Reklama

Reklama

Osvobození Prahy

  • Východné Nemecko Die Befreiung Prags (viac)
Československo / Východné Nemecko, 1975, 65+75 min

Réžia:

Otakar Vávra

Hrajú:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (viac)
(ďalšie profesie)

VOD (1)

Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (103)

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Tak mám za sebou poslední díl Vávrovy velkolepé válečné trilogie a neodpustím si rejpnutí, protože by mě zajímalo kolik z těch rádoby odborníků co tu vykřikují cosi o zkurvených bolševických sračkách to opravdu viděli. Já tohle prostě nehodlám hodnotit nemyslím si, že film ukazuje, že bojovali jenom komunisti a nikdo jiný. Film zkrátka zobrazuje co se dělo na téhle straně a zbytek nezachycuje i když o tom, že Američani osvobodili Plzeň tam zmínka je, tak o co go? Jinak precizně natočené válečné scény mě opět přikovali k obrazovce. Vávra prostě uměl řemeslo jako nikdo a měl jsem za to, že to se tu hodnotí především, ale to jsem se asi spletl...85% ()

Spinosaurus 

všetky recenzie používateľa

Na začátku mého komentáře bych chtěl především varovat lidi, kteří tento film ještě neviděli, aby nečetli komentář uživatele woody, který nejen že je výrazově nepřesný (Panther ve filmu opravdu není), ale navíc ještě překrucuje různe události, což je srovnatelné s onou komunistickou propagandou, kterou tento silně antilevicový člověk nenávidí (detaily se dozvíte v diskuzi u režiséra Otakara Vávry). A teď k filmu. Film je opět velmi kvalitní. Emoce lomcují s divákem více než v Sokolovu, ale v ději je jeden problém. Otakar Vávra totiž některé události a postavy nesměl ukazovat a tak děj působí místy poněkud zmateně. Obrovským kladem je, že Vávra kromě namaskovaných ruských tanků používá i opravdové německé, což jsem teda ve filmu v 70. letech ještě neviděl a to ani v ruských filmech (o amerických raději pomlčím). Vávra zase přesně rekonstruuje dané události, ale opět zde zasáhla komunistická strana a tentokrát tak krutě, že i Vávra téměř podlehl. Zaprvé. Film má vyznít tak, jakoby vše řídila komustická strana a všichni co bojovali byli komunisté. Tady je na každém jak si to přebere a především je nutné aby znal historii a tu komunistickou demagogii prostě ignoroval. Zadruhé. Komunistická strana nařídila spoustu dodatků k různým slavným prohlášením. Uvedu příklad: "Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!" Zde končí autentické prohlášení, ale ve filmu to ještě pokračuje takhle: "Stojíme neochvějně za československou vládou v Košicích a za jejím programem národní a lidově demokratické revoluce." Další věcí, která je ve filmu zamlčená, že Američani osvobodili Plzeň. Vávra to tady ale vychytal, protože následuje scéna s američany a generálem Bradleym, takže to každému dojde. Poslední věc, kterou bych chtěl říct je, že se zde všude vyvěšují sovětské prapory. Vávra je ale dal jen do těch záběrů, ve kterých musely být a všude jinde jsou jen české, takže i tady je potřeba Vávrovi poděkovat. Když to tak sečtu, tak nemám důvod nedát pět hvězdiček, protože historii znám a dokážu si přefiltrovat onu propagandu, takže mi z toho vychází jeden z nejlepších válečných filmů východní produkce. Ve všech třech komentářích jsem se vás snažil naučit, jak s onou propagandou naložit a jak se s ní dokázal vypořádat Otakar Vávra. Takže nesklouzněte k woodymu nenávistnému a diletantskému hodnocení a hodnoťte skutečné kvality filmu, které film opravdu má. ()

Reklama

black.mao 

všetky recenzie používateľa

Hvězdičku za scény s Hitlerem. Obecně, scény z velitelských štábů, sovětských či německých, působí poměrně věrohodně. Zbytek je pak naivní, kýčovitý balast s tristními herecké výkony. Tendenčnost celého filmu je komická. Věřím, že tehdy nešlo zřejmě jinak ale nemohoucnost nekomunistických aktérů je hluboko za hranicí uvěřitelnosti. Bída a děs, Vávro. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

