Kabul Express

Pěkná pohádka z Afghánistánu s dobrým koncem. Myslím, že všem došlo, jak to dopadne po jedné nejmenované scéně, kterou prozrazovat nebudu, protože nejsem netvor. Všeobecné filosofování mě nikterak nebralo. Pákistánský voják plnil jen rozkazy. To jsem si hned vzpomněl na výpovědi nacistických vojáků. Nikdo to vlastně dělat nechtěl, nikoho to nebavilo, všichni po nocích lkali, a to hlavně nad mrtvými dětmi, starými a postiženými. Tento pákistánský voják byl zřejmě násilím dovlečen do Afghánistánu, aby bojoval po boku těch, které nesnášel. Úkol plnil samozřejmě svědomitě, aby neudělal doma v Pákistánu ostudu. Kor jednou jsem voják z povolání, a když příjde rozkaz, tak se musím přidat k partě šílenců, protože odejít a pracovat rukama, nedejbože hlavou, opravdu nechci. Kdo kdy něco slyšel o Tálibánu, a co tito lidé dělali druhým, by se asi měl vrátit zpět na zem, má-li o nich nějaké romantické představy. Ještě připomenu, že každý vrah je něčím synem, možným sourozencem, či rodičem. Opět nejsem dojatý, protože jejich oběti jsou na tom úplně stejně. Bojovat je někdy nutné, to souhlasím, ale záleží na důvodu. Bylo tam i pár momentů, které připomenou o co vlastně jde. Pastevci koz v tanku mi vždy evokují, že válka je jen nechutný obchod. Chlapec s utrženou nohou ukazuje, že válka je utrpením nejvíce pro prosté lidi. Ve válkou zmítané zemi nenosí průvodce ani rybičku v kapse, inu dobrá. Na začátku se dozvíme známou věc, že je v konfliktech v Afghánistánu silně namočený Pákistán, aneb země míru. Že kdysi kulturní země, samozřejmě na tamní poměry i celkem na úrovni, se může změnit v pustinu díky primitivům, které někdo používá jako loutky. Toť varování pro nás všechny. Těmto lidem prostě neustupovat vůbec v ničem. Trik s oslem mi opět připomněl vyprávění o tom, že podobnou věc dělají naši spoluobčané, ale se psem. Tuto recenzi jsem pojal sarkasticky, protože tento film beru jako pohádku o tom, že i přes všechny masakry jsou Ind a Pákistánec vždycky bratry, kteří si rádi sednou a popovídají nad kebabem s cigaretkou v ruce. Opravdu to takto podané neberu a dávám za tři hvězdy. Není to špatné a herecky povedené, ale tyto filmy prostě zkreslují, i když nevylučuji, že i v Tálibánu je nějaký básník opěvující lásku ke všem bytostem, či vášnivý sběratel motýlů. (28.05.2018)

Film se odehrává v nehostinném Afghanistánu zdecimovaným ozbrojenými šarvátkami a vládou fanatických Tálibů, a pohybuje se v něm nemálo vousatých bojovníků s Kalašnikovy, avšak když přijde řada na mrtvoly a pouliční lynč, jakoby to v Kabul Express bylo paradoxně navíc. Tenhle indický film je prostě fajn. Afghánec s tankem, dva bezelstní indičtí novináři, jeden divoce vyhlížející Tálib se zálibou v indických cigaretách a úsměvne momenty, které poněkud shazují snahu o realističnost. Záporem snímku budiž herecky chabá a jako postava nevěrohodná americká novinářka z Reuters, s hladkou tvářičkou a neustále cvakajícím fotoaparátem. Ale dá se snést. Mezi plusy snímku patří zajímavé scénerie, pěkná hudba a slušně odvedené filmařské řemeslo. Nenudil jsem se, tudíž 7/10. (10.10.2007)

Film bol v konečnom dôsledku pre mňa veľmi príjemným prekvapením, nakoľko spracovať tak vážnu tému, takým "nenásilným" spôsobom, že som sa v podstate na filme viac zabávala ako "trpela" bol obdivuhodný počin. John Abraham, keďže vo filme nedošlo na žiadnu romantiku, bol naozaj skvelý, ale ešte viac sa mi páčil Arshad Warsi. Linda Arsenio, našťastie, kto vie prečo (žeby ju predabovali?), nehovorila typickou anglickou fistulou, takže sa dala v pohode jej angličtina počúvať. Zaujímavý film, páčil sa mi a ten osol bol fakt super. V titulkoch ma zaujala taká minidrobnosť, keď autor, možno už v pôvodných titulkoch, bežne používanú indickú nadávku, "ty pes" autor preložil ako "ty k.k.t" . Nádherná kamera a zábery krajiny a nebesky modrej oblohy boli ako bonus na vrch. (29.05.2017)

Po shlédnutí filmu jsem dlouho myslela na to, že zdaleka ne všichni Tálibové jsou zločinci a zdaleka ne všichni netálibové jen pouhé oběti, hlavně mstít se po pádu Talibánu uměli opravdu vynalézavě. Ale tak je tomu asi vždycky, jen na to trochu člověk zapomíná pod mediální masáží a jednostrannou politickou propagandou. Obzvlášť konec filmu byl pro mě opravdu ohromující. Občasné vtípky, které tu někteří vytýkají, sice mohou působit trochu "znesvěcujícím" dojmem, ale mě se zdálo, že vnesli příjemné osvěžení a dobrý kontrast k vážným situacím, film tak nepůsobil vůbec pateticky. Uznávám, že je ale vychutná spíš člověk, který shlédl alespoň pár bollywoodských filmů s nejslavnějšími hvězdami, protože pak mu narážky na jejich jména něco řeknou. (27.05.2007)

Zkraje přiznávám, že tou čtvrtou hvězdičkou trochu nadržuju indické produkci, protože způsob jakým se komediální složka filmu pojí s dramatickou není z nejšíkovnějších a za pár dějových kliček jakoby vypadnuvších z těch nejpitomnějších béček by scénárista zasloužil pěkných pár fackanců za uši. Z filmu čiší ambice oslovit především zahraničního diváka a stát se druhou Zemí nikoho - rozhodně nečekejte žádný multižánrově rozjuchaný Bollywood, v kábulské výpravě není pro písničky místo, stopáž je evropsky střídmá a herci v rámci možností (!) umírnění. Dokumentarista Kabir Khan, dlouhodbě se věnující právě situaci v Afganistánu, však ve svém hraném debutu selhavá ve chvílích, kdy by se měl nad věc dostatečně povznést, což není totéž jako nasázet do příběhu pár vtípku (naštěstí opravdu vtipných :-))...Charakterizace afgánských mudžahedínů, Tálibů, Pákistánců i Američanů zůstavají zaseknuté na otřepaných stereotypech a s čistým štítem nakonec vyjde jen duo indických reportérů. Jsou to sice šášulové, ale stojí stranou všech rozepří a k tomu je všichni chválí, jak mají v rodné zemi výborné hráče kriketu, doutníky a samozřejmě filmy - však taky první, na co si velitel mudžáhidů vzpomene, když slyší Indie, je Amitabh Bachchan :-) Novinářka z Reuters alias "napudrovaná tvářička" je příšerně zahraná postava a Khanovo smýšlení o afghánských etnikách se v kontroverzním rázu ukazuje ve škodolibých narážkách na Hazáry.... Ale i přes ty nepřehlédnutelné mouchy se jedná o profesionálně udělaný snímek s výborným zvukem a kamerou, který mě tuhle držel v napětí, tuhle rozesmíval a i když to občas mírně drhlo, mé sympatie si získal. 70% (02.03.2009)