Údolí včel

Mé hodnocení bude vnitřně nejednotné, neboť přes positivní pocit, který ve mně snímek zanechal, musím poukázat na zápory, jež jsem cítil v rámci zpracování. Jednoduchý příběh je totiž vyprávěn ještě jednodušeji, s přímočarou důvěrou v diváka a s dialogy, které nemusí každému vyhovovat, zvláště pak těm, kteří jsou odchováni na modernější produkci zámořské. Tohle všechno však naprosto přebíjí nesmírný myšlenkový přesah filmového příběhu, jeho kruté vyústění i naprosto lidsky pochopitelné směřování všech (!) postav. (10.04.2015)

Vláčil středověk uměl - a stopáž i celkové vyznění Markéty je na mě možná až příliš, Údolí včel mě vzalo víc - jasným příběhem, černobílou kamerou, vykreslením středověku - a Petr Čepek je démonický, uhrančivý, neuvěřitelný. 100%. (06.06.2015)

Některé scény by měly viset ve zlaté síň slávy. Tohle beru jako opravdové umění. (10.12.2015)

Opět jeden z nejlepších českých filmů,který se mi moc líbil.Výborné prostředí a hudba také výborná.Petr Čepek byl fantastický...všechno jsem mu uvěřil.Taky docela překvapení,kde všude se natáčelo.Moc dobrý film. (13.01.2016)

Komornejší, no stále výpravný obraz stredoveku. Kontrast hľadania jednoduchého života a ideálov tak pripomínajúce Bergmana zasadené do českého prostredia. (17.03.2020)

Krásna historická dráma so silnou poetickou atmosférou a baladickým príbehom mladého člena križiackeho rádu riešiaceho vernosť prísahe Bohu a túžbou opustiť rád a vrátiť sa domov. Petr Čepek  hrá postavu Ondreja výborne a Jan Kačer mu v roli najlepšieho priateľa Armina skvele sekunduje. Produkcia je síce prostá, ale vďaka perfektnej práci s obrazom a kombinácii scén plných ticha so scénami podfarbenými chorálmi vytvára nabitú baladickú atmosféru. (22.10.2023)

Film je často vnímán jako jakýsi mladší a trošku opomíjenější  bratr Markéty Lazarové, při tom u mě vede. A to z poměrně prostých důvodů. U Markéty Lazarové totiž platí, že forma vítězí nad obsahem. Jedná se ve všech ohledech filmařiny o technicky vypiplaný skvost, který ale téměř tříhodinovým příběhem začne po chvíli nudit. Zatímco u Údolí včel jsou obě složky perfektně vyvážené. Vláčil si formu pořád drží na velmi vysoké úrovni a při tom vedle toho předává Körnerův silný příběh poutavě a napínavě. A že má co předat. Pro mě má totiž film jeden z vůbec nejlepších scénářů v historií naší kinematografie. Postupné přirozené střídání linií, budování postav či samotný ústřední konflikt, vše je zde odvedeno na výbornou. Podtrhují to pak i skvělý herci.  Ústřední trio je naprosto úchvatné, především životní výkon Jana Kačera vás po celou dobu stopáže nenechá chladným. Zvláště když je vyvedený v takových kostýmech, zachycen takovou kamerou a s takovou hudbou v pozadí. O tom, že se Vláčil se svým štábem opět v podstatě vrátil do 13. století snad ani nemusím mluvit. Suma sumárum jedno z nejgeniálnějších děl šedesátých let a celé naší kinematografie vůbec. (07.01.2024)

Běžný světský zůsob života s hříchy v konfliktu s jakýmsi fanatismem po morální čistotě v podobě Jana Kačera. Vážné, chmurné, věrohodné středověké prostředí, pomalu plynoucí děj. Obraz černobílý. Poučení z děje by mohlo být: Člověk by si neměl hrát na Boha a brát na sebe soud druhých. Pak vlastně sám zhřeší. (31.01.2024)

A hle já volám: Armine, Armine! Bratře můj, oba jsme zbloudily! Já z cesty víry a ty v labyrintu dogmatu! Mám rád silné příběhy, neboť jsou pro mě inspirací vlastního života. Když se člověk narodí na konci sedmdesátých let do společnosti, jejíž kořeny hodnot jsou vyvráceny a rozmělněny, je pro něj přímo milost vidět svět, ve kterém silné hodnoty naopak převládají. Když se dívám na Údolí včel Pana režiséra Vláčila, tak v temnotách hlavně naší české společnosti, ale také svého srdce (neboť jsem taky Čech se svými malostmi:) ) vidím onu symbolickou jiskru. Světlo, které dává opět věcem svůj smysl, řád a klid. V příběhu našich dvou rytířů spatřuji hlavně život, který i když je plný paradoxů a rozporů, zasazený do doby jistě z dnešního pohledu náročné pro udržení si životní úrovně, tak je krásný. (omlouvám se za toto souvětí, ale pan Vláčil mě k takovým krkolomnostem dohání:) ) Příběh, který i když je v některých chvílích velice krutý, tak ve mně zanechává přetrvávat spíš pocit silného vztahu dvou lidí a snad i lásky. To „snad“ si samozřejmě odmyslete! Vlačilovi filmy jsou pro mě hlavě o lásce, kterou musím pořád považovat za nejsilnější cit a tak i snad nejvyšší hodnotu našeho života… někdy bohužel :) Ještě jednou děkuji za tento film, klaním se před výkony herců, kamerou panů Uldricha s Macákem a moje uši se klaní alespoň k mé hlavě panu Zdeňkovi Liškovi a přeji každému, ať je pro něj tento snímek stejně inspirativní jako pro mě ať už jsem skleslý na duši jako Armin při pozorování pádu svého spolubratra a nebo svobodomyslně divoký jako Ondřej z Vlková pří návštěvách barů a kaváren (preferuji ty s krásnou obsluhou… jestli si teda rozumíme, Armine! (24.11.2008)

