Big Bear

Tak jsem zase dostal chuť podívat se něco od protinožců. A tak jsem si obrátil televizi vzhůru nohama a vrhnul se na tenhle snímek. Od Australáků se mi zatím líbilo snad všechno co natočili napříč žánry a tak jsem si byl jist, že i tentokráte budu spokojen. I doba vzniku snímku napovídala lecos.. :-). Film mi trochu připomněl Strašáky z roku 1971. I zde drsná partička totiž zaútočí na mnohem slabšího jedince. Zprvu mohlo jít jen o chlapské ,,laškování'', které bylo drsné i na dobu předfeministkovou, nicméně zdánlivě bezbranná obět se postupně strachem přepíná do toho základního režimu co v sobě máme už od našich prapředků - přežít. V tomto režimu se z ní stává chladnokrevný a nemilosrdný obránce zbytku záchranné stanice kdesi v australské buši. Film byl do půlky dost zajímavý tím postupně gradujícím strachem z přítomnosti partičky s ,,Bestií''. Ke konci to už byla taková osmdesátková jízda. Popravdě jsem tomu moc ke konci nevěřil, možností jak to skončit mnohem dříve bylo nespočet, například při výstřelu z pušky s optikou ze závalu. Já ale vlastně doteď nevím co partička s napadenou vlastně chtěla dělat po té co dostala první lekci a začala se citelně bránit. Možná proto to nedosáhlo na tu čtvrtou hvězdu, každopádně zase spokojenost ! Dávám za 3 kakadu! * * *

Berušky jsou prýma, to už věděl Ferda mravenec. A tak je beruškám věnován i druhý celovečerák a samozřejmě nejen jim ale i další šesti či osminohé havěti co jí jen všude kolem je... Jestli se jednička pomyslně ochomýtala kolem Pána prstenů, tak dvojka jede v Avatarovi byť by se mohlo chvilku zdát, že to budou Piráti z Karibiku. Neříkám, že mně to nebavilo. Bohužel jsem z toho cítil snahu vyždímat z tématu maximum a ono už nebylo moc ždímat co. Přiznávám, že jsem se bál aby tam zase nebyla scénka s masařkami a pavoukem a hádejte... Kdo zná seroš, byl napoprvé nadšen. U prvního celovečeráku jsem si říkal..hm... to je asi pro ty co Mrňousky neznají. Ale znovu? Naštěstí pár scének a vtipů tam bylo i nových a koukat se na to dalo nejen díky exotickým lokacím. Skvostná byla doprovodná hudba. Dávám tedy tentokráte jen za tři housenky. * * *

Kdepak, jeden americkej mariňák vydá za dvacet moldavskejch komunistickejch pučistů. To se pak těžko dobíjí americká ambasáda byť s mohutným přečíslením a revolučním zápalem. No a když mariňákům velí Sam Keenan, bylo by snad lepčí na revoluci zapomenout úplně. Jen ho nerozdovádět... Tohle bylo klasické béčko poplatné své době. Efekty žalostné, v roce 2006 holt ty výbuchy a kouře na písíčkách ještě nevypadaly tak reálně jenže za ty prachy co na film asi byly v reálu nějaká embassy rozstřílet prostě nešla. Film si tak u záběrů na US. Army hojně vypůjčoval záběry z jiných snímků a tak kdo se na chvilku jen trochu více zamyslé zjistí, že se na pomoc ambasádě hrne jen co se týče vrtulníků asi desítka typů v různých kamuflážích i bojové výzbroji... a tak bych mohl pokračovat. Je fajn, že alespoň dle přesvědčení filmařů byli Američané ochotní krvácet za prezidenta Moldávie v rámci demokracie, protože to co v současnosti předvedli Kurdům po invazi Turků není nic jiného než obyčejná kurvárna. Dávám tedy za dva kbelíky s hřebíky. Amerika už holt není tím světovým četníkem co se snažil udržovat na světě klid a rovnováhu (samozřejmě zájmy USA byly na prvním místě). Dnes je spíše silou co občas někde něco pomůže rozmrvit a pak se odtamtud stáhne... A to píši jako příznivec této velmoci . * *

