První manžel slavné Jeanne Moreau, oscarová nominace za scénář, desítky filmových a divadelních rolí, i takto v bodech se dá pojmout biografie francouzského herce Jeana-Louise Richarda. Pochází z Paříže, kde také vystudoval herectví na Národní konzervatoři dramatického umění a divadlo začal hrát pod vedením slavného Louise Jouveta. Hned do počátku jeho profesionální dráhy spadá také jeho manželství s Jeanne Moreau. Dva začínající a ještě neznámí herci se seznámili v roce 1948. Když Jeanne Moreau otěhotněla, byla rozhodnuta vychovávat dítě sama jako svobodná matka, nátlak okolí ji ale donutil ke sňatku (vzali se v dubnu 1949, syn se jim narodil v září téhož roku). Manželství ale nevydrželo a skončilo rozvodem již v roce 1951.
Do světa filmu vstoupil Jean-Louis Richard koncem padesátých let ve spojení s tvůrci francouzské nové vlny. Hrál ve slavném filmu J. L. Godarda U KONCE S DECHEM (À bout de souffle, 1959), později navázal spolupráci s Françoise Truffautem, jako herec i scénárista (HEBKÁ KŮŽE – La peau douce, 1964; NEVĚSTA BYLA V ČERNÉM – La mariée était en noir, 1967). Režijně debutoval Richard dnes již málo známým dobrodružným filmem HODNĚ ŠTĚSTÍ, CHARLIE (Bonne chance, Charlie, 1962), poté natočil dva zajímavější filmy, v nichž nabídl hlavní roli své bývalé manželce Jeanne Moreau (MATA HARI, 1964; TĚLO DIANY – Le corps de Diane, 1969).
V sedmdesátých letech se Jean-Louis Richard před kamerou nevyskytoval vůbec, psal ale opět scénáře a za další společnou práci s Françoisem Truffautem na filmu AMERICKÁ NOC (La nuit américaine, 1972) byl nominován na Oscara. Svůj návrat k herecké profesi spojil s poměrně výraznými vedlejšími rolemi ve filmech J. P. Belmonda (PROFESIONÁL – Le professionnel, 1980; DOBRODRUH - Le marginal, 1983), velké role hrál i po boku Alaina Delona (ŠOK – Le choc, 1982; SWANNOVA LÁSKA – Un amour de Swann, 1984), znovu se objevoval také v Truffautových filmech.
Následující roky přinesly Richardovi četnější spolupráci s televizí, kde účinkoval v různých žánrech, mimo jiné seriálech (BÍDNÍCI – Les Misérables, 2000). Ve filmu jsme jej mohli vidět opět po boku Belmonda (NEZNÁMÝ V DOMĚ - L′inconnu dans la maison, 1992), velkou postavu otce hlavního hrdiny hrál v dramatu NEZAPOMEŇ, ŽE BRZO ZEMŘEŠ (N′oublié pas que tu vas mourir, 1995). Zatím naposledy hrál ve filmu SATÁNEK (Mauvais esprit, 2003), od té doby se vzhledem k pokročilému věku dalším aktivitám vyhýbá. Na jevišti ztvárnil poslední roli v Molièrově Donu Juanovi v roce 2000 v Théâtre Odéon.
Pavel "argenson" Vlach
