Pevek2

Povesti rikaly, ze je to skoro tak dobre jako nejlepsi Koncalovskeho film Pribeh o Asje Klucinove, ktera milovala, ale nevdala se. Nelhaly.

Kazdodenni zivot na obrovskem tankeru v sobe ukryva napinavy pribeh o odchazeni a cekani a take otazky po tom, jaka je opravdova laska a co muze vztah dvou lidi unest. Pro me jednoznacne jeden z nejvetsich zazitku festivalu v Karlovych Varech. Borleteau je dalsi velmi talentovana francouzska reziserka.

Prolinajici se cesty dvou bilych vedcu a jednoho samana do nitra pralesa jsou postavene ze zaznamu skutecnych cestovatelu a rekonstruovany do jakesi polohalucinogenni iniciacni vize, ve ktere se na brezich veletoku vynoruji davno zanikle kultury i silene vize stretu puvodni civilizace s tou kolonizacni. Za vrchol v tomto ohledu povazuji obe setkani s misionarskou stanici. A cernobila vizualita to co jsem popsal jen akcentuje.

Vizualne a rytmicky podmanivy film kombinuje pohled na kazdodennost jedne rodiny a jeji tragedie s velice jemnym a prirozenym socialnim a ekologickym aktivismem, ktery neobtezuje. Zjeveni k jehoz atmosfere prispival i bezici vetrak v projekci.

Civilne natocena zprava o tom, ze nenavist je droga s nejhorsim dojezdem.

Puvodni umysl byl asi vytvorit komedie a la Woody Allen z New Yorku. Nakonec je z toho takovej sitcom, kde se mluvi hrozne rychle a neda se to moc usledovat a k smichu tam toho taky moc neni. Ale par dobrych momentu tam je.

Perfektni adaptace prozy a proz Soloma Alejchema se opira jednak o perfektni reevokaci dnes jiz neexistujiciho sveta. Jako kdyby vsechny ty stare fotky ozivly a spolu s nimi charaktery z Alejchemovych, Perecovych a Stryjkowskeho proz i s jejich casto bizarnimi, horkosladkymi a paradoxnimi pohledy na svet. Zaroven je to ale subtilni milostny pribeh o tom, jak tezko se detske sny stavaji skutecnostmi. Detska laska zustava jen ve snu se zamkem a princeznou a svet vychodoevropskych zidu zustava uzamcen ve svete snu, fotografii a filmu. Obe roviny jsou perfektni a film stoji za to videt i proto, ze adaptovat Alejchema je skoro nepredstavitelne a tady se povedlo presne skloubit smutek s humorem a bizarnosti. PS:Posledni dobou mam dojem, ze na csfd prevlada jakasi blba soutez ve vulgarite. Jasne, ten film je tak radikalni, ze nemusi sednout vsem, ale poradat tu zavody kdo na tom driv usnul, pripadne v nadavkach bez argumentu mi prijde vlastne dost pitome.

Setkani Noveho sveta, Mise a Srdce temnoty na Danskem zlatem pobrezi. Nevychazi to beze zbytku, ale silu to ma.

Mohlo to byt zajimavejsi, kdyby to nereziroval otec rodiny, ale sama reziserka.

Cely ten film je jedno alibi pro to, proc bily clovek muze strilet za urcitych okolnosti podradne osoby. Eastwood za poslednich deset let delal vice mene navodne a blbe propagandisticke filmy. Ale tohle je hodne pres caru.