Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Je krátko po vojne a život je ešte nepokojný. Nepríjemné a často tragické prekvapenia pripravujú obyvateľom horských samôt skupiny banderovcov, ktoré sa snažia dostať do Rakúska. Ovčiak Ondrej Baran sa jedného dňa vracia domov do koliby a zistí, že obydlie obsadilo päť chlapov, ktorí držia v šachu jeho rodinu. Ich vodca naznačí Ondrejovi, že zabije jeho deti ak niečo prezradí a privedie si pomoc. Keďže jeden z banderovcov je zranený, Ondrej je prinútený priviesť z doliny lekára. Nájde v sebe dosť odvahy a síl k nerovnému boju so zabijakmi, ktorí sú schopní všetkého, aby zachránil svoju ženu a deti? (RTVS)

(viac)

Videá (2)

TV spot 1

Recenzie (185)

kajas 

všetky recenzie používateľa

S díly pana Vláčila jsem zatím nenašla společnou řeč. Přepadení venkovské rodiny proběhne tak rychle, že se ani nenadějete a už s ní bydlí dalších pět "hostů". Dlouhou dobu jsem byla k odevzdanému chování dospělých stejně nedůvěřivá jako jejich syn, postupem času jsem ale pochopila, proč se otec Baran tak dlouho vzpíral. Mluví se zde spíše obrazem (záporné postavy nepromluví vůbec!), což je pro Vláčila typické, ale pro mě bohužel hůře stravitelné. V synopsi zmiňované "rozhodující střetnutí" proběhne ve tmě, takže z něj bohužel není moc vidět, Liškova výrazná hudba v některých momentech působila rušivě. Znovu už vidět nemusím. ()

Krt.Ek 

všetky recenzie používateľa

Psychologické drama par excellence, bezútěšnost horkého léta a nastavší situace na odlehlé usedlosti hluboko v lesích na diváka z filmu přímo sála, téměř na vlastní kůži lze pocítit pot stékající po tváři osamělého rolníka Barana, kterého tak výborně ztvárňuje Juraj Kukura, nebo strach a obavy rodiny, co bude po odchodu "hostů", jež nikdo nevítal... Mlčenlivé, ponuré, bezvýchodné... Jiří Bartoška je zde k nepoznání, zajímavá role pro něj... Film, u něhož si mimo jiné uvědomíte, že ty nejnespravedlivější rány osudu přichází odtud, odkud je očekáváte nejméně... 80% ()

Reklama

tron 

všetky recenzie používateľa

Zaujímavý film. Nejeden divák sa asi bude pýtať, kedy Kukurovi prasknú nervy. Mnohí budú krútiť hlavou so siláckym vyhlásením, že oni by si takto sr*ť na hlavu nenechali, mne to ale práveže pripadalo nesmierne realistické. navyše v scéne s doktorom je zrejmé, že Baran je inteligent a má veci premyslené dopredu, nejedná zbrklo, vie byť viac krokov vpredu pred ostatnými. Silná atmosféra, silné scény, silné postavy. A silný (hoc očakávateľný?) záver (škoda, že to tak dopadlo). Ak scénu s nožom a Jiřím Bartoškom nevidel Cameron a neokopíroval ju vo Votrelcoch, tak potom fakt neviem, odkiaľ ju okopíroval. Fantastický Augustín Kubán. Ale ten dýchajúci mŕtvy pes, to si ozaj mohli všimnúť. ()

asirtes 

všetky recenzie používateľa

Nadpriemerná typicky Vláčilovská dráma. Príbeh odohrávajúci sa na lesnej samote, kde niekoľko nemeckých vojakov drží v zajatí rodinu s doktorom, ktorý lieči jedného z nich. Okolo tohto sa začne zamotávať psychologická pavučina rozporov, strachu, zúfalých alternatív a jediného možného východiska... A príjemné krásné leto je odrazu v p. ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Mistrovské dílo Františka Vláčila, ve kterém rozehrává takřka antickou tragédii odvahy, zodpovědnosti, zoufalství a statečnosti. Ondrej Baran je postavou, jež je se všemi těmito stavy konfrontována a musí ukázat, co v ní vlastně je. Příběh je více než symbolistický a přesto nepůsobí nikterak nerealistickým dojmem. Za nejgeniálnější Vláčilův počin zde považuji charakteristickou málomluvost, která je nejpřiznačnější pro pětici banderovců (zajímavě zamaskovaný Jiří Bartoška, Karel Chromík, Augustín Kubán, Zdeněk Kutil a Gustav Opočenský), jež za celý film nepronese ani slova a dorozumívá se pouze skrovnými gesty. I mluva, která je tu použita, zní zas z úst horalů neuvěřitelně nepřítomně a archaicky. Juraj Kukura tu pak odehrál snad svůj největší part celé kaiéry. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (9)

  • Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
  • Jiří Bartoška si musel kvůli roli odbarvit vlasy. Barva mu ale poté slezla a nakonec hrál v bělovlasé paruce. (jenik71)

Súvisiace novinky

Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna

Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna

23.01.2008

Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (viac)

Reklama

Reklama