Nech žijú duchovia!

nostalgické 4* tuhle klasiku nedokážu momentálně hodnotit a komentovat jinak než nostalgicky, protože jsem jí v dětství viděl tolikrát a vždycky mě bavila. Dospělácký zážitek zatím nemám, i když bych si ho někdy rád zopakoval, už i kvůli tomu, jak někteří diváci popisují, jak moc byl poplatný době. Rozhodně to byla však pořádná filmová reklama na Pribináčka a Frankovku ... jen ten dětský desert byl hodně nedostatkové zboží na rozdíl od všudypřítomného léčivého masážního roztoku. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (09.02.2013)

Nepohádková pohádka, kde se pěstují žampióny, ze země lezou trpaslíci, hajný je lesa pán a Leontýnka (celým jménem Leontýnka Brtníková z Brtníku) si stěžuje svému stínu, kdo jí podá kopretinu. A už jsme plnoletí. To, jak to je smutné, si člověk uvědomí, až když je dospělý a ví, že bezstarostné dětství se nevrátí. Srdce nezebe, srdce nezebe ... (12.09.2010)

Film Ať žijí duchové dostává v dnešní době zcela brutální rozměr. Duch doby, kdy film vznikl, povstal a zvítězil v komunálních volbách roku 2012. Soudruh ředitel z normalizační pohádky znovu zasedne za úřednický stůl a znovu prosadí vůli lidu. Ať žijí duchové na jednu stranu brojí slovem proti tehdejší vládní garnituře („Rytíři už neexistujou, že jo, soudruhu řediteli?“), činem (vedoucí prodejny, soudruh Antonín Jouza, je postava záporná a veskrze zlá). Na druhou stranu film bojuje za soužití dětí a dospělých, soudružské vedení a pochopení jiných, ideově zapomenutých, hodnot, přetavených v jasnou socialistickou morálku (Leontýnka se vzdává feudálního původu, odmítá nesmrtelnost a chce dožít jako řadový občan a zapojit se do výrobního procesu). Zajímavé je ovšem pojetí vedoucího Jouzy, který ví, že nikdy nebude profitovat z vedení prodejny a přijde s koncepčně celkem zajímavým návrhem, jak naložit s prostory chátrajícího hradu Brtník, o který KSČ zjevně přestala mít zájem. Domnívám se, že hrad byl v padesátých letech zdevastován, když se z něj stala kasárna. Jouza je od počátku ukázán jako naprostý pitomec (počty mu nešly a v mateřském jazyce zaostával). Dokonce je trestán za to, že přemýšlí tržně, když chce dětem objednat 200 pribiňáků jen proto, že si to přejí. Jeho podnikavý duch opravdu nemá šanci, i když je mottem filmu heslo: Ať žijí duchové. Navzdory všem snahám (zastrašování zfanatizovaných dětí, znárodnění vozidla Hradní střela k přepravě hnoje) je jeho plán, který obci mohl přinést nějakou tu kačku navíc, zcela převálcován agilními pionýry, kterým v těžké hodině pomůže hajný Kochánek tím, že jim osobně doveze několik kmenů stromů. A protože děti, byť pionýři, nedokážou kuláče samy otesat, bývalý feudál, rytíř Brtník, jim dohodí několik submisivních trpaslíků. Strana a vláda se však těmto archaickým dříčům odmění tak, že je nechá zesádrovatět. Jaké byly původní plány s hradem Brtník už nikdo neví, ale tím, že za ně trpaslíci opravili střechu, celá akce končí a pionýři jdou zase o dům dál přeměnit zase něco jiného k obrazu svému. Filmu dominují písničky, které častým opakováním zlidověly. Přitom je to taková moralizující agitka, že to snad ani není možné. „Sekerečku vezmi a zatni. Copak to jde? Les je státní, zadarmo se nezíská. Z toho koukaj želízka!“ Přesto všechno, občas na diváka pomrkává inteligentní humor. Například, když pionýr zvaný Zrzek špicluje jednání Dlouhého Jendy s nomenklaturou Města o budoucnosti ruiny Brtníku a řekne: „Zatím to vypadá na houby,“ když zjistí, že jejich naivní plán ustupuje komerčnímu záměru s žampiony.. (13.12.2012)

zábavná česká duchařská komedie plná ztřeštěných vtípků a na tu dobu perfektních "vizuálních triků". A samozřejmě nesmím zapomenout ani na legendární písničky a skvělé obsazení. Prostě všechny ingredience, které jedině Lipský uměl tak často a tak dobře dát dohromady. Jeden z géniů československého filmu. Ať žijí duchové. (27.12.2010)

Chtěl jsem napsat: 'moje první filmová a dětská láska'. Ale koukám, že na Leontýnku se tady stojí už celkem fronta. Tak se aspoň pochlubím, že grog z Alpy jsem už také pil. Film téměř nestárne, stejně tak jako písničky, o čemž se většině jeho socialistickým kolegům ani nesnilo. Pro mě jednoznačně stálice a TOP mezi dětskými filmy. (09.09.2005)