Tento typ filmů vyžaduje dle mého názoru jistou znalost dějin a vývoje historie. Nelze na ně nahlížet dnešní optikou a to píšu jako jedinec z generace kdy se běžně Afričanům říkalo černoši a nikdo to nepovažoval ani za hanlivé ani za rasistické označení jiného etnika. Pokud by tento film sledoval nějaký současný aktivista a bojovník za lidská práva, mohl by mu způsobit možná i smrt. Ano, v těch dobách se civilizovaní běloši z ,,civilizované'' Evropy na svých výpravách moc civilizovaně nechovali (bráno dnešním měřítkem) ač to sami tak necítili. Povězme si něco o roku 1870 a té době. Holanďané, Angličané, Španělé a další objevují další a další místa, která byla dosud na mapách nezakreslená. Ze svých výprav vozí rostliny, zvířata a samozřejmě i domorodé obyvatelstvo. Většina zájmu je čistě vědeckého, ale našli se i tací, kteří rovnou počítali s vystavováním svých ,,chovanců'' čistě kvůli svému zisku. V roce 1859 přišel Ch. Darwin se svojí převratnou teorií o původu druhů čímž způsobil poprask nejen v církevních kruzích, ale řada vědců se začala ptát je-li tomu tak, kde je ten chybějící článek ve vývoji člověka. Archeologie byla ještě v plenkách a nebyly k dispozici ke zkoumání nálezy prvních prapředků lidí z oblastí Afriky. Na konci devatenáctého století i v civilizované Evropě žila většina lidí na úrovni středověku. Topilo se v ohništích a kamnech, řada měst neměla kanalizaci a pro většinu obyvatel bylo cestování nedostupné. Ti štastnější a movitější párkrát navštívili nějaké to větší město, ale cestování mezi zeměmi se týkalo jen nejbohatších. Lidé ale byli dychtiví po informacích, knihy, noviny, muzea.. To vše tyto informace zprostředkovávalo a samozřejmě cestovatelé vracející se ze svých objevitelských cest se svými ,,úlovky'' byli vítanou senzací obzvláště pokud se jednalo o nějaký nový objev. A o tomto je náš film. Musím říci, že se divím (opět) zdejšímu chabému hodnocení. Já si jej užil v každé minutě. Krásná Kristin, Fiennes (mám raději jeho bratra, ale tady mi vůbec nevadil) i Bonneville s Glenem hráli parádně. Do toho parádní interiéry a exteriéry Královského muzea, zámku kdesi ve Skotsku i samotná Afrika, zkrátka bylo nač koukat. Příběh je velice silný a měl mnoho silných momentů. Člověk dneška jen kroutí hlavou nad tím jak byl před 150 lety někdo schopný uvažovat a jak se chovat. Jenže to je ta chyba. Ti lidé si to tehdy neuvědomovali. Ohmatávali cestu lidského poznání. Někdy velice hrubě a za cenu obětí nevinných, ale taková byla doba. Film mi připomněl podobný snímek jménem Černá Venuše (2010) jehož děj se odehrává v roce 1815... Dávám za 4 šípy. * * * *

