Pevek2

Evangelium podle Akiho

Kinematograficka dokumentarne-etnograficka slast. Nespocet zajimavych lidi, osudu, jejich vzacny styl mysleni a sveraz zachyceny krasnou kamerou. Jeden z nejlepsich famackych dokumentu, co jsem kdy videl.

Uplne normalni rodinny film o jednech prazdninach. Mezery v deji i naivita k tomu tak trochu patri. Ale to ze se to obeslo bez podlezavosti a trapnosti je dnes uz vzacnost.

Hlavni hrdina ma v sobe cosi enspiglovskeho, coz ale nejen vytvari (zemity v nejlepsim slova smyslu) humor, ale take vnitrni i vnejsi napeti kolem jeho postavy. Ten kluk to ma tezke sam se sebou i s okolim a proto s nim divak jde. Mistrne je vytvorene okoli, zeitgeist i milieu vlamskeho venkova 19. stoleti. Stejne jako jiny druh mentality tehdejsich lidi a jejich odlisny zpusob imaginace. Setkani s klasterem v Leuven je pro chlapce setkani s jinym svetem a pro divaka taky. Na scenari se podilel Roland Verhavert a tohle on umel dokonale.

Formalne velice zajimave, bohuzel vetsina fragmentu pusobi jako ukazky z psychologicke studie bez nejakeho dalsiho presahu. Navic se mi zdalo, ze velka vetsina pribehu dojde do jisteho mista a v nejzajimavejsim skonci. Pro me absolutne nejlepsi fragment s ucitelkou, ktery bych mozna radsi videl jako samostatny kratky film a pak jeste usek hovoro s manzelkou v aute. Pres vsechny vyhrady to ale pro zpusob, jakym je to natoceno stoji za videni

Komedie vetsinou stoji a pada s jednim originalnim napadem a nekolika paradoxy. Tady je napad silny, navic film zprostredkovava jak vypoved, tak jakousi shovivave jedovatou kritiku pomeru. A zabavny je neskutecne.

Jako vizualni dokumentarni hrana analyza jednoho Brueghelova obrazu to funguje skvele. Jako pribeh a drama uz o neco mene, ale s pasijovou kostrou a skvele pomalym rytmem to taky ma cosi do sebe. Jen mi nakonec paradoxne ten nehybny puvodni obraz prisel plnejsi a zivejsi...

Ja jsem vzdy fandil spis tem staromodnim a pokryteckym rodicum a taky jsem jim vic rozumel, nez jejich dceri a jejimu hipikovi. Myslim si ale, ze zamer byl presne opacny. Proto jsem z toho rozpacity. Jinak ten film je samozrejme velmi dobre natoceny...

Vypraveci strukturu, sujet i namet (laska, ktera hory prenasi) jakoby si Verhavert vzal z nejake pohadky. Ten film tak na prvni pohled vypada. Ale pohadka to rozhodne neni. Dost mozna je ve zpusobu vypraveni zakodovany i zpusob, jak se v 19. stoleti pribehy vypravely, ktery ma prave s pohadkou mnoho spolecneho. Roland Verhavert ma velmi precizni styl, kdy presne vi, kdy ma strihnout velmi blizky detail tvare a kdy vsechno nechat skoro v panoramatickem celku. Umi presne udelat vymluvne detaily, vi kdy pribehu ubrat, kdy pridat a hlavne si umi vybrat herce a krajinu. Pro mne velmi silny objev, i kdyz bych to rekneme prvnich 45 minut necekal, tak zaver je velmi tvrdy a zaroven prinasi jakous takous nadeji.

Filmova udalost roku 2010. Skvele vybudovane napeti je podeprene meditativnimi pasazemi. Film, ktery otazky nejen klade, ale i dava prostor na jejich promysleni. Co se tzv. "stretnuti kultur" tyka nevidel jsem ve filmu nic presnejsiho, film se obesel bez jakychkoli klise zobrazeni muslimu (to mam treba za zle Dumontove Hadewijch). Klise je zlo a zlu se nema ustupovat...