby vypadnuvších z těch nejpitomnějších béček by scénárista zasloužil pěkných pár fackanců za uši. Z filmu čiší ambice oslovit především zahraničního diváka a stát se druhou Zemí nikoho - rozhodně nečekejte žádný multižánrově rozjuchaný Bollywood, v kábulské výpravě není pro písničky místo, stopáž je evropsky střídmá a herci v rámci možností (!) umírnění. Dokumentarista Kabir Khan, dlouhodbě se věnující právě situaci v Afganistánu, však ve svém hraném debutu selhavá ve chvílích, kdy by se měl nad věc dostatečně povznést, což není totéž jako nasázet do příběhu pár vtípku (naštěstí opravdu vtipných :-))...Charakterizace afgánských mudžahedínů, Tálibů, Pákistánců i Američanů zůstavají zaseknuté na otřepaných stereotypech a s čistým štítem nakonec vyjde jen duo indických reportérů. Jsou to sice šášulové, ale stojí stranou všech rozepří a k tomu je všichni chválí, jak mají v rodné zemi výborné hráče kriketu, doutníky a samozřejmě filmy - však taky první, na co si velitel mudžáhidů vzpomene, když slyší Indie, je Amitabh Bachchan :-) Novinářka z Reuters alias "napudrovaná tvářička" je příšerně zahraná postava a Khanovo smýšlení o afghánských etnikách se v kontroverzním rázu ukazuje ve škodolibých narážkách na Hazáry.... Ale i přes ty nepřehlédnutelné mouchy se jedná o profesionálně udělaný snímek s výborným zvukem a kamerou, který mě tuhle držel v napětí, tuhle rozesmíval a i když to občas mírně drhlo, mé sympatie si získal. 70% (02.03.2009)

Film se odehrává v nehostinném Afghanistánu zdecimovaným ozbrojenými šarvátkami a vládou fanatických Tálibů, a pohybuje se v něm nemálo vousatých bojovníků s Kalašnikovy, avšak když přijde řada na mrtvoly a pouliční lynč, jakoby to v Kabul Express bylo paradoxně navíc. Tenhle indický film je prostě fajn. Afghánec s tankem, dva bezelstní indičtí novináři, jeden divoce vyhlížející Tálib se zálibou v indických cigaretách a úsměvne momenty, které poněkud shazují snahu o realističnost. Záporem snímku budiž herecky chabá a jako postava nevěrohodná americká novinářka z Reuters, s hladkou tvářičkou a neustále cvakajícím fotoaparátem. Ale dá se snést. Mezi plusy snímku patří zajímavé scénerie, pěkná hudba a slušně odvedené filmařské řemeslo. Nenudil jsem se, tudíž 7/10. (10.10.2007)

Chápu že autorský nápad byl skvělý – po vážném úvodu přichází několik minut vtipem nabytých scének a divákovo srdce zaplesá – že by další protiválečná satira? Ano i ne... To co ze začátku vypadá velmi dobře a zábavně se bohužel velmi rychle mění spíše v politickou agitačku chtějící světu ukázat jak to vlastně v daných zemích chodí, co by bylo potřeba změnit, co je špatně a co dobře... Některé scénky sice vtip neopouští, ale ve výsledku budete spíše naštvaní přílišně zpolitizovaným stylem vyprávění a dosti silnými nelogičnostmi a mezerami v ději... Bohužel, Kábul Express nemohu s čistým srdcem a to i přes poměrně vydařený závěr, zdaleka doporučit – dejte radši přednost skvělému No Man's Land, který je navíc v tomto filmu až příliš okatě vykrádán...**1/2 (22.01.2008)

Kterak se za pár hodin z únosce a jeho rukojmích staly nejlepší přátelé. Snímek trpí podobnými neduhy jako mladší romantická Highway. Vztahy mezi hrdiny jsou tak podivně a nezručně vystavěné, že je strašně obtížné naladit se na správnou vlnu a věřit, že se mezi nimi rodí nějaké pouto. Smutný je i fakt, že snímek Afghánistán používá zejména jako kulisu ve svých stereotypních mantinelech. Obsazení Hanifa Ghuma do jedné z hlavních rolí nebo třeba samotná osoba režiséra, který byl několikrát v Afganistanu a z jehož vlastních zážitků prý snímek do jisté míry vychází, mohlo (nebo snad mělo?) být předzvěstí něčeho trošku méně laciného. Na druhé straně Kabul Express ani nepředstírá žádnou snahu o tom být svědectvím, vážně laděným snímkem nebo snad dokumentem. Jakožto komedie z netypického prostředí funguje relativně slušně. Navíc není reklamou jen na indické cigarety, i Afganistan vykresluje téměř jako turistickou lokaci. Nebojí se jej ukazovat jako romantickou, ale drsnou zemi. (20.07.2015)

Indická road movie o partě indických novinářů a jejich afghánském řidiči, unesených Tálibem. Ten se chce vrátit z Afghánistánu, kde po svržení Talibanu hrozí Tálibům smrt zpět do rodného Pakistánu (film je z roku 2006, dnes po odchodu amerických jednotek v Afghánistánu opět získává hlavní slovo Taliban). Během cesty dojde k řadě dramatických událostí, díky nimž se osádka vozu blíže seznámí. Cesta k hranici vede neskutečně krásnou krájinou s jasně modrou vysokohorskou oblohou, z jejíž modři až bolí zrak a do které se zapichují zasněnžené vrcholky velehor... Tu a tam se z pouštní krajiny vynoří zřícenina dávného hradu, zaprášená vesnička, či rozervané kusy pomalu reznoucích ruských tanků z poslední války... I já se trochu bál jisté rozjuchanosti. Přeci jen Indie je Indie a neznám film, kde by se nezpívalo a netančilo. Tady si na to tvůrci naštěstí dali pozor a tak jediný kdo mne ve snímku prudil, byla americká novinářka... Myšlenky, které film nakusuje stojí za zamyšlení. Všechno je to v lidech. Normálně bych dal za 3, ale za hudbu a to prostředí neobjektivně přidávám hvězdu. Afghánistán je neskutečná a krásná země, kam se většina z nás asi nikdy nepodívá. Dávám tedy dohromady 4 indické cigarety. * * * * (15.02.2014)