No vida, další ponorkový film, přitom dle názvu to mohl být klidně western či dokument BBC o vlcích :-) ! Frantíci celkem překvapili a je to po delší době další z rybek v rybníku moderních ponorkových filmů. Těm z války dnes trochu oprášil torpédové komory seriál Das Boot, osmdesátkové typu Gray Lady Down, Honba za Rudým říjnem atd... přikryl čas a jen sem tam se objeví něco moderního. Napsled to byl film Hunter Killer 2018, ale jinak si nic nevybavuji. A tak jsem rád, že někdo zase přispěl a člověk co na ponorkách nepracuje zaznamenal zase další technologický poskok v tom všem vybavení podmořských rozpoutávačů jaderné apokalypsy. Konec konců pokud k něčemu někdy nedej Bože dojde, nebudou Rusové startovat stařičné čtymotorové turbovrtulové Beary, ani to asi nebudou stále sloužící americké strategické Buffy B52, ale budou to ponorky kdo něco začnou, nebo naopak dokončí... A pak se tak ochladí až z toho šílené Grétě slezou copy z hlavy a začne Skölstrejkovat za trochu toho tepla. Ve filmu mne zarazilo pravda pár nelogičností, nicméně herci byli moc fajn a závěr byl také velice slušný. V ponorkových filmech většinou sledujeme kapitána a osádka mu sekunduje. Tady je hlavním hrdinou echolokační důstojník s téměř dokonalých sluchem. Ano, to jsou ti co sedí se sluchátky na uších a jsou v ponorce schopni dle zvuků určit co se kolem děje, zda je nahání nepřátelský torpédoborec či zda kolem jen nejede nějaký civilní parník či tanker... Trochu to v závěru připomnělo Doktora Divnolásku či Fail Safe a celý ten proces, kdy už se od určitého bodu prostě nedá nic dělat než jen zaraženě mlčet a odpočítavat kdy mi to asi spadne pod balistickou křivkou na hlavu... Původně jsem chtěl dát za tře hvězdy, ale film se mi tu zdá nespravedlivě podhodnocený a tak přidám čtvrtý kontrolní kód pro aktivaci jaderné střely. * * * *

Jak píše Malarkey tohle fakt připomínalo další díl GTA, nikoliv však ze San Andreas či Vice City ale z Gibraltaru. Tomu samozřejmě odpovídaly i přenádherné lokace této turisty oblíbené destinace. Celý film je hozen do konce omdesátek a byl to věru barevný film. Člověk až zapomněl jak vlastně barevná byla móda té doby. Azurové moře na pozadí, omamná nebeská modř, bělost pláží a zeleň vegetace případně tyrkys bazénů jen umocňuje všechna ta trička a mikyny jasně žlutých či červených barev. V rámci PP se zřejmě hodně angažovala značka Fila :-). Sledoval jsem pozorně zda se do záběru nepřiplete něco novějšího co film usvědčí z ,,retro'' hry, ale nic tam nebylo a bylo to vymazleno do nejmenších detailů což velmi chválím ! Film je ulítlý, mafiánský a kucí jsou celkem sympaťáci. Akorát Geof Bell zahrál opravdu slušně toho svého vyšinutce až bych se mu bál v reálu svěřit děti na hlídání ! Georgina Chapman byla sexy a člověku k její filmové roli tak nějak zapadá i její reálná životní role v podobě manželky čuněte Harvey Weinsteina. Zdálo by se, že je to klasická mafiánská žánrovka okořeněná exotickým prostředím. Ale... Filmu chyběla sebemenší špetka napětí. Kucí sice občas prohlásí, že někoho sejmou (a pár konkurentů i skutečně sejmou), ale spíše se žvaní. Bude to znít úchylně ale kdyžř jsem se zamyslel trochu víc k tomu co mi tam chybělo, byla to prostě absence nějakého většího násilí. Srovnám-li to třeba se Scarface je asi jasné co myslím. Prostě málo akce, málo krve, dokonce ani v těch neprůstřelnejch vestách nebyly díry a to ani po ráně brokárnou... Tahle sterilita tomu dle mého dost uškodila. Co bylo bezva byl soundtrack a OST je klasickým cédéčkem co jich prodávají tisíce pod názevem - best od 80's. A tak dávám za 3 balíčky travky. * * *

