Nech žijú duchovia!

Pro mě asi vůbec nejhezčí česká pohádka. Dívala jsem se na ní často v dětství, ale i teď si na ní udělám čas kdykoliv, když ji dávají v televizi nebo když se na ní moje mladší sestra dívá na DVD. Je doplněna skvělými dětskými písničkami a úctyhodnými výkony hlavně dětských herců. Velkou škodou je, že velká část herců (Vlastimil Brodský, Tomáš Holý, Jiří Sovák, Dana Vávrová...) je již po smrti, mohli jsme se dočkat dalších skvělých filmů a pohádek s nimi. (28.10.2011)

Tento film (a jemu podobné) jsem jako kluk ho nikdy neviděl, protože nadšená mládež, budující kolektivně světlé zítřky - to jsem nesnášel už jako kluk. Mé děti se na to dívat chtějí, takže jsem jim to sehnal a pustil. Děti si z příběhu vybírají až naivně milý příběh a pobrukují si u toho snadno zapamatovatelné písničky. Mé trauma však zůstalo. Z mého pohledu jde o angažovanou agitku, využívající či spíše zneužívající dětský motiv, k adoraci kolektivního myšlení, bezbřehého nadšení a oslavy budování, ať už to smysl má nebo ne. Vysloveně nepříjemné je přivlastnění si zříceniny hradu formou diktátu (ve dne náš, v noci Váš), přičemž k vyjednávání je vlastník přinucen a jsou mu vnuceny podmínky, které by jinak nepřijal (scéna, kdy Sovák nechce přistoupit na uvedenou podmínku, spadne do díry a mládež ho z díry vytáhne jen tehdy, když bude souhlasit...). Paralela s chováním KSČ v období jejich vlády, je zde zřejmá. Nezlobte se na mě, ale tohle je doslova odporné. Dětem film hanět nebudu, ale až trochu poberou rozum a zeptají se, povím jim to bez servítek. (24.03.2013)

Úsměvný dětský hudební film, kde možná mohlo být více duchařiny, ale to vůbec neubírá filmu na neobyčejném půvabu. Škoda, že dnešní mladší režiséři nenašli k dětem stejnou cestu. Děti jsou stejné, mají stejnou fantazii a stejně se rády "bojí " i ve věku počítačů - ba o to více by se dnes daly dělat i lepší kouzla ve filmu. (19.12.2007)

Jéé, to dětství plné kouzel, a ty písničky, ach jo, fňuk...a ty triky a ten nejen dětský humor, jenž rozřehtá i klučinu po třicítce (to jako mě). Jo jo, veselá i smutná připomínka krásné doby dávno minulé, stejně jako vzpomínka na vlastní kruté zjištění, že ALPA není až tak slastný lektvar, jak jsem se mylně důvěřivě domníval. Ale opít se po ní dalo (když člověk nebyl srab...hihi). (09.12.2006)

Dokonalá hudební rodinná komedie, která je určená naprosto všem. Zvláštní, mám pocit, že tenhle film nestárne. Chytlavé písničky si bude prospěvovat snad každý. Jak by také ne, když je pod nimi podpsán Jaroslav Uhlíř. Některé hlášky zlidověly. "Co se tam děje nenormálního? Nenormálního nic. Normálně tam straší."// "Žampiony nadívané, máslo, žloutky a pak sůl."// "Nejsou Pribiňáky!"// "Posázaví podle vzoru stavení. A zelí taky, Jouzo." (31.12.2008)