Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Romantický

Recenzie (495)

plagát

Vikram Vedha (2022) 

Příběh na věčné téma dobro vs. zlo a jeho pojetí, byl parádní a zajímavý k tomu. Jedná se o předělávku tamilského filmu „Vikram Vedha“ (2017). Ten jsem neviděl, tak nemohu porovnávat. Přítomnost střídají zpětná ohlédnutí, ve kterých zločinec Vedha (H. Roshan) vypráví policejnímu důstojníkovi Vikramovi (S. A. Khan) o událostech, jenž postupně jako kamínek ke kamínku vytváří mozaiku celého příběhu, neb nic není takové, jak se Vikramovi jevilo na začátku. „Zkrácené přípravné řízení“ v podání indické policie má něco do sebe. Herecké obsazení výborné. H. Roshana jsem pořádně neviděl několik let, takže jsem si ho velmi užil. S. A. Khan a Radhika Apte potěší vždy. Hudba byla spíše průměrná. Čtyři spokojené hvězdy.

plagát

Bumbai (1995) 

Mezináboženská nesnášenlivost gradující na přelomu roku 1992-93 v Bombaji, která stála život cca dvou tisíc lidí. Říkal jsem si, toto je „Dil Se“ (1998) a skutečně. Stejný režisér, tvůrce hudby i obsazení hlavní ženské role... Co k tomu napsat? Jsem pln emocí... Inu, když postavíte na „svatém místě“ všech hinduistů mešitu, která tam vydrží pár staletí, tak když se hinduisté konečně naserou a zničí ji, tak se naštvou i muslimové v Indii (paradox a souhlas, ať táhnou do Pákistánu!) a nastane v ulicích krvavá mela. Kdyby to bylo naopak, tak co??? Ne, to nemá smysl komentovat, to by bylo na sloh. Jsem na straně hinduistů! Jinak moc hezké, herecky i sdělením, ale nedělejte z nás blbečky! Hudba „rahmanovská“. Čtyři hvězdy.

plagát

Gratuluju, je to vražda (2024) 

Netflix! Pravověrným fanouškům Indie se rozsvítí varovné světélko a není to jen marné oznámení. Značí, že míra zaprodanosti většinovému publiku převezme dominantní podíl (ano, občas se i zadaří). Herecké obsazení je výborné (hvězda vedle hvězdy a zvláště chválím P. Tripathiho), o tom není žádného sporu, tedy pro ty, kteří „ví a znají“. Sám jsem se nechal chytit účastí K. Kapoor, jenž se po pár letech odpočinku vrátila k filmu, ale abych pravdu řekl, nejsem s výsledkem příliš spokojen. Začátek jsem vyloženě protrpěl v nekonečné nudě. Postupem času se to zlepšovalo, to bezesporu, a ke konci jsem si to i užil, ale... Tyto „nové“ filmy již nejsou pro mě. Mé srdce patří jinam. Hudba, tance? Koho chleba jíš, toho... Tři hvězdy.

plagát

Bal Bramhachari (1996) 

Inu, přibližně jsem věděl do čeho jdu, takže mi bylo jasné, že v tomto případě se nic převratného konat nebude, a také nekonalo. Hlavním lákadlem byla účast mé veleoblíbené herečky K. Kapoor, která nezklamala a působila v převážně průměrnějším obsazení jako světlo majáku v mlze. Ve své podstatě to nebylo vůbec špatné, což mě určitě potěšilo, ale problém se nacházel klasicky ve zpracování. Tvůrci evidentně chtěli do svého díla natlačit co nejvíce ze všeho možného i nemožného, takže to bylo přeplácané, nevýrazné k tomu a vzájemné propojení působilo mnohdy rozpačitě. Někde se to tolerovat dalo, ale jinde to již vážně nešlo... Chválím však hudbu obsahující moc hezké písně. Dvě silnější hvězdy.

plagát

12th Fail (2023) 

Cenami Filmfare ověnčený film byl natočen na základě skutečných událostí a postav. Dokazuje nám, jak je důležité jít za svým snem, i když podmínky v životě nám nejsou k jeho dosažení nakloněny. Důležité je se nevzdat, i když selžeme jednou, dvakrát... Doplnil bych, že je potřeba při té naší snaze mít i ono pověstné štěstí na lidi, kteří vám ve správný čas pomohou. Mít jen znalosti v našem lidském mraveništi nestačí. Ano, bylo to pěkné, poučné a inspirativní poselství, ale úplně mě to za srdéčko nevzalo. Manoj (V. Massey) mi byl chvíli sympatický více, někdy méně. Do příběhu jsem žel nebyl patřičně vtažen, ale chápu, že se tato „pohádka“ v Indii tuze líbila. Dala jim totiž naději. Hudba jen do počtu. Čtyři hvězdy.

