JajinkaBec

"Jak poznám, že ta pravá je ta pravá? Co když půjdou vedle sebe dvě a ta pravá bude ta vlevo?!" :) Na pohádku to pro mě v sobě mělo možná až nečekaná moudra. Lidská nejistota, tápání, důvěra a zklamání... Pár věcí k vytknutí by se našlo, ale nějak nemám chuť kazit si jimi náladu :) PS: Ještě jsem neviděla nic, kde by si žena odnesla svého milovaného na zádech!

Na filmy tohoto žánru nejsem žádný expert, není to nic, co bych cíleně vyhledávala. Takže tolik k možnosti porovnávání s jinými kousky. Co můžu říct, je, že mě to na mé "poprvé" docela zasáhlo. Člověk si uvědomí, jak malicherné jsou jeho problémy oproti lidem, kteří si museli projít něčím takovým... Pokud bych měla komentovat něco k samotnému stvoření filmu, pak musím konstatovat jediné - milovala jsem Moonlighting a teď se sama sebe ptám, proč se Bruce Willis nakonec dal více méně jinou cestou, než na jaké původně začal. Přišlo mi maličko smutné, že takový talent jako on, nepohne za dvě hodiny jediným mimickým svalem navíc.

Sandlera jsem nikdy nemusela. Filmy, ve kterých hrál, se mi zdály obhroublé, mnohdy trapné a bez nějaké větší pointy. Krom toho mi vždycky tak nějak neseděl ani ten jeho obličej :)) Prostě to rozhodně nebyl herec, kterého bych vyhledávala. O to větším překvapením pro mě byl tenhle film. Možná to zapříčinila Aniston (i když na tu taky nejsem nijak zacílená), možná něco, co tentokrát na Sandlerovi působilo jinak. Pořád to byl on, ale zároveň jako kdyby tak trochu... dospěl. Celé to prostě potěšilo, vykouzlilo na tváři jeden úsměv a i tak nějak zahřálo v ne zrovna dobrých dnech.

Depresivní, syrové a jaksi čpící beznadějí. Svět bez víry a bez iluzí. Tenhle film naprosto maže zlatavé pozlátko onoho pověstného amerického snu, tohle je tvrdá realita člověka, který více méně přežívá ze dne na den s vědomím, že ho prostě nic lepšího nečeká. Postava Brada Pitta se proti téhle "realitě" snaží jít doslova jako nějaký zoufalec proti zdi. A veškerá ta snaha je po zásluze potrestána. V tomhle snímku opravdu není nic, co by člověku vykouzlilo úsměv na rtech, tak trochu světélkem je (zoufalá) Gwyneth Paltrow - o to smutnější je vidět takovou ženu v takové situaci. Nikdo z nás prostě nikdy neví, jak dopadne. Hvězda dolů za šokující (ale pro mě asi ne 100% pochopený konec) a (!) neustálý déšť. To je sice asi jen můj problém, ale v poslední době jsem viděla několik filmů, ve kterých se tvůrci snažili doslova vydupat napjatou a depresivní atmosféru deštěm. A mě už se to trochu zajedlo.

V případě Zdrojového kódu si připadám tak trochu jako rozdvojená osobnost. V kině to na mě působilo opravdu drtivě - našlapané scény, akce, psychologické pochody a nástin postav, výborná hudba. Plus Jake Gyllenhaal samozřejmě. Ten chlap má neuvěřitelný potenciál. Působí dojmem uťápnutého krasavečka, ale přitom je to výborný herec, který dokáže šokovat a z té skořápky hezounka bez problémů vyklouznout. Cokoliv zahraje, mu člověk opravdu věří a vždycky mu ta postava připadá alespoň nějakým způsobem dobrá. (Když nad tím teď ale přemýšlím, tak jsem ho asi v roli záporňáka ještě neviděla.) No a druhá moje osobnost - když o tom filmu přemýšlím zpětně, zas až tak drtivý mi nepřipadá. Nebylo to nic, co by se člověku na delší dobu zarylo pod kůži a zanechalo výraznější stopy. A navíc jsem se nějak nepopasovala se závěrem. Bez nějakých výčitek prostě "vymazat" člověka... No já nevím. Proto jedna hvězda dolů.

