Osvobození Prahy

Kupodivu ideologické hledisko mi u třetího dílu přijde méně problematické než u druhého, neboť se soustředí spíše do pitomých stranických řečí a frází, než do děje samotného. Průběh událostí mi nijak extrémně pokroucený nepřipadá, rozhodně je v něm více reality než v současných politicky uvědomělých statích na dané téma (viz velebení sračkoidního konce Želar). Naprosto podepisuju co napsal Exkvizitor, objektivita je věc vzácná jako šafrán a dnes jí nemáme o mnoho více. Vždy mne nesmírně pobaví to rozčilování se tady nad neobjektivitou, zatímco stačí abych na ni upozornil např. u Pearl Harboru a už se mne někdo snaží usadit poukazem na to, že jde přece o zábavu. P.S. Ze všech postav nejvíc mě sral celou trilogii uvědomělý Jiří Krampol. Update 2020: Tak se po nějakých 12 letech vracím ke komentáři, abych se vysmál pitomcům, co v zájmu "napravování historie" plkají nové lži a mýty. Tak tedy: Vlasovci Prahu v žádném případě neosvobodili, víme? Ano, byli tady a v jednu chvíli povstalcům pomohli se udržet, ale v době, kdy se stáhli, boje dále pokračovaly a Němci v Praze stále bojovali. Jejich úloha je nebetyčně zveličována a tím se tvoří nový mýtus, to vše proto, že 30 let po pádu komunismu má někdo potřebu se "hrdinně" tlouci v prsa a ukázat své správné přesvědčení. Nadto, nebyla kurňa v celém Československu jen Praha, ale dnes jako by se z doby osvobozování naší země všechno smrsklo na Plzeň a na Vlasovce (jejichž úlohu např. při potlačování Varšavského povstání, protipartyzánských operací a i vyhlazování obcí na našem území strážci nové pravdy a historičtí analfabeti zapomínají, jakož i na to, že sám Vlasov o žádnou pomoc povstalcům nestál, to byla osobní iniciativa generála Buňačenka). A já nehodlám podléhat těm nesmyslům, které se rojí a které balí celou válku do nových "souvislostí", ukazují vše "z nového úhlu" a tak dále. Ergo, zvyšuju hodnocení na 4. (28.09.2008)

Zaver Vavrovy trilogie povazuji za nejslabsi. Filmy teto serie se snazi dokumentovat deni kolem 2. svetove valky, pokud ale vyklad dejin neni presny, ztraci dilo hodnotu. Snad pro vyzkum propagace komunismu a obelhavani naroda bude toto dilo jednou ceneno. I tak si myslim, ze hodnotit film odpadem ( treba jako filmy Trhala fialky dynamitem ci Playgirls... ) neni na miste. Jak rikam, svou hodnotu si film v budoucnu najde. Dobra hudba. (02.10.2008)

Hvězdičku za scény s Hitlerem. Obecně, scény z velitelských štábů, sovětských či německých, působí poměrně věrohodně. Zbytek je pak naivní, kýčovitý balast s tristními herecké výkony. Tendenčnost celého filmu je komická. Věřím, že tehdy nešlo zřejmě jinak ale nemohoucnost nekomunistických aktérů je hluboko za hranicí uvěřitelnosti. Bída a děs, Vávro. (10.12.2013)

Ani se nedivím, že můj oblíbený Radyo dal odpad. Hloupoučká komunistická lživá Vávrovina s Liškovou hudbou. Té se tradičně nedá nic vytknout. Herci tam nehrají, každý má jen pár minut vstupu. Jedna * za hudbu druhá za tanky svištící Prahou, na to už se prachy nikdy nedají dohromady. Smutně mě rozesmálo závěrečné zvolání: "Rudá armáda jenž nám přinesla svobodu a sovětský lid, jenž nade vše budeme milovat..." Já dodávám: přinesla, poněvadž už měla v plánu nám ji na dalších 50 let vzít, co to kecám navždy. A rád je nemám, pálit si to taky nebudu. (18.04.2012)

Ideologické zkreslení je zde dosti průkazné, ale když si vezmu Němou barikádu, kde ideologie také sehrála jistou (byť ne tak otevřeně deklamovanou) roli, tak musím říct, že i po filmařské a narativní stránce je tenhle film naprostý debakl - Vávra chtěl konec války pojmout v celé šíři, tudíž skáče z jedné strany na druhou, zbytečně předvádí hystetrický Hitlerův výstup, snaží se otřást značně neumětelskou a schematickou popravou v Terezíně, do toho míchá nějaké náznaky individuality roubované na jinak kolektivního hrdinu (u NB tím dosáhl výrazného kladu a výsledek působil vyváženě, tady jde spíš o podivný rámec, kde opět figuruje Vášová jako tragická hrdinka, která však už nemá příležitost k pověstné vypjatosti rozhodného činu). Navíc film psůbí stejně unaveně jako sám tvůrce, kamera pomalu klouže a statické obrazy se snaží alespoň popostrčit donekonečna se opakující hlemýždí transfokací, dynamizace střihem je zde cizím pojmem, navíc musím bohužel říci, že ani Liška se moc nevytáhl, neměl k tomu ani příležitost, dokud je jeho hudba jen popisná, ještě to jde, ale když se snaží o nějaké kontrasty vůči dění v obraze, tak to působí krajně násilně. Ve výsledku vzniklo těžkopádné, z dnešního pohledu však co se týče realizace úctyhodné dílo, které však doráží nehorázné překrucování dějin. Husitská trilogie je oproti tomuto "opusu" stokrát stravitelnější. (30.12.2009)