Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (605)

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Mám za sebou další snímek z kategorie těch, které je nutné zhlédnout z povinnosti, představují totiž žánrový fundament, od kterého se odvíjí orientace v dané oblasti kinematografie. Rozumím tomu, o co se Petersen pokoušel, i tomu, co na snímku oceňuje většina diváků. Život námořníků na ponorce rámují služební povinnosti, stres, stereotyp, strach a klaustrofobie. Jestliže se ale v řadě komentářů dočítám, že dlouhá stopáž vůbec není na překážku, na základě osobní zkušenosti to potvrdit nemohu. Ať se ta podívaná tvářila, jak chce velkolepě, pro mě byla únavná a byl bych za pokrytce, kdybych se přidal ke sboru pějícímu oslavné ódy. K postavám posádky jsem si nenašel cestu, žádný charakter mě doopravdy nezaujal a nepřijal jsem ho za svůj. A do třetice, jeden se musí divit, kolik odpůrců nacismu se v Německu v období války našlo a jak si na válečném plavidle bezstarostně pouštěli pusu na špacír. Tři hvězdičky jsou formálním uznáním řemeslných kvalit Petersenova velkofilmu, ale srdcovou záležitostí se pro mě Ponorka nestala a ani se k ní v budoucnu nebudu vracet. Celkový dojem: 55 %. ()

Shakers 

všetky recenzie používateľa

Tento film som si chcel už veľa krát pozrieť, ale nejak som sa k nemu nedokopal. Nakoniec, ale v tomto živote som to ešte stihol. Ak ste si všimli tak tento film má tri verzie, takže pozor na to ktorú idete pozerať, pretože medzi tými rôznymi verziami je veľký rozdiel a hlavne v tej stopáži, ktorá je pri Special Edition fakt brutálna. Čo sa týka mňa, tak ja som videl Director's Cut 209 min. Či som volil dobre? Vyzerá to tak že asi aj áno, keď som si to išiel požičať, tak som na výber inú verziu nemal, takže zlatá stredná cesta (podľa minút) bola jediná voľba. K filmu - na to že tento film vznikol v roku 1981 tak má fakt dobrú výpravu, kameru a celkovo je po technickej stránke veľmi dobré spracovaný. Das Boot je film, ktorý sa odohráva počas druhej sv. vojny a mi sledujeme (s nemeckej strany) pár námorníkov v ponorke na čele s výborný kapitánom Jürgenom Prochnowom. Film dokáže pekne vybudovať napätie, ale na druhú stranu niekedy je moc uťahaný (že by tou dlhšou verziou?). Rozhodne je to dobrý film, ktorý opäť ukazuje na strach, zúfalstvo či na to ako je vojna nezmyselná. 80% .- 4* ()

Reklama

Falko 

všetky recenzie používateľa

O tom, ze je Petersen skvely reziser, niet pochyb. Do hlbin mora sa reziser vybral este 2 krat, a to v DOKONALEJ BURKE (2000) s Georgeom Clooneym a v POSEIDONE v roku 2006, ale mal som pocit, akokeby mu na tom druhom menovanom filme az tak nezalezalo v porovnani s Ponorkou. Mozno pre niekoho je prilis zdlhave tak dlho sa divat na trpiacich ludi v ponorke, ale reziserovi sa podarila ta hrozostrasna atmosfera tak skvostne natocit, ze som ani chvilu nedychal. Ved komu by sa chcelo ist bojovat do naruci smrti, ked kazdy jeden z tych muzov ma doma priatelku, zenu alebo rodinu a je jedno, ci to boli Nemci alebo Anglicania, pretoze oni iba plnili rozkazy nadriadenych. Tie neustale utoky a hlavne neprijemne ponaranie sa do hlbky, kde by ta ponorka nemusela vydrzat tlak mora, boli natocene skutocne bravurne a velmi napinavo. Hudba bola opät skvela, ved prave Klaus Doldinger stvoril hudbu aj pre NEKONECNY PRIBEH (1984), ktory Petersen natocil o 3 roky neskor po Ponorke. Kto by to dnes povedal, ze si tu istu ponorku pozical aj Spielberg pre natacanie DOBYVATELOV STRATENEJ ARCHY (1981) :-) ... 28.05.2009 _____ Jürgen Prochnow - (Kapitán Henrich Lehmann-Willenbrock) +++ Herbert Grönemeyer - (Werner) +++ Klaus Wennemann - (Fritz Grade) +++ Uwe Ochsenknecht - (Bosun) +++ Erwin Leder - (Johann) +++ Heinz Hoenig - (Hinrich) +++ Hudba: Klaus Doldinger +++ ()

