Reklama

Reklama

Ako ukradnúť Venušu

  • Česko Jak ukrást Venuši (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Jedna z nezapomenutelnych komedií šedesátých let, příběh o vyznamném padělateli obrazů, jeho krásné dceři a zloději, ktery není tím, čím se zdá, a kde se všechno točí kolem sošky Celliniho Venuše. Padělatelem a to geniálním, je elegantní Pařížan Charles Bonnet, nabízející často uměleckym galeriím vzácná umělecká díla, jeho dcerou půvabná Nicole, pokoušející se zabránit otcovu zneuctění a zlodějem sympaticky Simon Dermott, ve skutečnosti detektiv, specialista na zločiny z uměleckého světa. Všechno začíná v okamžiku, kdy se Bonnet nechá přemluvit k zapůjčení a vystavení Celliniho Venuše. Jenže před podpisem pojistky má být dílo odborně prozkoumáno. To by však znamenalo odhalení pravdy, neboť i Venuše je padělkem. Nicole se rozhodne, že sošku z muzea uloupí dřív, než k tomu dojde. O pomoc požádá Simona, kterého přistihla v otcově sídle a považuje jej za zloděje. Ve skutečnosti je Simon detektivem, specialistou na zločiny ve světě umění. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (297)

Šakal 

všetky recenzie používateľa

Kdo by to byl řekl, že spojení dvou zcela nevinných slov, jakými jsou odborná expertíza, vyvolá u dvou počestných padělatelů, pardon občanů, takový šok, že :-) Lupičská oddechovka made in W. Wyler se snovým hereckým obsazením, tj, křehkou kráskou (byť už to zdaleka není ta „naivní holčička“ z Roman Holiday, ale životem otřískaná dáma-její herectví dostává další rozměr) s roztomile předstíraným nevinným výrazem, která rozsvítí každý snímek- A. Hepburn coby počestnou dcerou Nicole a sympatickým (příležitostným) zlodějem P. O’Toolem resp. S. Dermottem. Třetím do party je zde H. Griffith coby otec Nicol, vášnivý to umělec a sběratel, ochotný (bez nároku na honorář) zapůjčit širší veřejnosti i největší klenot své sbírky. Nebo je to všechno trošku jinak? Vše vypadá tak jednoduše a nenuceně, že jeden dostane hroznou chuť rozdělat si taky sadu barev resp. vzít do rukou kladivo a majzlík a podělit se světem o nového (dosud neobjeveného) van Gogha resp. Michelangela. Ostatně kvalitního umění není nikdy dost a že z toho i „něco málo kápne“ je příjemný to bonus a koneckonců i spravedlivé uznání (vašich) kvalit, nemyslíte? Navíc ta pověstná chemie mezi ústřední dvojicí tu funguje spolehlivě a k tomu návdavkem bonus v podobě chytrého (v rámci žánru) scénáře resp. nenucených dialogů, které netahají za uši, nedělají z diváka vola a ještě (po)baví (jemně) inteligentním humorem. [malá ochutnávka – „Fascinating. What’s your growth factor?“] Zdá se to jako celkem prachobyčejná věta, že? Souhlas, jenomže ústy „ohromené“ (E. Wallachem) A. Hepburn, to dostává další rozměr, mající za následek upřímné cukání v obou koutcích vašich úst. Nevím jak vám, ale mně tohle (občas) ke spokojenosti stačí. Už pouze kvůli faktu, že zcizení Venuše (narozdíl od „kradení Dagmary“) si milerád kdykoliv zopáknu. Tam i pouhopouhá prvotní projekce je o jednu více, než by bylo zdrávo, že Jaroslave?! 80% ()

