Happy Journey
Réžia:
Otakar VávraKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jana Dítětová, Otomar Korbelář, Eduard Kohout, Vítězslav Vejražka, Karel Hradilák (viac)Obsahy(1)
V obchodním domě pracuje mnoho mladých žen, jejichž osudy a sny jsou rozdílné. Lehkomyslná Helena doufá, že si ji vezme Viktor, který ji tajně vydržuje. Ten se však ožení s jinou. Rozvážná Anna, poznamenaná tragédií prvního manželství, najde smysl života ve sňatku s ovdovělým Klementem. Milena obtížně šetří se snoubencem, aby se mohli vzít. Martin je sveden vidinou rychlého zisku a obviněn z defraudace. Milena ho však neopustí a dodá mu odvahu začít znovu. Ztřeštěná Fanynka touží po filmové slávě, ale smíří se i místem švadleny ve filmových ateliérech. Učednice Božena má zatím vše před sebou - budoucí zklamání i radosti. Dívky se loučí a na jejich místa přicházejí nové prodavačky... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (87)
Vynikající a dost málo známý film o osudech pěti mladých prodavaček z obchodního domu. Adina Mandlová píše ve své knize, že v době natáčení tohoto filmu gradovaly nesváry a nakonec tragicky skončilo i její manželství s malířem Tůmou. V ateliéru, kde si Tůma vzal život, ležela její fotka, na kterou napsal "Šťastnou cestu !". ()
Film zaujme už velmi zajímavým námětem z uzavřeného prostředí obchodního domu. Největší devizou je obsazení čtyř předních hereček, kdyby nechyběla Baarová bylo by obsazení naprosto dokonalé. Adina Mandlová získala dramatický part a předvádí snad vrcholný výkon její kariéry, škoda, že už si pak u nás zahrála jen v jednom filmu, její výkon byl přesvědčivý a dojemný, což není u filmů pro pamětníky vůbec běžné. Nataša Gollová, na kterou jsem se těšil nejvíce, opět nezklamala svou komickou rolí nevyléčitelné naivky, i když tu její talent nebyl plně využit a objeven byl opět až po dlouhých osmi letech. Hana Vítová hraje už klasicky romantickou roli a také je vidět, že už se z ní konečně stala kvalitní herečka. Jiřina Štěpničková zde měla roli dramaticko- romantickou ovlivněnou její tajemnou minulostí, kvůli které se stranila ostatním, stejně jako ve skutečnosti byla trochu stranou od předchozí trojice, Adinu moc nemusela, proto její vztah k ní zahrála tak přesvědčivě. A poslední do pětice, začínající Jana Dítětová se tu akorát cpe jídlem a nevypadá na to, že brzy na chvíli vystřídá své zdejší kolegyně v jejich přerušené kariéře. Spolu s Natašou tu představuje humornou složku. Oproti tomu obsazení mužských rolí vůbec nehýří zvučnými jmény, akorát O. Korbelář to trochu zachraňuje. O. Vávra natočil originální příběh velmi podobným současným snímkům, kde se proplétají osudy hlavních protagonistů. Vše příjemně graduje až na samý konec, kde se příběhy prodavaček zajímavě uzavřou a slova staré ženy jímavě zakončí šťastné období v Bílé labuti, které právě nenávratně končí... ()
Elita tehdejších českých hereček v jednom filmu naráz se jen tak nevidí. A hlavně - film není nějaká sladkobolní slátanina, ale solidní drama! Všechny herečky hrají velmi civilně, Jana Dítětová v roli mladé žáby, která neustále něco jí je fakt perfektní. Mandlové je to podle mě nejlepší filmová role, kterou vytvořila (a to nepočítám jen kvůli tomu, že se ve filmu objeví nahá). ()
Červená knihovna trochu jinak. 1) Docela pěkně strukturovaný film o tom, jak prodavačky hledají svého životního partnera, potažmo o životě vůbec._____ 2) Uznání si zaslouží věrná kulisa pražského obchodního domu Bílá labuť v roce 1932._____ 3) Zajímavé je i zobrazení organizace práce v obchodním domě. Příchod a odchod z pracoviště, kontroly zaměstnanců, píchačky._____ 4) I dnes se můžeme z filmu poučit: Všichni na místa a usmívat se! Otevíráme!_____ 5) Zajímavý koment: Marthos*****. ()