Hluboký film, jenž nastoluje mnoho otázek k zamyšlení. Nitro hlavních postav zůstává skryto, přesto lze z jejich jednání snadno vyčíst, co jednotlivci cítí a prožívají, aniž by o tom muselo být mluveno. To je jeden ze znaků povedeného filmu. Určitě jde o nejlepší Vláčilův film. Jediním kazem je snad až přiliš velká statičnost děje (především uprostřed filmu)-proto dávám 4 hvězdy.. (02.09.2011)

Když Vláčil tak Markéta, když František tak Lazarová. Vnitřně se pnu a dech se mi tají. A pak se to zjevilo. Jeden nespavý, letní večer ,když vše utichlo a byl naprostý klid. Údolí včel. Atmosféra filmové básně z druhé poloviny 13. Století se na mě jen valila. Sekundu po sekundě jsem hltal filmový obraz a v duchu tleskal. Pohlcen výkony pana herce Kačera jsem s úctou sledoval dle mého názoru nejlepší herecký počin Petra Čepka. Hudba Zdeněk Liška. Panebože jak je možné, že může být někdo tak dokonalý. Pět hvězdiček, protože víc už nejde dát. Dal bych deset. (30.11.2011)

Možná nejlepší český film vůbec. Snímek o nekonečném rozporu mezi touhou po obyčejném lidském štěstí a mezi bezvýhradnou oddaností ideálu, veliké myšlence, pro niž jsme s to i zabíjet. Obrazy jsou sugestivní a věrohodné, atmosféra středověku by se dala krájet. Škoda, že něco podobného už u nás asi jen tak nevznikne. (20.12.2011)

Technicky přeci jen zub času nechal své. Přesto námětem a příběhem velmi silné. Tolik dobrých českých filmů v tak krátkém časovém období už jen těžko asi vznikne. (09.01.2012)

Není to jistě špatný film a Petr Čepek je vynikající (ostatně jako vždy). J.Kačer ani další už mi tak přesvědčiví a autentičtí nepřišli. Příběh je minimální, stejně jako vykreslení psychologie postav. Prostředí má taky do reality středověku daleko, jsou to prostě kulisy v rozbořených domech a zřícenině .. Takže sice solidní film, ale myslím, že mnohými zde dost přeceňovaný. (10.01.2012)

Viděl jsem podruhé 10.1.2012 a musím říct, že film je opravdu velmi působivý. Líbí se mi ta atmosféra skvěle zdůrazněná černobílou výbornou kamerou. Je to prostě náročný film, který hřeje na duši. 85%. (11.01.2012)

Perfektní film, který dokazuje, stejně jako Markéta Lazarová,že Češi svého času historické filmy točit uměli. Z historického hlediska by se našlo několik zásadních chyb,ale ty člověk hravě odpustí (15.01.2012)

"Vláčil nebyl jen výjimečně nadaným tvůrcem, ale i složitá, vnitřně rozporuplná osobnost." (11.02.2012)

Středověcí rytíři Armin a Ondřej, sever a jih, rozum a cit, víra a pochybnost. Ondřeje otec zaslíbil Řádu, ale Ondřej z něj prchá, protože je mužem života a ne kontemplace. Jeho přítel Armin naopak. Proto jej hledá a má zavést zpět. Zpět od života, od ženy, z rodného údolí plného včel, zpět do kláštera na sever. Středověk lahodí moderní duši, obrací k podstatnému. Ale cesta, kterou Armin pomáhá Ondřejovi projít, by se mohla odehrát kdekoliv. Tísnivý příběh není bezvýchodný, jsme-li Arminem. Je bezvýchodný, jsme-li Ondřejem. Oběma věříme, ale jen Armin ví, že svoboda je poznaná nutnost. František Vláčil natočil film, kde se nesmějeme, nepláčeme a vlastně ani nebojíme, co je věčné, je citům vzdálené. (12.05.2012)

Souhlasím s tím, že Markéta Lazarová je nejlepší nás film, ale tento přílepek, tento dokonalý kousek natočený jako něco navíc aby se zhodnotila invesice, to je prostě dokonalost sama. Vpomínám si jak jsem to prvně viděl v ČB telce u rodičů a atmosféra mně naprosto vtáhla a uchvátila. Čepek je dokonalej čert, Kačer býval skutečně hercem a dokonce i jinak hrůzostrašná soudružka Galatíková drží basu. Klasika která nikdy neomrzí a stále drží atmosféru!!! (03.12.2013)

Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1993/94. (02.07.2014)