William Conrad

“Nikdo druhý, jak se zdá, si nevšímá mé tloušťky, tak proč bych měl já?”

William Conrad byl americký filmový a televizní režisér, herec a také známý rozhlasový, filmový a televizní vypravěč proslulý svým barytonem stejně jako nepřehlédnutelným obvodem v pase. Narodil se v Louisville, v Kentucky, jako William Cann a svoji profesionální kariéru začínal jako hudebník a solidní zpěvák. Už koncem 30. let pracoval v kalifornském rozhlase. Během 2. světové války sloužil jako stíhací pilot, po válce se pak vrátil do rozhlasu, kde se stal opravdovou hvězdou jeho “Zlaté éry” a ve kterém se podle vlastního odhadu podílel na více než sedmi a půl tisícovkách pořadů.

Conradův hluboký zvučný hlas ho předurčil k řadě pozoruhodných rozhlasových postav, jako byl například šerif Matt Dillon z westernové produkce “Gunsmoke” z let 1952–61. V roce 1955 se o něm uvažovalo do role Dillona pro televizní verzi pořadu, Conradovy narůstající tělesné parametry však nakonec vedly k obsazení Jamese Arnesse. Sám Conrad to komentoval slovy “Rádio bylo 'myšlené divadlo.' Když jsem hrál Gunsmoka, lidé si mysleli, že jsem vysoký a pohledný chlapík. Kdyby mě uviděli v televizi, byli by zklamáni.” K dalším seriálům, ve kterých dal vyniknout svému talentu, patřily “Escape”, “Suspense” (v jednom díle z roku 1956 předvedl svoji všestrannost tak, že mluvil všechny jeho postavy!) a “The Damon Runyon Theater”. K pamětihodným rozhlasovým kouskům se řadí i "Epitaphs" (1957, Epitafy), což byla adaptace poezie Edgara Lee Masterse ”Spoon River Anthology” (1915); Conrad dílo nejen převyprávěl, ale také si sám zrežíroval.

K jeho známým filmovým rolím - obsazován byl hlavně do těch záporných - patří už ta první, role jednoho z vrahů, kteří měli odstranit Burta Lancastera v krimi-noir ZABIJÁCI (1946) s Avou Gardnerovou. Objevil se také v “noirovkách” TĚLEM A DUŠÍ (1947), SORRY, WRONG NUMBER (1948) - vedle Barbary Stanwyckové se zde opět sešel s Burtem Lancasterem, hrál ve Flemingově dramatu JOHANKA Z ARKU (1948, Joan of Arc) s Ingrid Bergmanovou a dobrodružném THE NAKED JUNGLE (1954) s Charltonem Hestonem. V 60. letech se přesunul na televizní obrazovky, kde se v sezóně 1960–1961 spolu se Samem Peckinpahem podílel na režii seriálu “Klondike”, vrátil se ke komentářům (“The Fugitive” z let 1963–67) a také sám režíroval - thriller BRAINSTORM (1965) a spolurežíroval – sci-fi thriller COUNTDOWN (1968). Produkoval řadu nízkorozpočtových snímků, převážně westernů.

Jako "Bill Conrad" namluvil animovaný seriál “Rocky and Bullwinkle” (1959–64) a později se představil v hlase Denethora v kreslené verzi Tolkienovy fantasy NÁVRAT KRÁLE (1980, The Return of the King). V 70. letech se objevil v prvním ze třech krimiseriálů, které upevnily jeho renomé: ”Cannon” (1971–76). Producent Quinn Martin tehdy vyslyšel prosbu společnosti CBS a seriál mu “ušil na míru” - v letech 1972 a 1973 byl pak Conrad za roli Franka Cannona nominován na Zlatý glóbus (“herec v hlavní roli”) a v roce 1973 a 1974 také na cenu Emmy. Namluvil pořady “The Making of Star Wars” (1977) a “Buck Rogers in the 25th Century” (1979) a zazářil v seriálech “Nero Wolfe” (1981) a “Jake a Tlusťoch” (1987–92). Do jeho režijní filmografie patří také některé díly dalších seriálů a například horor TWO ON A GUILLOTINE (1965). Svůj hlas propůjčil televizní reklamě, například na protipožární výrobky firmy First Alert a také na kolínskou značky Hai Karate.

William Conrad žil poměrně poklidným rodinným životem. Se svojí ženou Susie měl jednoho syna, Christophera, který se stal později profesionálním fotografem specializujícím se na potravinářský průmysl. Po třiceti společně prožitých letech mu však Susie umřela a on se oženil podruhé. Jeho druhá žena byla vdovou po novináři Chetu Huntleyovi. Po seriálu “Jake a Tlusťoch” se Williamu Conradovi začalo rapidně zhoršovat zdraví, umřel v North Hollywoodu v 73 letech na srdeční selhání a pohřben byl ve Forest Lawn (hřbitov Hollywood Hills). V roce 1997 byl vybrán do Rozhlasové síně slávy (Radio Hall of Fame).

Conrad byl za svého života mimochodem majitelem jedné sošky sokola, použité ve filmu MALTÉZSKÝ SOKOL (1941), kterou dostal jako dárek přímo od studiového šéfa Jacka Warnera (Conrad byl k “Warnerům” patnáct let smluvně vázán jako režisér-producent) a která byla v prosinci 1994 vydražena za téměř 400 tisíc dolarů, což byla do té doby nejvyšší suma zaplacená kdy za nějakou filmovou proprietu.

“Na slově 'tlustý' není nic špatného. Když jste tlustý, jste prostě tlustý. Jsem tak zdravý, jak jen můžu být; stejně dobře jsem se necítil dvacet let...Pomyslel jsem si, jestliže se už chystá natáčení toho seriálu (“Cannon”), budu se muset dostat do kondice. Začal jsem cvičit...a dokonce jsem něco málo shodil. Teď se cítím strašně.”

Marek "džanik" Janík