Překvapivě dobrý, a „okupačně“ asi nejlepší, český film. Dějový proud neboli prolínání osudů mladých prodavaček velkoobchodního domu, prostoupený množstvím dobových reálií, má švih i napětí. Rovněž výkony herců, ale především hereček (a především Adiny Mandlové, to si Vávra dobře ohlídal) jsou nadstandardní. Na rozdíl od poměrně vyšinutých dobových komedií má film ráz téměř dokumentární (sám Vávra to případně akcentuje jako „reportážní drama“). Ve svých pamětech (Moje filmové 100 letí, str. 77 - 79) píše Vávra, že ho „k filmu inspirovala příhoda“, herecky vypočítavého vztahu Adiny Mandlové k „cukernímu králi“ Joe Hartmannovi. Ostatně i obecně, přestože také patřil mezi její souložníky, se o ní vyjadřuje se silným despektem, - který ovšem může také být výrazem jistého přehodnocení v pozdějším věku. ()
Téma není špatné, obsazení výborné, ale vadí mi tady, že těch osudů je trochu moc na to, aby byly propracované. Adina tady vlastně hraje tak trochu sama sebe, krásná Hana Vítová má málo prostoru a Jiřinu Štěpničkovou moc ráda nemám. Nejvíc se mi asi líbila Nataša Gollová "... s tím se musíš holka narodit" ()
V tomto téměř dokumentárním dramatu (vrchol Vávrovy filmografie do roku 1945) o osudech prodavaček z jednoho pražského obchodního domu se sešla česká ženská herecká špička, v níž chybí jen L.Baarová (a i kdyby mohla filmovat, asi by se sem stejně nehodila). A.Mandlová podává v roli vydržované ženy svůj nejlepší herecký výkon. ()
I přes dobrý námět je to docela průměrný film, který by ani průměrný být nemusel, kdyby tu některé situace nebyly podané tak vykonstruovaně a nedůvěryhodně. A taky kdyby to bylo buď značně víc psychologické, nebo se to věnovalo menšímu množství postav, protože jsem neměl pocit, že by se to tady Vávrovi povedlo ukočírovat. Takže je to vlastně jen nemastná neslaná dobová záležitost, která aspoň má docela slušnou filmařskou stránku a nějaké herecké výkony. Jen teda nechápu, kde tam bylo to údajné podobenství... Slabé 3* ()
Po Kladive a Romanci je toto najlepsi Vavrov Film, fakt ako elita tej doby roku 1943, mimoriadne kvalitny film z obdobia Protektoratu od Otakara Vavru. Vavra tocil technicky, filmarsky genialne, dokonale diela, ale ideologicky to uz bolo horsie. Velmi sa mi pacila ustredna myslienka : stastie je vec prchava, a kazdy si je strojcom svojho osobneho (ne)stastia. A cesky film bol o Cechoch a cesky. A za vybornu Mandlovu dam vysokych 98 % ()
Kvalitní snímek o životě čtyř prodavaček, kolegyní z práce. Zcela odlišné, a přesto navzájem propojené nelehké osudy mladých žen. Helena Truxová (dobrá Adina Mandlová) touží po spořádaném životě manželky s věčným flamendrem a lehkomyslníkem Viktorem Zychem (dobrý Eduard Kohout), aniž by pochopila, že je pro něj pouze dobře vypadající milenkou a společnicí. Odmítnutí její lásky ve světě neřesti pro ní končí životní tragédií. Anna Waltrová-Ortová (dobrá Jiřina Šěpničková), poznamenaná zlomyslnou pomluvou a tragédií jejího prvního manželství, nachází štěstí v podobě idealistického a neúnavného průmyslníka Jana Klementa (Otomar Korbelář). Spořádaná Milena (Hana Vítová) prožívá těžkosti osudu se svým naivně smýšlejícím hochem Martinem (Vítězslav Vejražka), který si naivně myslel, že snadno k bohatství přijde, aby byl vzápětí okraden o všechno. Naivní Fanynka (Nataša Gollová), toužící po dráze filmové herečky, nachází trochu svého štěstíčka v podobě pomocného režiséra (Ladislav Pešek). Z dalších rolí: učednice na prodavačku Boženka (Jana Dítětová), která stále jí, Fred Valenta (Karel Hradilák), marně lákající Milenu do své chlípné náruče, Pepa Hodek (František Kreuzmann), podvodníček neváhající okrást i svého přítele, uvědomělý ředitel obchodního domu (Jaroslav Marvan), a nesmlouvavý a vykutálený kavárník a majitel černé herny (Vladimír Řepa). Zajímavé a na svou dobu nadprůměrné dramatické dílo. ()
Vyborny protektoratni film, na ktery si pamatuji uz od detstvi. Verohodne vykresleni doby, ve ktere se film odehrava (1932). Uzasne herecke obsazeni, zvlast u herecek, kterym zcela jasne vevodi Adina Mandlova. Krome Gollove (snad za to muze jen jeji role) ale nezklamal nikdo. Film resi nekolik osudu hlavnich postav a zadny neni vylozene nudny, i kdyz urcity nadhled je na miste. Vavra umel tocit filmy tak, aby divaka nenudily. Na svou dobu zanrove zajimave. ()
