Mata Hari

Historicko-životopisná dráma o špiónke-kurtizáne, o ktorej živote toho veľa neviem a teda nedokážem posúdiť, do akej miery zodpovedal film historickej vernosti. Prvé, čo buchne do tváre, je celkom škaredá herečka v hlavnej úlohe. Človek by čakal, že do role kurtizány obsadia niekoho aspoň trochu pekného a predovšetkým niekoho zvodného. Dej filmu sa do polovice venuje špiónskej a do polovice romantickej línie. Samozrejme, oveľa zaujímavejšia je tá prvá, v ktorej prekvapujúco nie je núdza ani o napätie a hlavne toto napätie drží pomyselnú laťku pozornosti filmu na vyššej úrovni, než by si spracovanie i vágnejšia atmosféra (boli to predsa pohnuté časy) filmu možno zaslúžilo. (17.08.2021)

Každý umělec vytvoří během svého života mnoho skic, mnoho náčrtů točících se okolo jednoho tématu. Femme fatale - to bylo Truffautovo hlavní téma a nechtělo se mu jen tak ho opustit po vynikajícím převedení novely Jules a Jim. Mata Hari přejímá nejen Jeanne Moreau v roli osudové ženy, která nemá minulost, ani budoucnost, a která se stává středobodem života mužů ničíc jejich životy, ať už z povinnosti špionky nebo z lásky, ale taky vyprávěcí postupy (využití dobových materiálů pro časové skoky) či přímo určité věty (Já měl málo žen, ty hodně mužů, takže vytvoříme průměr). Bohužel fim nezaujme scénářem, který je hodně plochý a mělký, ani sentimentální hudbou, která spolehlivě ničí atmosféru. Jde vlastně o exhibici Jeanne Moreau, která skoro nevyjde ze záběru, kamera se laská s jejím obličejem i tělem, s nádhernými kostýmy. A je opravdu na co se dívat. Jenže mimo Jeanne už tu není skoro nic, co by tento návrat k femme fatale ospravedlňovalo. (17.02.2010)

Bohužel, čas se na filmu podepsal. Jeanne Moreau dobrá, nicméně sám příběh dneska už nudný. Nejvíce mi však vadí chyby ve výpravě i v některých historických reáliích. Kampak se ztratil např. Vadim Maslov? A co ty kostýmy, účesy, líčení? Milovníci secese a znalci 1. světové války ať se radši ani nedívají! (17.01.2011)

Takřka zapomenuté dílo (Na IMDb jen 14 hodnocení!) velkých jmen - Truffauta, Moreau a Trintignanta. Poněkud volnější zpracování skutečného příběhu nizozemské tanečnice Margarethy Geertruidy - slavné německé špiónky. Režisér Jean-Louis Richard a scénárista François Truffaut (!!) se soustředili především na ústřední složitou postavu - ženu bez vlasti, s podivnými zásadami a zkoušenými hodnotami. V hlavní roli uchvacující Jeanne Moreau, která své postavě dodává spoustu života, rozporů i ambivalence. François Lasalle výborného Jeana-Louise Trintignanta je pak dalším spíše smutným protagonistou tohoto příběhu marné a nešťastné lásky zkrušované nepříznivými okolnostmi bouřlivého válečného světa. (29.07.2005)

Pokus vložit do zmarněného životního osudu známé-neznámé postavy slavné zpravodajky i válečnou tragédii Velké války vyšel jen zčásti. Vše stojí a padá s hlavní postavou a posledními měsíci jejího života. Z mateřství historické osobnosti nenalezneme ve filmu ani nádech (snad s jistou výjimkou závěrečné scény, kde se Mata Hari snaží svému snad životnímu partnerovi vyzpovídat až do dna sebe sama, svého zahořklého života). Mimo vynikající Jeanne Moreauovou, která tu dostává víc než dostatečný prostor pro prezentaci všech rejstříků svého mimořádného herectví, na sebe výrazněji upozorňuje jen tehdy velmi mladý Trintignant a občas ale opravdu "bleskne" Claude Rich. Mluvíme-li v této souvislosti o určité konzervativnosti či plochém realismu některých soudobých československých filmů, nelze si nevšimnout místy až uslzeně sentimentálních záběrů MATY HARI, jejímž spoluscénáristou byl Francois Truffaut a kde se také mihne turuffautovský herec Jean-Pierre Leotard. Drsný závěr, působivá konfrontace německé podlosti a anonymní mašinérie válečné francouzské justice, která vlastně nemá na vybranou, však řadu těchto slabin s úspěchem překonává nebo alespoň eliminuje. Příběh romantické lásky, tragická historie dvou zmarněných lidských životů na pozadí zkázy deseti- a statisíců dalších nesčetných mrtvých a zmrzačených, tak neztrácí své nadčasové memento. (16.08.2010)