plagát

Sindoor (1987) 

Tři příběhy v jednom, které se navzájem doplňují, aby se poté prolnuly v jeden. Příběh „mladých“ je ošetřen méně, než „starých“, který má největší sílu a je na něj rovněž kladen i největší důraz. Bídná jest však převelice třetí „právnická“ část. Kdyby nebyla, tak by dle mého nevznikla žádná škoda. Podobných vyplňovaček a „tříštičů napětí“ (vskutku zbytečných, ale kor to mají v Indii asi rádi) se po několik dalších dekád zhostil J. Lever. Velmi oceňuji mladého Govindu, krásnou Neelam a nepřekonatelného padoucha G. Grovera. Rovněž výborného S. Kapoora a Jayapradhu. Mnohdy krapet natahované a nevýrazné, ale ve výsledku dozajista líbivé a dobře do sebe zapadající. Hudba jen v dobrém průměru. Čtyři slabší hvězdy.

plagát

Bigil (2019) 

Příběhů založených na fotbalu a navíc, na fotbalu ženském, není v Indii mnoho, přeci jen jsou tam oblíbenější sporty. Ale jak je tam i řečeno, tak fotbal změnil k dobrému více lidí, než chrámy a školy, což je sice smutné, ale lepší než se bodat na ulici, to je fakt... Jedná se tedy o směs sportovního a klasického indického tématu boje mezi členy kriminálních partiček se silnou emancipačně osvětovou vložkou na podporu žen. První hodina mi příliš nesedla, ale poté se to zlepšilo. I přes mnohé podivnosti dějové je to stále sympatické, i když fotbalové zápasy vypadají až moc uměle (jako v počítačové hře), ale s tím jsem větší problém neměl. Ten jsem měl s poněkud plytkým dějem. Hudba jen průměrná. Čtyři slabší hvězdy.

plagát

Pippa (2023) 

Příběh indického velitele obojživelné tankové jednotky, jeho rodiny a přátel, je založen na skutečných událostech a postavách. Vypráví o indicko-pákistánské válce v roce 1971, kde se Západnímu Pákistánu (Pákistán) nelíbily snahy Východního Pákistánu (Bangladéš) o nezávislost. Pákistán (za plné podpory USA) se rozhodl jít „mírovou“ genocidní cestou, která stála život až tří milionů civilistů a vyvolala vlnu deseti milionů uprchlíků směřujících do Indie, a ta se rozhodla jednat... Mírotvorné USA dokonce na podporu Pákistánu vyslaly 7. flotilu, ale smůla... Indie to vyřešila rychleji. Jedná se o dobrý, leč v celku průměrný kousek. Tankové bitvy v indických filmech nevidíte každý den. Hudba je nevýrazná. Tři hvězdy.

plagát

Rangasthalam (2018) 

Příběh nám přiblíží fungování světa. Lidi jsou jen stádo, které se nechá ovládat pár jedinci za zbytky své vlastní práce. Nějak to lidem prostě vyhovuje, i když mají oproti utlačovatelům drtivou převahu. Přitom stačí tak málo... Zvláště v zapadlé vesnici, kde se všichni znají. Než se ta masa pohne, bývá často pozdě. Hlavní hrdina Chitti (R. Charan) byl jako nahluchlý frajírek místy vskutku otravný a jeho neschopnost si vzít naslouchátko ho poté dozajista velmi mrzela. Naprosto nezodpovědné a nepromyšlené chování postav, kterým hrozí smrtelné nebezpečí v boji za obecné dobro, jsem nepobíral. Srp v zádech nevadí, zahojí se to... Pocity mám smíšené. S. R. Prabhu i tanec s P. Hegde potěšily. Hudba parádní. Čtyři hvězdy.

plagát

K.G.F: Chapter 2 (2022) 

Pokračování svého megaúspěšného předchůdce překonalo jak v rozpočtu, tak i v tržbách. Jedná se tak o totální jedničku v kannadských vodách, ale dostalo se v tomto ohledu i mezi to naprosto nejúspěšnější, co bylo v Indii vytvořeno. Ve druhém díle se ve vyprávění o Rockym (Yash získal za svůj výkon cenu SIIMA), který vytvořil své vlastní impérium založeném na těžbě zlata, více politikaří, což je i logické. V tomto podnikání není nikdy o nepřátele nouze a žít poklidný život je vyloučeno. Příběh je stále velmi silný a plný akce, jen mi některé věci nedávaly patřičný smysl (např. ne/postup vůči opozici, zvraty...), ale neřešil jsem to a vše si naplno užíval. S. Dutt s R. Tandon potěšili. Hudba vydařená. Pět slabších hvězd.