A do třetice uvědomělý hraný rádobydokument, který je poplatný své době. Největšími hrdiny jsou komunisté, kteří jako jediný organizují a vykonávají odboj proti Německým okupantům a se Sovětským Svazem na věčné časy. Dialogy jsou zase spíše komunistickými uvědomělými hesly než normální mluva. Film se zabývá posledními dny dubna a prvními dny května roku 1945. Takže nám ukazuje pád Berlína a přípravu Adolfa (Gunnar Möller) k sebevraždě, když konečně pochopil, že je vše ztraceno. Rozpoutání povstání v Praze za režie hrdiných komunistických funkcionářů. Zvlášť vyniká doktor Vacek (Vladimír Šmeral), který "vše" vymyslel a rozhlasový moderátor (Vladimír Brabec), který stále vysílal prosbu k záchraně rozhlasu, i když už to měli Češi obsazené. Němci se samozřejmě chovali jako ta největší zvěř, i když generál Schömer (Günter Naumann) měl největší starost, jak ze země co nejrychleji a nejtišeji zmizet z dosahu Rudé armády. Zase se ukazuje, že vše mohlo být mnohem rychlejší, ale díky mocenským ambicím Sovětského Svazu a následného překroucení událostí a heroizování komunistů, se tak nestalo. Ale alespoň komunisté mohli "začít" s povstáním proti zbytkům Němců, na dohled museli být Rusové pod vedením dua Koněv (Sergej Poležajev) - Rybalko (Dmitrij Franko), co kdyby se Němci chtěli moc bránit. O povstání, ke kterému se přidávali snad všichni a s takovým nadšením, když předtím většinou pochlebovali, považuji za pokrytectví. Navíc pokud se vyzdvihuje jeho hrdinnost poté, co už Berlín padl. Česká exilová vláda a buržoazie v Čechách je samozřejmě ztvárněna v nelichotivých barvách, kteří touží jen po majetku a po moci. Po tom samém toužili i komunisté a proto rozehráli tuto šílenou hru, na jejímž konci konečně vylezl ze skrýše Klement Gottwald (Bohuš Pastorek), aby všchnu hrdinnou slávu strhl na stranu svojí a jeho strany. Je uzavřen cyklus rodiny Horáků, kdy Karel (Jiří Krampol) říká svým rodičům, že Standa (Vítězslav Jandák) se vrátí jako hrdina, i když se jen poflakoval po Praze s flintou, kterou ani neuměl nabýt. Jen nechápu jednu věc, když je komunismus tak skvělý pro lidi a komunisté jsou samí správní chlapi, proč není komunismus stále? ()

woody odpad!

