Jan Němeček

Jan Němeček vystudoval v době okupace fotografii na grafické škole. Po osvobození v roce 1945 začal pracovat v barrandovských laboratořích, poté v trikovém ateliéru a později jako asistent kamery (nejčastěji u Jana Čuříka – filmy Žižkovská romance, Páté oddělení, Holubice, Každá koruna dobrá, Neschovávejte se, když prší).

Jako hlavní kameraman poprvé samostatně natáčel filmový debut režiséra Jiřího Hanibala Život bez kytary (1962). Od té doby spolupracoval s dalšími známými režiséry, z významnějších filmů lze jmenovat Černého Petra (1963) Miloše Formana, sci-fi komedii Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii (1966), adaptaci románu Vladimíra Párala Soukromá vichřice (1967, r. Hynek Bočan) nebo válečný film Nebeští jezdci (1968, r. Jindřich Polák). Z ostatních filmů šedesátých let zmiňme: Pražské blues (1963), Zpívali jsme Arizonu (1964), Třiatřicet stříbrných křepelek (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Vražda po našem (1966), Smrt za oponou (1966), Já truchlivý bůh (1969).

Po reorganizaci a normalizaci ve Filmovém studiu Barrandov na počátku sedmdesátých let přešel Jan Němeček do televize, kde natočil seriál pro děti Míša Kulička (1973) a seriál Nebezpečí smyku (1975). K celovečernímu filmu se vrátil v roce 1977 hudební komedií Ať žijí duchové režiséra Oldřicha Lipského. Následovaly filmy Tajemství Ocelového města (1978), Kdo přichází před půlnocí (1979), Divoký koník Ryn (1981), Dva kluci v palbě (1983), Kam doskáče ranní ptáče (1986). Kvůli vážnému onemocnění přestal pracovat v roce 1986.

Jan Němeček se objevil v několika drobných hereckých rolích ve filmech (např. Vrchní prchni), ale zejména v televizi. Na počátku sedmdesátých let pracoval také v západoněmecké televizi – kriminální filmy Millionen nach Mas (1970), Auftrag: Mord (1970) či Steig ein und stirb (1973).

zdeněk "curil" bořil