Pevek2

Haneke starne jako vino. Uz nema potrebu si hrat s nepravdepodobnymi a skrz naskrz vyspekulovanymi sujety (Funny Games, Caché) a jeho otazky se cim dal vic blizi k podstate. Zpusob jakym otazky klade je v Lasce vynikajici. Chvili to sice vypada, ze bude davat i odpovedi, ale nastesti to neni tak docela pravda. Ten film je navic oproti jinym Hanekeho filmum velice nezny, skoro mam pocit, jako bych sledoval konec zivota ucitele a vychovatelky z Bile stuhy, to byli take takovi lide. A vysoko ocenuji postihnout a vyjadrit presne a drobne nuance ve zkratce. I proto neni podstatne, ze mi nesedi nektere veci (falesne napeti, zlom pribehu, snove sekvence), protoze toho ostatniho je v tom filmu porad dostatek.

smyslem celeho toho pocinu je, aby si divaci doma rikali: Podivej tato, takovy vysavac jsme taky meli. Jo a mamo, vidis, to je presne ta melta, co jsem chodil kupovat. Coz mi na serial, ktery ma byt rodinnou sagou v pohnute historii prijde zatracene malo. A nejstraslivejsi je uvodni znelka, protoze rymovacka: "Nebudu ti lhat, asi te mam raaad" je peklo ceskeho textarstvi.

Ma to pomerne presnou atmosferu doby. Ale jinak je to zretelne fejetonisticky film. Spise nez z nejakych nazoru a pribehu se sklada z drobnych postrehu. To je ale bolest cele mistni kinematografie.

Nemusel bych tu prehnanou hudbu, co tam je, nemusel bych expozici postav, ktera ve me vyvolava neblahe vzpominky na Amelii v Montmartru, ale ustredni napad je genialni, scena na ministerstvu taky a uvodni scena pred akademii je taky dobra. A navic je to chytre natocene a hlavne napsane. Malokdo by asi tusil ze prostredi vedcu zabyvajicich se jeruzalemskycm talmudem muze vygenerovat takovyhle rodinny thriller, ale kdyz se to vezme kolem a kolem: jak by to asi vypadalo mezi ceskymi vedci v humanitnim oboru...

Zrucne natocene, ale bez obsahu.

Ona by to byla v podani kohokoli jineho asi dost banalni valecna historka. Jenze Delvaux ma styl, vkus, skvelou hudbu a skvele herce. A navic umi atmosferu jako maloktery jiny.

Asi takhle nejak by mohlo vypadat V tumane Sergeje Loznitsy, kdyby ho natocili Americani podle Syda Fielda. Ale ma to prekvapive i sve kouzlo, hlavne v prostredi lesu. Ocenuji taky to, ze v dabovane verzi je skoro pulka dialogu rusky bez titulku.

Je asi pochopitelne, ze krajni stylizace, ktera se kostymy i castingem blizi panoptiku je pro spoustu lidi nezkousnutelna. A me na tom trochu vadily okate citace z Cechova a dalsi detaily, ktere byly namireny na prvni dobrou, jako treba politolozka a sceny s ni. Na druhe strane je to az sebedrasajici autorska reflexe celeho predchoziho autorova zivota, ktera naznacuje, ze kdo se (i z dobrych umyslu) namocil do politiky, nemuze z ni vyjit bez poskvrny (a to do jiste miry potvrzuje i seznam partneru filmu v titulkach). Sebezpyt je tu takovy, ze snad pripomina jedine Bergmana. A z finale jde mraz po zadech.

Vytribene, velmi precizni zobrazeni mikrosveta tri sester ve starem dome, jejich reakce na umrti babicky i vztahu mezi nimi. Ve fragmentech a postavach neni ze zacatku lehke se zorientovat, ale atmosfera se zacne zhodnocovat a zaver je strhujici. Sympaticke je i to, ze se hraje o male drobne veci, i o neracionalni komplikace mezi holkami. A vse je navysost uveritelne. Sledovat Marii Canále v roli Mariny je navic podobny pozitek jako videt na jevisti Ivanu Uhlirovou nebo v Panfilovovych filmech Inu Curikovou. Protoze s jeji postavou se neda nejit a to i kdyz je nekdy protivna.

Trochu jsem cekal, ze fakt, ze se Shakespeare hraje ve veznici, bude znamenat vic nez efektni kulisy a vyrazne tvare veznu. Obcas tam sice nejaka zkusenost vezeni prosakovala, ale pro mne dost malo. Vlastne to trochu pripomina Karamazovi v ocelarne, kde taky z 90% jde spis o efektni prostredi nez o provazani toho kde a proc. Jinak ovsem fantasticke herecke vykony a zajimava je hlavne prace se zvukem a silny je i zaver. A poznamka pod carou - je-li budoucnosti projekci artovych filmu, ze se budou promitat z blue-ray pri plne cene vstupneho, tak se o ne zacinam bat.