Tak tohle opravdu ne-e. Jako kdyby to nemělo hlavu ani patu, krom toho mi ani charakterově nesedli hlavní hrdinové. Princezna rozmazlená, hrdina bez kapky pokory, hysterická královna a král, co si neumí dupnout. Ano, vím, že je to pohádka, a že v tom člověk nemůže hledat sedmý div světa, ale aspoň trochu... já nevím. Logiky? Přiblížení postav? Od začátku do konce mi byli cizí! Jedinou hvězdičku dávám za výpravu, kameru, kostýmy. V tomhle je na Trošku spolehnutí. Scéna, kdy mířili král s královnou na ples byla úchvatná a neměla daleko od historických filmů a Versailles.

Tohle je jeden z těch filmů, kdy všechno stojí a padá na hlavní dětské postavě. A já musím říct, že jsem měla pro chytrolína Sebastiana obrovskou slabost. První část filmu, kdy se teprve "pracovalo na jeho stvoření", mi připadala spíš trapná, pak jsem ale nemohla odtrhnout oči od obrazovky. Bateman s Aniston utvořili nečekaně pěkný a docela dynamický pár. Prostě parádní oddychovka na páteční večer a je mi skoro až líto, že tady má tak nízké hodnocení.

Občas mám dojem, že mám asi nějak převrácené názory. Nebo rovnou zvrácené. Mně se to líbilo. A bavilo mě to. Pravda, oba hlavní protagonisté se už určitě objevili v lepších filmech, ve kterých předvedli lepší výkony. Zrovna Deppa jsem v mnoha snímcích neviděla, ale tady na mě působil tak nějak unyle; Jolie a její práce s mimikou byla na bodu mrazu (ale kdy není). Krom toho je fakt, že mi k sobě nepasují jako pár. Jenže jsem se nenudila a závěr mě překvapil. Že to bude tak, jak to bude, mi došlo asi až v posledních deseti minutách. Krom toho závěrečné: "Dáš 20 milionů za plastickou operaci a vybereš si tenhle obličej?" - "Proč? Nelíbí se ti?" - "Nějak to přežiju." a Bettany zírající na nimi z okna, přičemž možná (!) konečně pochopil... Nevím, ale asi mi vážně stačí málo. PS: Uznávám, že jedna hvězda nejspíš patří mé milované Itálii.

Vzdor žánru zcela jasně označující druh filmu mě na začátku naprosto nepochopitelně a úplně mimoděk napadlo, že z Hudson a Sarsgaarda by byl docela pěkný pár. Co jsem nečekala, byl naprosto šílený způsob, jakým se tato myšlenka zrealizovala. Tak trochu jsem pobavila sama sebe :) No ale k věci... Začalo to dost vlažně, ohrané ale pořád stejně dobře fungující "děsící" efekty jako tma, skřípění a déšť nicméně udělaly své. A jak jsem navíc naznačila, nečekaný obrat v závěru mě doslova přikoval k židli. Se svými odhady jsem byla trochu mimo... Shrnutí: Dobré, ale v kategorii filmů, které si už znovu nepustím.

Neurazí ani nenadchne. S Diaz jsem měla odjakživa problém a Cruise zas působil dojmem, že hraje "někde jinde". Krom toho mi už ani jeden nějak nepasuje do role zamilovaného páru... Ale budiž. Našlo se tam i pár lepších momentů, myslím, že scénu s nájemným vrahem visícím z jedoucího vlaku na buřtech hned tak nezapomenu. Posledních asi 20 minut se mi ale nějak podivně vleklo, vůbec mi to nezapasovalo do zbylého tempa a směru, jakým se film snažil ubírat.