Hees 

všetky recenzie používateľa

Pekný romantický, vtipný film so štipkou napätia, v ktorom vynikajúco zažiarila Audrey Hepburn. Výborný výkon predviedol ešte otec hlavnej hrdinky Hugh Griffith. Vo filme je aj mierna kritika ľudí čo prahnú po umení viac ako po všetkom ostatnom. Film obsahuje dostatočné množstvo vtipných a romantických situácii takže vôbec nenudí. Romantické spojenie Hepburnovej a O'Tooleho funguje perfektne od prvej scény kedy sa stretnú. Takáto komédia nestarne a je vždy príjemným spestrením večera. Po tomto filme sa treba pohrať s myšlienkou koľko veľmi drahých obrazov, naozaj namaľovali tí čo boli na nich podpísaný a koľko ich namaľovali ich pomocníci. Herecký potenciál rozhodne využitý na maximum a to ťahá tento film veľmi vysoko. ()

Reklama

Radko 

všetky recenzie používateľa

Hold fašovateľom umenia, vytvárajúcim potešenie iným a zabezpečenie sebe. Úvodná linka, voľne sa tiahnuca ďalším dejom je skvelá. Ukazuje sa ňou stará pravda, že "Kópia umeleckého skvostu je oveľa viac ako nepodarený originál.". Spoločne s Kopeckého dabingom pána Bonneta (čo je bonus pre č-s divácku obec) a krásnou Audrey patria tieto časti filmu na estetický Olymp. Na iných miestach však komédia pôsobí prízemne. Neveľmi originálne tematizuje políciu len ako zbor primitívnych a srandovno zm´tene pobiehajúcich tučkov. Dĺĺhočizná je i skrývačka v skrinke. Tieto scény ovláda vznešená nuda bez vtipu i napätia. Nechýba adorovanie boháčov. Sú ukázaní ako obete fascinácie diel umelcov. Na oltár zberateľskej vášne obetujú čokoľvek. Odborníci zase bývajú v najdrahších hoteloch a s tým spojené právo na krásnu ženu. Je to len ideológie moci majiteľov štúdií. Takýmito spracovaniami sa utvrdzuje divácka obec, že svet filmu je síce nereálny, ale poslúži zábavnému uvoľneniu. Nevtieravo však presviedča, že základy sveta, stojace na boháčoch, podvodníkoch, odborníkoch-elegánoch, hlúpych fízloch a kráskach sú skutočné a netreba ich nijako meniť. ()

joker.george 

všetky recenzie používateľa

Vytříbené slovní přestřelky a bezchybný výběr herců v podobných filmech už je skoro samozřejmostí, to ale nic nemění na tom, že udělat, aby to takto klapalo, není nic jednoduchého. Provedení krádeže se od snímků s podobným nápadem mírně odlišuje. Čím víc se však blížil závěr, tím víc se mi zdálo, že se film táhne a už mi nedokázal předvést nic překvapivého. Bonusové bodíky za český překlad názvu. A potěšilo mě i zjištění jména legendární Skladatele, který sem stvořil hudbu. ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Dala jsem si po letech opáčko a vyplatilo se, Audrey Hepburnová je nesmírně půvabné stvoření, Peter O'Toole sympatický chlapík, no a pánové Eli Wallach a Hugh Griffith ve svých rolích opět potěšili a rozesmáli.. Celkově se jedná o milou, vtipnou, příjemnou záležitost a jako kriminální komedie to funguje báječně, hezky napsáno i natočeno, u mě filmová spokojenost a úsměv na rtech.. ()

Galéria (100)

Zaujímavosti (19)

  • Filmaři se v muzeu pohybovali mezi uměleckými skvosty v ceně mnoha milionů, kromě klasických výtvarných stylů lze zahlédnout i obrazy surrealistické od autora Joan Miró i Ferrà (1893–1983). Muzeum ve filmu nese název „Kleber-Lafayette Museum“, ale jedná se o fikci. Muzeum bylo ve skutečnosti Musée Carnavalet, též Musée de l'Histoire de Paris, a jedná se o muzeum, které je věnováno dějinám Paříže od vzniku města po současnost. Nachází se v Paříži ve 3. obvodu v historické čtvrti Marais v ulici Rue de Sévigné. (sator)

Súvisiace novinky

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

16.12.2013

Odešla jedna z velkých hereckých osobností. Legendární britský herec byl v pátek hospitalizován v londýnské nemocnici Wellington, kde v noci ze soboty na neděli vydechl naposledy. Dožil se 81 let,… (viac)

Reklama

Reklama