JajinkaBec

Na tenhle film/pohádku jsem šla vlastně jen z donucení, o to příjemnější bylo zjištění, že nemusím skrývat zívání. Asi to nebude nic, co bych si někdy v budoucnu pustila znovu, ale na těch 105 minut to příjemně zabavilo, uteklo to a člověk se i občas zasmál. A hudba se dobře poslouchala. Doporučuji rodinkám s dětmi - dítka se spolehlivě zabaví a rodiče taktéž, protože tak budou mít možnost zavzpomínat na doby, kdy si u babičky na zahradě hráli na loupežníky a rytíře.

Ne, nejsem zklamaná. Nečekala jsem od toho hory s horákama jako asi mnozí jiní a líbilo se mi to. Cusack mi do role zpočátku nezodpovědného otce, který se ale rázem vlivem okolností musí změnit v chlapa, který se dokáže porvat o životy svých blízkých, sedl. Některé triky byly skutečně působivé (zběsilá jízda autem rozpadajícím se městem měla hlavně v kině svůj efekt), nad některými jsem se ale srdečně zasmála a nevěřícně zakroutila hlavou (Cusack vylézající z díry, kam spadl v karavanu). Film měl v typicky americkém stylu ukázat lidskost, což se dle mého názoru podařilo. Lidskost a naději. No uvidíme, jak to 21. prosince 2012 dopadne doopravdy :)

Otřesné... Naprosto upřímně přiznávám, že jsem vydržela asi jen 20 minut, zbytek filmu jsem "proklikala" a při každém dalším kliknutí jsem se cítila ještě o něco hůř. Sláva okamžiku, kdy jsem to vypnula úplně! Chudinky dvanáctiletý holčiny, který se v tomhle vidí... Když si za vzor svého života vezmou "film", který působí dojmem natolik nereálným s lidmi vyretušovanými jako z předních obálek časopisů, pak už se asi nemůžu divit, proč si mnohé připadají jako královny tohoho světa...

Nejsem si jistá, co přesně jsem od tohohle filmu čekala, takže ani nemůžu říct, jestli mě zklamal či nikoliv. Že trailery působí v dnešní době dojmem, že film je asi tak o 50% lepší a zajímavější, než jak je tomu pak ve skutečnosti, jsem si už zvykla, takže... Ale jo, líbilo se mi to. Ačkoliv Katherine Heigl moc nemusím, tady mi nijak zvlášť nevadila. Vlastně mi byla docela sympatická. Gerard Butler u mě docela zabodoval, oproti Gamerovi (který jsem viděla nedávno) a dalším filmům, kde hrál, a kde šlo především o jeho svaly, ukázal lidštější část svého já. A překvapivě jsem mu to opravdu věřila. Konec byl typicky americký - nejdřív "uštěkaný" a pak přeslazený. Ale dalo se to zkousnout.

Ačkoliv k tomuhle žánru bývám jinak dost velkorysá, tentokrát mi nějak došel dech při obhajobě. Jinými slovy: děs běs. Filmů, které se snaží působit tak tajemným a "akčním" dojmem, až je v tom totální guláš, už začínám mít plné zuby. Kamera, která mnohdy působí dojmem, že ji má na starost někdo, kdo je totálně namol, nebo ji drží poprvé v životě v ruce, je unavující, protože těkáte očima ze strany na stranu, nahoru a dolů a stejně vlastně nemáte vůbec představu o tom, co se děje. Kdo s kým bojuje, kde je hlavní hrdina a koho vlastně zrovna zabil? Hodně zdaru, až se budete snažit se v tom vyznat... Jedna hvězdička mi z toho nakonec vyšla ze dvou důvodů: Gerard Butler prostě vypadá dobře a jako osobě opačného pohlaví se mi na něj dobře kouká. A za druhé: Možná u toho leckoho napadne, co se z lidí jednou stane, pokud si nedáme bacha na to, kým a čím se necháme ovládat... Protože mnohým ten počítač (tedy věda a pokrok) už opravdu diktuje život. Ale to je pochopitelně na zvážení každého jednotlivce. Závěr: Pro mě osobně tenhle film představuje zabitý čas, protože Butler mě na rande stejně nikdy nepozve :D

