Réžia:
Jaroslav NovotnýKamera:
Jiří KačírekHudba:
Richard TománekHrajú:
Vlasta Fialová, Jaroslav Dufek, Arnošt Navrátil, Zdeněk Kampf, Libuše Geprtová, Jan Němeček, Rudolf Chromek, Milan Vágner, Jana EbertováObsahy(1)
Televizní inscenace podle divadelní hry A. Jiráska. Mladá vdova, která hospodaří sama na statku, nechce pro svého pětiletého synka otčíma. Statek však potřebuje pacholka. O ženichy není nouze, Vojnarka všechny odmítá a nakonec vezme do služby svou bývalou lásku Antonína, který odešel po jejím sňatku s bohatým, starším Vojnarem kvůli ní na léta na vojnu. Vznikne mezi nimi opět láska a Vojnarka se rozhodne proti vůli všech a hlavně proti vůli svého švagra, který jí varuje, že si ji Antonín bere pro peníze, Antonína vzít. Nevěří ani tomu, že Antonín pije a hraje karty. Na vlastní oči se přesvědčí, že Antonín je ochoten nechat malého synka bez dozoru jen, aby mohl jít hrát karty. Nakonec odřekne sňatek a vykáže Antonína ze statku. Ten však neunese ponížení a zastřelí se. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (9)
Klasicke drama jednoho z nasich nejvetsich dramatiku a spisovatelu, v soucasne dobe z mne ne dost chapatelnych duvodu zatracovaneho. Pribeh se musi chapat ve svetle doby a kultury, kterou vypravi, tj doby silne patriarchalni venkovske konzervativni spolecnosti. Predstavam teto spolecnosti se Vojnarka vzepre a odhodla se vdat pod svuj stav a status. Bohuzel vsak uveri vlastnimu snu a vzpominkam a ne realne soucasne skutecnosti. Vystrizliveni je krute, a to jak pro Vojnarku, tak pro Antoninka. Velkou pravdu zde pise @radektejkal , ktery v Antoninovi vidi obet valky, "na duchu i na tele zmrzaceneho cloveka." A ta valka Antonina nakonec zahubi, kdyz neprezije ranu sveho ega. Dufek je skvely a presvedcivy, Fialova vsak hraje jaksi prilis divadelne, nebo prvorepublikove. Celkovej dojem 6/10. ()
"Cožpak by mohl mít někdo rád cizí dítě?"... Bože, tohle se nedá poslouchat. Vojnarka má před domem desítky nápadníků a všechny odmítá a pak ještě mele takový sračky. Vojnarku, která se jeví jako taková femme fatale doby Aloise Jiráska, by chtěl každej chlap, obzvláště když ji hraje Vlasta Fialová. Však jí na to ten voják taky dost jasně odpověděl: "Třeba kvůli tobě. Že je tvůj."... Jinak se jedná o starý, nudně pojatý konverzační film. [41. hodnocení, 6. komentář, 59%] ()
Vesnická dramata, zvláště ta, která se udála co nejblíže mému bydlišti ("Rok na vsi" bratří Mrštíků hrají nejspíš prim - Cyril Rybář rovněž odchází ze světa sebevraždou po nezvládnutí vyhraněné životní situace). Podobně se to má s čeledínem Antonínem ve Vojnarce, čili v příběhu selky Benešové z Trstěnice u Poličky (všechna tahle dramata/tragedie jsou podle skutečných událostí, to se nedá vymyslet). Antonínovou tragédií není láska, ale válka. Odchází do ní jako citlivý zamilovaný mladík, kterému bylo ukřivděno, a vrací se z ní jako mrzák na těle i na duchu, posedlý karbanem, chlastem a penězi. Vojnarka, jako řádná femme fatale, považuje Antonínovo druhé zjevení jen jako pokračování prvního. Promíjením jeho vad a placením jeho dluhů a nakonec odehnáním se stejnou nekompromisností jako poprvé, ho žene podruhé do situace, kterou už zvládnout nedokáže (všechny únikové cesty jsou již zataraseny). ()
Většina dialogů naprosto stejných jako v druhé verzi z roku 1936. Celé je to osekané, a taky dost nudné. Herci sice hráli dobře, ale na hodně špatný scénář prostě nestačili. Výhodou je kratší stopáž. Jenže to osekávání také zapříčinilo několik dějových nesmyslů. No, ono jich bylo více i bez toho osekávání. Celá inscenace vyznívá naprosto ploše, a uboze. Ano, je to možná tím, že hodnotím dvě hodiny po filmové verzi, a tam jsem se asi moc namlsal. ()
Zajímavý námět, který je ale v televizních kulisách příliš plochý a prostě odvyprávěný. Na Vlastu Fialovou je sice stále ještě radost pohledět, ale její herectví je jediné co na inscenaci upoutá. Režie je značně nevěrohodná, ale i těch málo kladů jsou natolik silné že to u mě je za tři hvěždy. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize
Reklama