Mahalik 

všetky recenzie používateľa

Mohl bych začít komentář slovy, že sledování Ponorky pro mě byla čirá radost, protože v těchto letních měsících se prostě šikne, když je ve filmech téma voda. Jenže to by u toho neměli křičet chlápci hrůzou a nesmělo by se vše okolo odehrávat na ploše metr x metr + vydýchaná atmosféra taky zrovna dvakrát nepřispívá na auře "hoďme si nohy na stůl a vypněme mozek". Wolfgang Petersen poprvé ukázal (a naposledy), že za něco stojí, bohužel po tomto neskutečně realistickém filmu už natočil jenom bláboly, které stojí za vytahanou fusekli. Dokonce mám takový podezření, že když běhal za kameramanem, tak se omylem prásknul hlavou o kulatý otvor, kterým námořníci prolejzali a asi ho osvítil duch svatý, který mu vzkázal, že natáčení dobrých filmů stejně nemá cenu a že přijde Tykwer a tak..... To nic ale nemění na faktu, že Ponorka je geniální. Příběh hrdinů (které mi ale jaksi nepochpíme, protože jsou pro nás hrdinové jiného kalibru) a jejich strastí napříc širým mořem a hlavně jejich útrapy s tímto živlem, jsou opravdu ukázkou mistrně zvládnutého...všeho, od scénáře po hrecké výkony. Jeden z mála filmů na který můžou být naši němečtí sousedé pyšní. Auf Wiedersehen! ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

