Královská ozvěna

Další z černobílých studiových pohádek z televizního archivu, na kterou si musíte v sobotu ráno přivstat, pokud ji chcete vidět. Do programu jsou tyto pohádky zařazovány v méně sledovaném čase, protože jsou určeny spíše pamětnickému publiku, než dnešním dětem, které dávají přednost barvě. Co ale brání ČT, aby místo natáčení stále horších pohádek, některé z těch kostýmních nakolorovala a tím přiblížila i dnešním dětem. Pro mne si i ty černobílé zachovaly kouzlo dávných časů. Vyprávěný příběh je vtipný, jednoduchý, srozumitelný, i když na dnešní dobu trochu naivní. Herecké obsazení je prvotřídní, výprava je sice levná, ale nevšední. (06.03.2016)

Je tu zvykem posílat do odpadu všechny televizní "papundeklové" pohádky. Já na nich vyrostla, na těch studiových černobílých... Myslím, že když má dítě fantazii a je k ní vedeno, je mu jedno, že pohádka není natočena v reálu se super efekty nejnovější generace. Naopak - české studiové pohádky podporují v rozvoji představivosti. Je mi líto, že nikdy nebyl (a už asi nebude) vzdán hold průkopníkům české tv pohádky, a to bez ohledu na profesi... Tohle je vynikající pohádka po všech stránkách: výborné obsazení až po poslední roličku - herci, kteří umějí hrát (zejména je jim rozumět každé slovo), skvěle odvyprávěno, mám to zápletku i spád, děj graduje, inteligentní a vtipné dialogy. Mezi Kolářovou a Třískou to nádherně jiskří. Vše dokresluje podmanivá hudba. Co mě hodně dostalo, bylo výborně vymyšlené ztvárnění koní, kteří vypadají jako opravdoví. Dokonalá učebnice, jak správně točit pohádky. (06.03.2016)

Lukavský, jak ho určitě neznáte ("tisíc mordů na mym kordu"). Úchvatné jezdecké scény na zbrojných koních, kteří nedokáží klidně stát na místě. Princ - jediná postava v dějinách dramatu, která naiviní trik protistrany prohlédá zároveň s divákem. To vše a mnohem víc v traghoedii shakespearovských rozměrů a antické hloubky. - A co teď učiníme, co myslíš, Marčelo? - Já nevím, co ráčíte učinit, Vaše Veličenstvo. - Né my, ale vy co učiníte, královské dvořanstvo, no, třeba ty, Lodovico? -Nevíme prosím, co učiníme, vaše královská Výsosti. -Tak já vám tedy povím, co učiníme. Oblékneme zbroj a nevrátí-li nám Lorenzo ozvěnu, vypovíme mu válku! -Válku, otče? - Ano, válku. Všichni na kůň! Kupředu! -Všichni na kůň! Kupředu! (20.08.2016)

Neuvěřitelně humorná pohádka, utahující si z lidské malichernosti, ale taky z armády a hlavně z autoritativních ješitů. Kolářová jako krásná princezna se tu převlékne za maršálka (slovy jejího snoubence z Noci na Karlštejně, kde udělala totéž, i když tam se převlékla jen za panoše, "a strašně jí to sluší") a jede v čele vojsk zabránit válce. Pacifistický princ Tříska její rafinovanou válečnou lest prohlédne na první dobrou, ale jak po něm holka hodí očkem, je nenávratně ztracen a začne proti jejímu plánu válečnému snovat plán neméně rafinovaný ovšem svatební. Královna Medřická je svou budoucí snachou, coby mužným tanečníkem, příjemně překvapena, ne tak tchán in futuro, který stále postrádá ztracenou ozvěnu. V dramatickém závěru vidíme krále Lorenca nečekaně s mečem, ze kterého ho sundají tak akorát včas, aby mu meč svou vahou nevykloubil rameno. Jak mi mohl tenhle skvost takových let unikat? (20.08.2016)

Zápletka může působit absurdně, ale to proto, že pohádka chce v prvé řadě říci, že právě z takových malicherných důvodů se často dějí války, že tyto malicherné důvody nejsou víc záminky, ve které vyústí nuda z toho, že "se nic neděje" nebo je ve svůj prospěch využije mysl vedená touhou po slávě. Láska však umí pýchu porazit a zmýlené zase k pravdě a míru vrátit. Pohádka má malý rozpočet a tak využívá kulisy, které však oplývají roztomilostí, za to má velké herce, které povznesou i jinak skromné dílko. (06.03.2016)