Josef Váňa

"Když se mě budete chtít zbavit, budete mě asi muset zastřelit."

Český dostihový jezdec, chovatel a trenér Josef Váňa starší se narodil 20. října 1952 ve Slopné. S osmi vítězstvími ve Velké pardubické a s mnoha dalšími jezdeckými a trenérskými úspěchy je největší postavou českého dostihového sportu. Dne 28. října 2009 byla Josefu Váňovi udělena Medaile Za zásluhy.

Cesta Josefa Váni ke koním nebyla vůbec jednoduchá. Svědčí o tom i přehled povolání, která vykonával. Začínal jako chovatel a ošetřovatel koní v Tlumačově, poté byl pomocným dělníkem na stavbě televizního vysílače na Pradědu, strojníkem lyžařského vleku a později vedoucím lyžařského střediska. V osmadvaceti letech se vrátil k ježdění koní u nás a jezdil také v Německu.

Josef Váňa je pověstný svým nezdolným životním optimismem, se kterým čelí i mnohým zraněním, jimž se při svém povolání nemůže vyhnout. Jak sám říká, není snad v jeho těle jediná kost, kterou by neměl někdy zlomenou. Nejvážnější zranění utrpěl na dostizích v Německu 5. června 1994. Při dostihu na jedné překážce spadl z Verona a kůň jednoho z dalších jezdců dopadl hřbetem na něj. Váňa utrpěl těžký otřes mozku, mnohačetné zlomeniny žeber a pánve, zhmožděniny hrudníku, levá plíce byla zčásti utržená. Během převozu do nemocnice se mu několikrát zastavilo srdce a nastala klinická smrt. I přes prvotní skeptické stanovisko lékařů se uzdravil a druhý den po návratu z nemocnice seděl v sedle.

Jiří "BloodMax" Neubauer