Zdeněk Šikola

Po maturitě na gymnáziu 1950 nebyl z politických důvodů přijat na UK v Praze. Pracoval jako lesní dělník, v uhelných skladech, v pardubickém Semtíně. Později byl přijat na pražskou konzervatoř na oddělení lidových nástrojů a hudební teorie. Názorově, stylem práce a generačně byl spjat s okruhem spisovatele B. Hrabala a Divadlem Na zábradlí, kde do 1962 pracoval jako zvukař a kulisák a zejm. psal hudbu pro inscenace režiséra J. Grossmana. Od 1962 se ve svobodném povolání věnoval pouze komponování. Psal scénickou hudbu pro rozhlas, televizi, film a pro řadu pražských (ND Praha, Divadlo na Vinohradech, Realistické divadlo, poetická vinárna Viola, Lyra Pragensis) i oblastních divadel (Olomouc, Ostrava, Cheb, Hradec Králové aj.). Ve spolupráci s V. Vodičkou připravil pro USMV Pravdivou pohádku (1960, ch. L. Fialka). Pro baletní soubor v Liberci napsal spolu se skladatelem M. A. Mejerovičem Pantobalety (1980), operu Strašný sen občana K. aneb Koncert pro triangl a orchestr (1982) a balet Zákulisí (1984), které inscenoval F. Pokorný, jenž zde uvedl i jeho Hru na změnu ve večeru Lidská komedie (1971) a pantomimu Cvoci (1973). Psal hudbu pro Z. Kratochvílovou a její Kapesní divadlo, pro plzeňské inscenace režisérky L. Engelové aj.