Dnes jsem byl na tom v kině a pochopitelně to byla opět ,,escort mission''. Kdysi dávno jsem měl Angry Birds v mobilu a pár posledních levelů mně dohánělo k šílenství.. to když jsem ptáky nedokázal sundat požadované překážky a kilnout všechna prasata. Dneska se zrecykluje všechno a tak tu máme hoďku a půl dlouhý film a to dokonce dvojku ! Film je čistě určen ptáčatům a pro dospělé jako u jiných animáků tam moc fórů nenajdete. Záleží ale asi jakej level inteligentního humoru máte nastaven, protože jedna maminka sedící za mnou při ,,čůrací'' epizodce v orlím paláci, kdy bylo třeba ukrást kartu málem smíchy zemřela a mám podezření, že i u ní došlo k inkontinenci. Ač jsem od toho zprvu moc neočekával, dalo se to celkem v pohodě přežít. Dávám tedy za 3 ledové koule naplněné lávou. * * *

,,Jen konstatuji. To snad ještě můžeme ne? Konstatovat...'' --- Konstatuji, že to bylo slabé. Výluh z jedničky skoro nestál za pousmání. Možná se už ani moc smát nechci, protože není čemu. Jedničku jsem viděl skoro před čtyřmi lety a od té doby mám na lecos o dost jiný názor. Na rozdíl od Frantíků. Ale ať si dál sní Francie svůj multikulti sen a točí si rozverné multietnické LGBT kýčovité komedie ač je v té krásné zemi už nemálo míst, kde by starousedlíci naopak (pokud tam ještě jsou) rádi zaplatili aby se novousedlíci zase vrátili do svých rodných zemí... Z filmu mne nejvíce zaujala krásná Elodie Fontan a jedna zásadní pravda a to že Omar Sy je oprvdu jen jeden. Dávám tedy za dvě lednice s grilem. * *

,,Nebojujeme abychom zemřeli, bojujeme abychom žili''. Tohle byl hodně zajímavý film, který bych spíše než jako akční byť se odehrává převážně na palubě japonské ponorky označil jako válečné drama. Rozhodně se ale může směle zařadit po bok válečných ,,ponorkových'' filmů. Znalci této tématiky si při sledování jistě vybavili The Enemy Below z roku 1958, kde to byl pro změnu německý U-Boot honící se s americkým torpédoborcem se skvělým Mitchumem v hlavní roli. Tady jsme ale na jiné části polokoule a o dva válečné roky později v posledních dnech druhé světové války, která v Evropě tou dobou už skončila. K ostrovům Japonska míří nezadržitelné obrovské americké konvoje plné vojáků s nejmodernější výstrojí. Vzduch ovládá americké letectvo a z japonského námořnictva zbylo jen torzo. Nabízí se tedy otázka zda má ještě cenu bojovat, zda obětovat muže, kterých bude třeba při následné obnově Japonska. Kapitán I-77 si to dobře uvědomuje možná i právě proto, že jeho ponorka slouží jako nosič kaitenů - lidských torpéd. Jeho rozkazy, bránit přístup k Okinawě spolu s dalšími ponorkami začne zdárně mařit zkušený kapitán amerického torpédoborce USS Percival. Kapitán je zkušeným lovcem ponorek a umí dokonale předvídat kroky japonských kapitánů. Když I-77 zachytí sonar Percivalu a začne ji stopovat, americký kapitán ihned poznává, že tentokráte má tu čest s někým výjimečným. Rozehrává se tak zajímavý souboj dvou zkušených mořských vlků ne nepodobný šachové partii kdy se protivníci snaží dopředu odhadovat tahy protistrany. Kapitáni obou lodí vědí, že tady jde ale o osudy mužů na palubách za něž jsou zodpovědní a že nesmí udělat chybu... Ačkoliv ve filmu byly krapet horší digitální efekty (zejména ty výbuchy hlubinných pum), sama ponorka a zejména její osádka byly super, kapitán byl sympaťák a věřil jsem mu. I od japonského letectva z knih vím, že ne každý Japonec byl šílenec a v rámci kodexu Bušidó chtěl bojovat ,,čestně'' často jako sebevrah až do konce. Film postrádá i tradiční asijskou afektovanost herců a i když se bez nich neobešel nezbytné flasbacky jsou tam opravdu minimalistické a nijak neruší. Americkou osádku hrají skuteční Američané a ne převlečení Japonci což je neduh mnoha válečných japonských filmů a sám eskortní torpédoborec USS Percival byl parádní. Informace přítele Volodimira v jeho komentu ve vztahu ke skutečné ponorce jsou pro mne nové. Jen dodám, že Indianapolis vezl atomovou pumu na Iwo Jimu, kde byla naložena na Enolu Gay. Kvůli utajení Indianapolis nikdo nečekal po vyložení v cílovém přístavu, proto pár dní trvalo než byla postrádána. To se stalo osudné stovkám přeživších, kteří sice bezpečně opustili loď, ale podlehli zraněním, utonuli či byli a to v opravdu obrovském množství sežráni žraloky... Tenhle film určitě stojí za vidění, není to za čisté 4 *, ale já mám tuto tématiku i válku v Pacifiku v oblibě a tak dávám za 4 rajská jablíčka. * * * *