U románu Das Boot Lothra-Günthera Buchheima by se dali nalézt jisté styčné plochy s Na západní frontě klid Ericha Marie Remarquea. Stejně jako Remarque, který na svých zážitcích z 1. světové války založil svůj nejslavnější román, Bucheim svůj román napsal dle osobních zážitků z 2. světové války. Filmové adaptace z roku 1981 se poté chopil Wolfgang Petersen, kterému po několika televizních i celovečerních filmech konečně Ponorka dopomohla k proslavení a vážené režijní pozici. S odstupem času se tomu vůbec není možno divit, kdy i po 41 letech Petersenova Ponorka funguje jako mrazivá podívaná, která v sobě má i zakořeněné protiválečné poselství, kterým opět nechává vzpomenout na Západní frontě klid.  Petersenova Ponorka je obětí několika prodloužených verzí (po kinoverzi se 149 minutami nabízí speciální edice verzi s celkem 293 minutami, režisérská verze je o ždibec skromnější s 209 minutami), kdy platí, že je Ponorka filmem, který není úplně divácky vděčným. Atmosféra se tu buduje s pokorou po špetkách, Ponorka mnoho informací neservíruje na povrch a často je důležité vše podstatné vyčíst z gest postav. Přesto Ponorka buduje atmosféru podmaňujícím způsobem, kdy je vše založené i na dlouhých momentech ticha. Petersen tehdy natočil jeden z nejdražších filmů, který v německé kinematografii vznikl a na výsledku je to rozhodně poznat i skrze realistické kulisy, kdy je stísněnost prostor ponorky prodávaná i skrze ruční kameru Josta Vacana.  Na jednu stranu se v prostorách titulní ponorky nachází naivní muži, které zaslepila nacistická víra, na druhou stranu je tu ovšem kapitán v podání Jürgena Prochnowa, který nacistickou ideologií otevřeně pohrdá, je zhnusen průběhem války a v jeho přítomnosti jde vycítit nádech zahořknutého a krapet zlomeného muže, ve kterém ovšem nadále převládá dobrý člověk, kterému jde především o bezpečí své posádky.  Ponorka byla na Oscarech nominovaná nejen za nejlepší režii, adaptovaný scénář, kameru a střih, ale také za střih zvukových efektů i samotný zvuk, kdy se není čemu divit, protože je Ponorka filmem, který stojí na práci se zvukem. Nejen v momentech, kdy dochází k bitevním sekvencím, ale především v práci se zmíněným tichem, které přeci jen musí jednou skončit. Samotná ruční kamera skutečně dopomáhá autenticitě a snadno se vyvolává pocit, že je divák členem posádky, kterou za chvíli může potkat neslavný konec. V Ponorce nehraje prim válečný konflikt, ve kterém se události Das Boot odehrávají, ale snaha o přežití 42 členů posádky. Členové posádky jsou sice členy německé armády, dvakrát ovšem v tomto případě nesejde na tom, že všemu velí dle svého úsudku nedoceněný malíř. Na jednotlivých členech posádky je vidět, že nacistická ideologie v jádru ničila i německý lid, za oběť padali nevinné oběti systému a za vlast se tu bojovalo jen oficiálně.  Úmyslná volba té nejdelší verze Ponorky možná není nejrozumnější, kdy v průběhu 5 hodin vlastně Ponorka svou intenzitou málokdy vyvolá skutečný pocit zdlouhavosti, v jistých momentech se ovšem přeci jen ukáže, že je 5 hodin 5 hodinami. Delší verze filmu sice více pracují s vývojem postav, přidá několik momentů navíc, jde ovšem o ten zlatý případ, kdy není nutné na prázdný talíř odevzdávat zbytky a do Ponorky se ponořit i bez dodatečných materiálů. Především i proto, že Ponorka je v jistém směru svého vyprávění repetitivní a pozdější sestřih do šestidílné minisérie od BBC v tomto ohledu rozhodně dával větší smysl. Sám Buchheim poté nebyl s Petersonovou Ponorkou nadšený, kdy sice ocenil výpravu, dle Bucheimova úsudku ovšem Petersen antiválečný román proměnil v křížence amerického dobrodružného filmu a německého propagandistického žurnálu. Jde přesně o ten zajímavý případ, kdy by bylo zajímavé sledovat nějakou konfrontaci autora zdrojového materiálu a strůjce adaptace onoho materiálu a jejich vzájemné argumenty. Bucheim má v tomto ohledu rozhodně pravdu v tom, že Petersenův film snese srovnání s tehdejšími velkými americkými filmy (i to pravděpodobně zvládlo Petersenovi otevřít dveře do Hollywoodu), na druhou stranu je ovšem velmi diskutabilní prohlášení o onom propagandistickém deníku, především i díky faktu, že se tu nutně nepodkuřuje ani Spojencům 2. světové války a ani uskupení Osa. Sám Petersen chtěl realizovat film, který by divákům představil, o čem válka jako taková je. A dnešní pohled většiny by se shodl, že se mu to podařilo. V rámci autenticity, napětí i realistického pojetí se skutečně Ponorka řadí mezi nejvýraznější válečné filmy všech dob. Klíčové je ovšem právě u Ponorky nejspíš volba té ideálně dlouhé verze, kdy každá z nich s diváckou trpělivostí bojuje vděčněji či méně vděčněji. Tak či onak je ovšem Ponorka bravurní prací, která dodnes právem patří mezi nejuznávanější německé filmy i důvod, proč se na Wolfganga Petersena vzpomíná s takovou úctou. Mnozí se přitom dušují, že Petersen již následně sám sebe nikdy nepřekonal (další diskutabilní téma), i jedna výjimečná podívaná ovšem někdy na zapsání do historie stačí. A Petersen se do ní skutečně zapsal již v roce 1981.... () (menej) (viac)

Galéria (101)

Zaujímavosti (49)

  • Prvá scéna vo filme, keď sa objaví ponorka, bola natočená v nádrži v Mníchove v Bavaria Studios s modelom ponorky. Model bol pomerne malý (cca 2-3 metre) a režisérov zámer bol, aby ponorka prešla ponad hlavu diváka. Ani na pädesiaty pokus nebol Wolfgang Petersen spokojný a preto vidieť iba približujúcu sa ponorku. (pravo)
  • Děj filmu se odehrává na palubě ponorky typu VIIC. (krubi)
  • Většina filmu byla natočena ve filmových ateliérech poblíž Mnichova. (Kulmon)

Súvisiace novinky

Zemřel režisér Wolfgang Petersen

Zemřel režisér Wolfgang Petersen

16.08.2022

Ve věku 81 let zemřel slavný německý filmař Wolfgang Petersen. Režisér se proslavil v roce 1981 snímkem Ponorka, který obdržel šest nominací na Oscara. Tento úspěch vedl o tři roky později k dětské… (viac)

Neeson a drogová ponorka

Neeson a drogová ponorka

25.03.2015

Liam Neeson nedávno prohlásil, že hodlá zhruba do dvou let seknout s akčními rolemi. Koneckonců už mu je 62 a nemá fyzičku jako třeba Stallone, není tedy divu, že se pomalu přesouvá k o něco… (viac)

Reklama

Reklama