Mě se tenhle kousek líbil. Sice jsem dost dlouho měla pocit, že pořád na něco čekám, ale nakonec zmizel... Underworld jsem zatím neměla možnost vidět, ale mimoděk jsem si vzpomněla spíš na Stmívání - tohle je ta verze "nic pro děvčátka". Na jednu stranu mi tam možná chybělo určité vyznání, ale někdo by mohl klidně říct, že to aspoň nebylo ukecané a něco se dělo. Každopádně se musím přiznat, že minimálně jedna hvězdička z mého hodnocení patří Hughu Dancymu :-)

Tenhle film je hrozná blbost, ale musím se přiznat, že docela příjemná blbost :-) Na páteční večer, kdy už toho má člověk po týdnu tak akorát dost, je to příjemná, usměvavá podívaná, která urazí nejspíš jenom zarputilé obhájce klasických pohádek. Sice jsem málem mlátila hlavou o zeď, kdykoli se na scéně objevil princův fanclub, ale ty tři hvězdičky si to určitě zaslouží - za Hugha Dancyho (ne, do fanclubu se ale nepřidávám), za hada a za závěrečné taneční a pěvecké číslo, u kterého jsem se prostě musela přiblble usmívat.

Na první pohled by člověk tenhle film zařadil do nekonečné řady (amerických) romantických komedií. Ale vážně jen na první pohled... Tenhle kousek je sice dobře čitelný jako všechny ostatní, ale stejně nabídne i něco navíc. Za prvé se musím přiznat, že mě hodně zaujalo téma.. Sama jsem si něčím podobným prošla, takže dokážu dost dobře pochopit Chrisovu touhu po pomstě a všem ukázat, že je vlastně stejně dobrý jako všichni ostatní. A to minimálně... Jenže dost často platí, že pomsta (ačkoliv v tomhle případě nejde o pomstu jako takovou) se nakonec obrátí proti strůjci. Ryan Reynolds naprosto zabodoval co se týče grimas, film pobaví (Chrisovy "šťouchanice" s bratrem nebo třeba brusle z půjčovny fakt stojí za to), ale člověk se taky trochu zamyslí.

Když jsem na tenhle film náhodně upoutávku, byla jsem z toho spíš na rozpacích a upřímně řečeno, kdyby mě na Benjamina nevytáhl kamarád, nejspíš bych na něj do kina sama od sebe vůbec nešla. Což by byla škoda a velká chyba (o které bych ale pochopitelně nejspíš nevěděla). Podivuhodný případ Benjamina Buttona je film o životě a umírání. O dětství a stáří. O naději i zoufalství. Je plný protikladů, chrlí jednu životní pravdu za druhou a nenechá člověka ani na moment vydechnout. Buď se smějete, pláčete, napětím nedýcháte a nebo alespoň „uvažujete“. U tohoto filmu zkrátka platí, že není možné, aby nezanechal žádný dojem, a i když je jeho délka možná trochu děsivá, nakonec to všechno uteče naprosto přirozeně a když odcházíte z kina, uvědomíte si, že nad tím vlastně ještě přemýšlíte.

V mnoha směrech romantický film, v mnoha směrech zase naopak ani ne. Chvílemi to totiž připomíná spíš tak trochu drama - o hledání sebe sama, o vlastní životní cestě, předsudcích, lásce... Je to fajn film, pokud máte chuť trochu si oddychnout, ale ne v tom "praštěném" slova smyslu. Možná mi trochu vadilo, že Harrison Ford prakticky nezmění výraz v obličeji, a že Julia Ormond na to, že se hned při první větší příležitosti vytasí s fackou, působí pak po celou dobu poněkud odevzdaně... Ale i na to se určitě dá koukat minimálně ze dvou pohledů, ostatně jako na všechno. Záleží na tom, který si vybere. Na druhou stranu se mi moc líbilo, že na Linusovi nebylo vůbec poznat, kdy city k Sabrině ještě hraje a kdy už jsou opravdové - to mi přišlo asi jako taková největší zajímavost.