Předně děkuji příteli Volodimirovi2, který je ,,válečník'' jako já za upozornění na toto dílko, které by mi asi jinak uteklo. Allies jsou bezpochyby rozporuplným filmem. Na jednu stranu tu vidím obrovskou snahu udělat s málem a minimálním rozpočtem koukatelný válečný film plný akce, na stranu druhou si ale tvůrci nechali uniknout řadu zásadních chyb, které film v očích válečného fajnšmekra svítí jak fosforové ručičky hodinek za tmy... Jak už jsem mnohokrát s jistým smutkem napsal u podobných filmů - a stačilo tak málo... Volodimir už zmínil píšťalku, já přidám samotnou zápletku, která je mírně řečeno dost kostrbatá. Samozřejmě jednotky Commandos se ve Fracii pohybovaly a plnily tajné úkoly, spolupracovaly s odbojem a někdy se těžce dostávaly zpět. V případě chycení k nim Němci přistupovali na rozkaz Hitlera jako ke špionům a většinou byli popraveni. Hitler šílel z jejich sabotážních kousků a nehodlal jim udělovat status válečných zajatců v souladu se Ženevskou úmluvou. Klucí to byli tvrdí, skvěle vycvičení, opravdová elita britské armády. Aby ale skákali z Dakoty v civilních hadrech bez helem a s pytlem výstroje v ruce... to jsem ještě neviděl... :-) Němci zase používají stále stejný polopás v několika bitkách během děje, kdyby alespoň tvůrci přelepili to číslo na boku. I tak ho ten Sherman netrefil ani z 20 metrů :-)) Když voják šlápl na minu, celý (rozuměj v kuse) vyletěl do vzduchu jako by to byla trampolína. Skutečnost po šlápnutí na minu byla v reálu jiná a to co případně létalo vzduchem už v celku rozhodně nebylo... Vysílání do vysílaček, že zásilku máme a jmenovat padlé vojíny, to byla naprostá kravina a mohl bych pokračovat... Ale, přesto přeze všechno místy byl film zajímavý a vysoce hodnotím hudbu, která byla nadprůměrná. Jen si kladu otázku, že kdyby mně sebral někdo mapy rozmístění pozic a to naprosto zřejmě po vystřílení kolony, co bych udělala? Nechal pozice jak jsou? :-.) Samozřejmě že ne. Plány se vždycky kradly tajně aby nepřítel netušil, že druhá strana o jeho pozicích ví... Plně se ztotožňuji s Volodimirovým komentářem, jen v jednom se neshoduji a to je vzdání pocty vojákům, kteří ve druhé světové bojovali. Film totiž v závěru tento hold vzdává všem padlým na ,,both sides''. Já mrtvým okupantům hold nevzdávám. Kdyby nebyli poraženi, kdyby nebyl poražen nacismus, zmizeli bychom ze světa stejně jako miliony Židů a věřte, že nám by hold nikdo nevzdával. Ale to je prostě móda dnešní doby, zapomínat, ohlazovat, dělat ze všech oběti...Ale tu válku, to krveprolití někdo začal a opět to byli Němci. ... Dávám tedy za 2 mapy. * *