Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů z okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec... (Česká televize)

(viac)

Recenzie (36)

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Velice rázný snímek o hrůze doby v období po atentátu na Heydricha. Jedná se dokonce i o snímek, který připomíná osud Lidic. I když pravda, události jako atentát na Heydricha, vypálení Lidic a pražského povstání jsou střihově připomenuty zkratkovitě, ale to je asi jen na svou dobu kvůli náročnosti scén. Snímek, který vznikl pouhý rok po válce a ve svém smyslu i velice odvážně. Příběh o odbojové skupině, v tomto případě na letišti, není nic neobvyklého, ale tragický osud chlapce, který přežil vyhlazení Lidic jenom proto, že byl zrovna v tu dobu se svým strýcem mimo obec na letišti, by asi dnes už nikdo nezopakoval. Ale taková krutá doba to prostě byla. Samozřejmě je v centru dění vysílačka a dějově asi i překvapení, že u německých nacistů pracuje česká sekretářka dělající skutky pro odboj. Stopáž snímku je na celovečerní film krátká, ale alespoň se do děje nevsunovali zbytečné vedlejší věci. Velice povedený film ještě bez ideologického vyznění a tak je nepochopitelné jeho opomíjení. I když pravda, závěrečné vyobrazení pražského povstání v obraze prolínající tří záběry, kde je mimo jiné i usměvavá žena omotaná pásem s nábojnicemi tak, že by ji i John Rambo záviděl a v ruce držící vlající vlajku moc na důvěryhodnosti nepřidá. ()

Pitryx 

všetky recenzie používateľa

Klasické válečné drama. Děj v souvislostech trošku pokulhává, ale není to nějak výrazné. Herci výborní, hudba pana Kalaše a kamera nevím koho rovněž. Není co dodat. 201312216201/6202+++++Klasika pana Čápa jako více jeho filmů. Natočeno je to dobře, herci umí, má to dokonce i svěží děj. Ničím to sice z řady nevybočuje, ale jako film pro pamětníky naprosto dostatečný. Tedy, dostačující. 20170516 7203/7221 ()

Reklama

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Jak múže být jedna tak hodná a druhá krysa...?" Je dobré, že film nerozdáva všetky karty hneď v úvode a i tesne pred záverom dokáže prekvapovať. Aj keby to tak nebolo, film si 4 hviezdy určite zaslúži. Vzhľadom na rok výroby sa jedná o naozaj vyspelé a pozerateľné dielo, ktoré by nemalo sklamať žiadneho diváka a fanúšika vojnových filmov už vôbec nie. Aj keď to nie je typický vojnový film, pripomína skôr špionážny thriller, užijete si ho. Stopáž je tak akurát, žiadne hluché a zbytočné scény, všetko má svoj zmysel a prekvapivo musím povedať, že to bolo pomerne napínavé. O tomto filme som donedávna nevedel a jeho kvalita ma veľmi príjemne prekvapila a za seba hovorím, že by som sa nebál zaradiť ho do nejakej top 20-30 naj československých filmov. Bolo by zaujímavé vedieť nakoľko ide o skutočný či vymyslený príbeh(najskôr kombínacia týchto možností), no podobných sabotážnych akcií boli tisíce. Problémy nastanú len pri ich odhalení a nástupe gestapa s českými prisluhovačmi. Potom to ide z kopca...80%. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Čápova reflexe válečných událostí tak, jak je sám coby účastník prožíval po celou dobu nuceného protektorátního temna, se velice úzce propojuje s filmovým příběhem Mužů bez křídel. Vyhlazení Lidic a neorganizovaný, v podstatě na vlastní pěst připravovaný odboj skupiny mechaniků ruzyňského letiště, je Čápem vyprofilován do téměř komorního monodramatu muže, jakéhosi hrdinského solitéra, pokoušejícího se přinést marnou oběť bestiálnímu vyvražďování nevinných. Film se zcela otevřeně vydává vlastní, neheroickou cestou, a jakkoli se vymyká dobově příznačným snímkům s podobnou tématikou. Hrdlo svírající pocit všudypřítomného strachu, pronikajícího až do morku kostí, funguje v pouhých náznacích, bez nutnosti ikonického ztvárnění (popravu lidických mužů vnímáme pouze na pozadí, přestože je to jedna z klíčových událostí příběhu); celkovému odlišení výrazně napomáhá i nečitelnost některých postav, hrajících ve filmu důležitou roli. Okázalé herecké výkony, typické pro Čápovu předchozí tvorbu, jsou pro účely tohoto snímku nahrazeny přirozeností a jistou autenticitou, kterou podtrhuje jak obsazení L. H. Struny, vynikajícího představitele fortelných mužů z lidu, tak Edvarda Linkerse, sehrávajícího v přesných finesách typického přisluhovače nacistického režimu. Jsou-li v současnosti Muži bez křídel hodnoceni a vnímáni především jako jeden z nemnoha filmů, úspěšných i v rámci soudobé mezinárodní konkurence (festivalový vítěz prvního ročníku v Cannes), pak stejně významnou funkci sehráli i v souvislosti s pošramoceným uměleckým renomé Františka Čápa, pro kterého snímek znamenal definitivní vyrovnání s minulostí války. ( -Ponrepo 13/12/13- ) ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Žádná velká sláva to není, a třeba ty hrdinné pohledy a odbojné postoje nebo závěrečný sestřih ženy s praporem a vítězství nad nacisty, to byl naprosto zbytečný patos, který ubíjel jinak vcelku slušný psychologický film z té doby, kdy nebylo jisté, kdo je kdo, kdo vydrží, kdo zradí... A mezi tím vším jeden agilní chlápek, který nerozumí ničemu, chtěl by to řešit a neví jak, a když to řeší, tak blbě. Dobré je, že na to doplatí životem někteří lidé kolem něho a SPOILER nakonec i on sám, je to tedy tvrdě realistické, žádné happy endy. Jen nacisté jsou zase vykresleni prostě jako ty zlé postavy, černobíle, když s někým mluví, mají zlovolně přimhouřené oči, tam to moc nefunguje. Ale dobrá je scéna zničení Lidic - v této podobě je drsnější a mrazivější než všechny ty filmy, které to násilí zobrazují zbytečně explicitně. Nebo pomsta na prvním Němci je také solidně odvedená. Takže suma sumárum takový průměr, kde se najdou jak dobré, tak mizerné prvky a věci. ()

Galéria (18)

Zaujímavosti (5)

  • Úspěch i vhodné ideové vyznění snímku Františku Čápovi pomohly s poválečnou rehabilitací. O rok dříve se ještě musel zpovídat tzv. očistné komisi a vysvětlovat jí přítomnost antisemitské scény ve svém protektorátním snímku Jan Cimbura (1941). (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Pavel Hromek sám neměl k postavě radisty vysazeného z Anglie daleko. Hromek byl totiž posledním parašutistou vysazeným na území Protektorátu v rámci výsadku Bauxite 22. března 1945, kde plnil především zpravodajskou činnost a zároveň se podílel na přejímání materiálu z leteckých shozů. (Bobek27)
  • Kameraman Jan Stallich trval na tom, že si Jiřina Petrovická (Jana) musí vyholit obočí a namalovat jiné. Podle Stallicha hezčí, avšak dle Petrovické strašlivé. (Teres)

Reklama

Reklama