Wonka

Vzhledem k tomu, že Karlík a továrna na čokoládu byl burtonovsky osobitý/výrazný film, navíc stvořený dle neméně originální knižní předlohy, nabízí se srovnání. Zvlášť, když by se dal Wonka považovat za jakýsi prequel, protože pojednává o tom, jak se mladý Willík dopracoval ke své slavné továrně. Než začnu tak podotknu, že jako mlaďochovi mi ta burtonovsky pochmurná gotika velmi imponovala. Mrtvá nevěsta mě vysloveně nadchla. Ale s přibývajícími roky jsem třeba k Střihorukému Edwardovi o dost kritičtější a nové filmy Burtona mi moc radosti neudělaly. Najednou jsem v nich neviděl jen osobitý cool-funeral nádech, ale taky vlezle servírovanou dekadenci a pokřivenost...smrádek lehce tlejícího masa. A tuhle ne až tak cool mimoňovitost, v sobě má i Karlík. Takže když jsme u toho srovnání...Wonka ji nemá. Přitom je podobně barevný, fantaskní, srší moc pěknými nápady a je o sirotcích... . Kříženec Dickense a Dahla v pohádkovo muzikálovém kabátku. Jenže já nejsem příznivec slzopudičských příběhů o tom, jak osiřelé děti bojují s nepřízní osudu, nebo jak snílci bojují proti útisku a bezpráví s bezskrupulózními bídáky. Takže tahle část, společně s muzikálovými výstupy, mě neoslovila. Přesto jsem se díky pěknému vizuálu, bezelstně veselým nápadům a bizarním postavičkám nenudil. Wonka je i velmi dobře obsazený. Chalamet, Colman, Grant... kdyby měla moje milovaná Sally Hawkins víc prostoru, nejspíš bych se napojil i na tu poor orphan linku. Takže abych uzavřel tu srovnávací část. Wonka má s Karlíkem společného duchovního otce, tzn, svět R. Dahla, postavu čokoládomena Wonky a tím to končí. Tvůrci si šli svou cestou, která je z mého pohledu sice ne tak výrazná jako ta Burtonova, ale přitom je podobně hravá a originální...jen jemnější (vyznání lásky ve stylu...vaše oči jsou jako dva králičí bobky v misce pudinku, byl bohužel ojedinělý pokus, jak pobavit děti i rodiče najednou). Kdybych musel pro své dítě třeba v autobusu, vybrat jen jeden z těchto filmů, vyberu Wonku. Kdybych ale vybíral pro sebe, který z těch filmů vidět znova...volil bych mezi sledováním ubíhajících svodidel za oknem, nebo spíš Karlíka. Pokud máte rádi muzikály a nedívali jste se na Wonku jen ze zvědavosti jako já, jednu hvězdu si k mému hodnocení přidejte. (23.01.2024)

Dva díly Paddingtona evidentně nebyly žádná náhoda a Paul King je králem současné fantastické rodinné podívané. Při tvorbě prequelu k předloze Roalda Dahla měli scenáristé dost volnou ruku a zdařile toho využili. Timothée Chalamet byl stejně perfektní volbou pro hlavní roli jako Sally Hawkinsová pro roli jeho mamky. Muzikálová čísla do toho celkem sedí, ale nemají tolik prostoru, abych film přímo označil za muzikál. Možná (hlavně v těch písních) mi přišlo, že trochu drhnul dabing, třeba film uvidím i v originále... (23.12.2023)

Wonka. To, čo sa novej disneyovke Wish úplne nepodarilo, tu to parádne zafungovalo. Ten pocit, keď sa dospelý divák pri filme cíti opäť ako dieťa🙂áno, presne to mám na mysli. Nádherná výprava a svet plný fantázie, veľmi pekné, farebné, lákavé. K muzikálovým číslam sa možno vyjadrím až po druhom pozretí v originálnom znení, predsa dabing je dabing, ale aj v nemčine zneli tie pesničky celkom fajn. Myslím si, že Timothée sa v role Willyho Wonku úplne našiel, veľmi sa mi tu práve on hodí. A vlastne som s castingom celkovo spokojná. V porovnaní s pôvodným filmom z 1971 a s Burtonovou verziou vyhráva u mňa práve tento Wonka, aj keď vlastne toto je málinko o niečom inom a asi práve tá originalita sa mi na tom páči. 75% [Kino Worms s detičkami]. (28.12.2023)

Timothée opravdu válí. Na co sáhne, to promění ve filmové zlato. Nečekal jsem skoro nic, ale dostal jsem toho až nad hlavu. Včetně opravdu kouzelného příběhu a božského Hugha Grantha, kterému tyhle role dokonale sednou. Zatím film roku, ale kdo ví, za rohem je Duna 2 a zase Chalamet. Pokud podá stejný výkon, jako tady, vypadá to asi na hereckou topku. (13.02.2024)

Tohle je příklad díla, který vám za pár let vyplivne na míru nějaká standardní UI, když do něj zadáte vhodná hesla. Je to stejné jako Cruella - vyjmutí enigmatické vedlejší postavy z jejího prostředí a následná kastrace skrze generický origin, který hladí tak po srsti až prohýbá páteř. Je to strašně neživé. Ten film má být o sladkostech a já přitom měl větší chuť na čokoládu při sledování Saló. Ústřední postava samozřejmě nemůže být poháněna nějakým vlastním vnitřním ohněm, ale musí konat v rámci nějakého rodinného závazku. Kolem poletuje CGI menažerie, Willy Wonka tahá z digitálního klobouku digitální předměty a já najednou zjišťuju, že ten film vůbec nevnímám a zasněně vzpomínám na to, jak Kieślowski zkoušel různé značky kostkového cukru, aby našel ten, který nasaje lžičku kávy přesně za pět sekund. (20.03.2024)