Drama, které má jasně daný rámec i priority, takže každá z jeho postav zná už dopředu svou úlohu - a víceméně je předurčena k jejímu naplnění. Pokud snad v průběhu stopáže nabydete dojmu, že se pokouší zbytečně moralizovat, zkuste se zamyslet nad důvody, které ho k tomu mohly vést. Neboť ve výsledku nabízí globálnější a hlubší obraz předválečné společnosti - nebo alespoň její střední třídy, než by se mohlo na první pohled zdát. ()
Tento film je v podstatě naivní příběh několika mladých děvčat hledajících cestu životem, naivně vyprávěný, postavy vysloveně kladné a nebo zase záporné, rozhodně ale nekomplikované. Vávrův přístup ale tuto standartní limonádu okořeňuje v druhém plánu řadou podtextů a symbolů, které bystré oko zachycuje jen jaksi bokem, na pozadí. A tak se divákovi vtírají do mysli podněty k zamyšlení a příběh se dostává pod kůži. Taková hloubka je u starých českých filmů málo častá a překvapí. Vávra však neriskuje a bezhlavě se nevrhá do sociálního dramatu, které by mu asi kina nenaplnilo, lehce pluje příběhem, tento postup a hvězdné obsazení filmu mu zajistí úspěch. Ano mohl jít ještě dál, ale tehdy? Těžko. Na to si v jeho filmografii budeme muset ještě pár let počkat....a bude to stát za to. 90% ()
Nějak to na mě nefunguje...prsíčko ve filmu pro paměťníky... ()
Ten "režišér" Nataše Gollovej bol zlatý. ()
Ženy za pultem. Rozkvetlé, i poupata. Tu samy snadno nakoupí. Tu tuplovaně zaplatí. Za třepotavé mušky zlaté, myšlenky. Třepící se, třesoucí se polibky. V plné lahvi, se střepy. ()
Tento pamětnický film je v prvé řadě skvěle herecky obsazený. Adina Mandlová předvedla že umí a Nataša Golová se taky nenechala zahanbit a její potřeštěná po slávě toužící naivka byla kouzelná. Zajímavé osudy hlavních hrdinek a skvělá prvorepubliková atmosféra zvýrazněná početným komparsem a dobovou výpravou i kostýmy, to vše dodalo filmu na atraktivitě. Tento snímek se panu Vávrovi moc povedl. ()
"Život se nedá podvádět". Prvorepublikové filmy mám spojené převážně s komediemi. V tomto filmu o osudech prodavaček jednoho obchodního domu je tento žánr zastoupen jen postavou roztomile ztřeštěné Fanynky, kterou pro ni typickým způsobem ztvárnila Nataša Gollová. Příběhy ostatních ženských postav v podání těch nejkrásnější hereček této doby (Adina Mandlová, Hana Vítová, Jiřina Štěpničková) jsou více či méně tragické. Lehkomyslná a efektní Helena, zasmušilá a tajemná Anna, rozhodná a zodpovědná Milena. Všechny tyto ženy mají ve filmu poměrně silný příběh, jež dohromady vytváří poměrně pestrou mozaiku života. Na příběhu Heleny, která si moc dobře uvědomuje, že její krása nebude trvat věčně a chtěla by proto co nejdřív dostat k oltáři svého tajného milence Viktora, mě velmi zaujala scéna, při níž Helena při líčení postává vedle postarší dámy. Divák tak může názorně vidět pomíjivost ženské krásy. Co mě naopak docela překvapilo (neříkám že negativně) byla na svou dobu přeci jen jistá odvážnost erotických scén (Helena při svlékání šatů, tanečnice v baru). ()
bylo tam tolik známých tváří,že se mi pletly,chyběla snad jen jedna - L.B. .....podobný příběh by šel určitě natočit i dneska,lidské osudy se občas tolik podobají a opakují...a Adině Mandlové to ke konci s "rozcuchanýma" vlasama,nepřiplácnutýma k hlavě - podle tehdejší módy,daleko víc slušelo :-) ()
Jeden z mála vážných starých českých filmů, který nenudí, není trapný a zaujme i dnešního diváka. Příjemně překvapil zcela civilní Marvanům projev a Mandlová asi ve své nejlépe zahrané roli. Na druhou stranu, role protivek a namyšlenek jí šly vždy na výbornou, protože je vlastně nemusela hrát. No a Vejražka se se svým vzhledem do role (polo)kladných hrdinů moc nehodí. Však se taky Boris dodnes vděčně modlí k pánubohu, protože hrál Frankensteina jen díky tomu, že se Víťa narodil o 20 let později a v ČSR, takže se cástingu nemohl zúčastnit. ()