všetky recenzie používateľa

Jedním slovem-chaos!Nejvýpravnější český film(mně by se to taky točilo, mít neomezené prostředky a armády dvou zemí).Na pohled je to líbivé ale Vávra udělal chybu v ději(překvapivé) a v hercích (koho to překvapuje?). BOJOVÉ SCÉNY: Národní hrdost musí zaplesat u takového filmu..Desítky tanků armády osvoboditelky šinoucí si to přes historické centrum Prahy(památkáři musí dostávat infarkt).Desítky skopčáků padají jak hrušky. Vtom přiběhnou desítky partyzánů z Brtských lesů, postřílí několikset němčourů a pak se zase stáhnou.Zde už jsem opravdu očekával jen příchod rytíře v brnění, který by nějakého toho partyzána třískl slepicí po kebuli jako v Monty Pythonech.Dočkáme se i hořící Staroměstké radnice a dalších velkolepých scén.Zvládnuté jsou výborně, ovšem jak už jsem jednou podotkl je to film pro Stranu. Pro KSČ(s M nebo bez, furt stejné svině).Je zřejmé, že už nikdy se nedočkáme liduprázdného zdevastovaného Staroměstského náměstí, bojů na Vinohradské třídě, kde dělník (ministr kultůry Vítězslav"prdel na hrnci"Jandák ... psáno v září 05) nasazuje krk aby zachránil budovu rozhlasu ze které neustále hlásí Vladimír Brabec volání o pomoc.A zde nastane ten do té doby jen v náznacích viděný chaos.Četníci dojedou k rozhlasu, vezmou několika strážcům zbraně, SSák se zeptá proč odzbrojují jeho lidi ale to už je četnictvo dávno v hlasatelně.Tanhle situace se bude ještě několikrát opakovat.Kompars po minometné palbě padá spíše než po zásahu kulkou jako při záchvatu padoucnice.A jediné co píše pravdu je Rudé právo.O pár minut později se sovětští osvoboditelé vydávají s radostí a veselím na Prahu a vše sleduje hrdiný maršál Koněv.A jsme opět v Praze, kde tanky Panter pálí salvy do papundeklového modýlku radnice.Zvěrstva ustupující armády "Střed" jsou ukázány tak, že nějaký frajer z Hitlerjugend se žvárem v puse střílí na nádraží do pracujícího lidu a okrádají mrtvoly.Proti barikádě si to žene tank Tygr a tady už začínají neherci ve fingovaném umírání opravdu přehánět a filmařům je to zjevně šumafuk...Korunu všemu nasadí osvobozování Rudou armádou.Zatímco do teď se jednotky SS drželi zuby nehty, T 34 přejede Mánesův most, projede kolem Rudolfina a slavnostně vjede na Staroměstké náměstí kde vystřelí poslední náboje na fašouny na věži kostela a válka končí a nikoho snad nepřekvapí, že zde není žádné "Davaj časy"(pokud chcete realitu, podívejte se na Plechový bubínek, z těch českých na Želary, kde je to skutečně výborně vylíčeno). HERCI: Jak to říci slušně? Šmíra. Nejlépe zřejmě hrají ti němečtí herci, po nich sovětští a k nevelkému zklamání jsou poslední naši.Vladimír Šmeral jakožto primátor Vacek má neustále plnou hubu keců o lepších zítřcích a v jednu chvíli ho osvítí prozřetelnost a dostane nápad na barikády(opět další vylhanost, z jeho hlavy to nebylo), Jandáka jsem zmínil, Jiřík Krampol oznamuje své mamince, že se bratr vrátil JAKO HRDINA a maminka již ví, že prvorozený syn je na márách, bohužel se zde objevuje i Jiří Kodet v roli člena buržoázní národní rady jež neprohlédla lest nepřítele.A nesmíme zapmenout na jako vždy výborného Bohumila Pastorka v roli vraha a největší kreatury moderních českých dějin Klementa Gottwalda, jemuž samozřejmě patří poslední slova filmu.Ano tenhle film je to nejstrašnější co se kdy mohlo v našich končinách vyprodukovat a jenom to, že poprvé a naposled uvidím Prahu v květnu roku '45 to nikterak nezmenšuje. () (menej) (viac)

Galéria (15)

Zaujímavosti (10)

  • Film bol vyhotovený a premietaný aj v 70mm verzii so šesťkanálovým zvukom. [Zdroj: Zoznam 70mm filmov premietaných v ČSSR] (BlueNeon81)
  • Přibližně ve 45 .minutě se odehrává rozhovor maršála Koněva (Sergei Polezhayev) s gen. Bradleym (Nikolay Grinko), kde sovětský maršál odmítá postup amerických vojsk ku Praze se zdůvodněním, že vlastní operace Sovětů je již v běhu. V té době ovšem operace ještě neprobíhala. Sověti Američanům úmyslně lhali, aby je odradili od osvobození co největšího území Čech a sami si tak zajistili co největší vliv. Z tohoto důvodu bylo také zahájeno uspíšení operace o den, a ne, jak se ve filmu tvrdí, na základě volání Prahy o pomoc. (Dzin01)
  • Většina scén je natočena a snímána přesně podle dobových fotografií (Hitler v kancléřství, boj o rozhlas, zabití civilisté na Staroměstském náměstí, zničený tank 24). (Spinosaurus)

Súvisiace novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (viac)

Reklama

Reklama