Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (161)

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Veľmi slušný film z povojnového obdobia kdesi na česko-poľsko-nemeckom pohraničí. Dvaja z trojice slovenských hercov zvládli češtinu bez predabovania. Ostala iba P. Vančíková, to je tá Alžbetka z Perinbaby, ak by bola niekomu povedomá, ktorá už predabovaná bola. Hraje jednu z hlavných postáv a jej priestor ma vo filme prekvapil. Nečakal som to. Film má dobrú atmosféru i príbeh a niečo veľmi, veľmi podobné a rovnako so slovenskou účasťou natočil i F. Vláčil -Stíny horkého léta . Niektoré mníšky nosia miesto kresťanského krížu trochu iný kríž...80%. ()

Omnibus 

všetky recenzie používateľa

Ta krvavá scéna, kdy samopaly werwolfů nedostanou šanci proti poctivé sedlácké ruční práci s vidlemi, mi utkvěla hluboko v paměti . A kluci z Hitlerjugend, ještě nedávno s bradou od mlíka a teď s rukama od krve. A strhující Jana Brejchová v roli řádové sestry, vnitřně silné a přitom tak bezmocné před blížícím se koncem. Miluje ty kluky, jako by byla jejich máma. Tak moc, že nakonec už dál nechce přihlížet tomu, jak přicházejí o naději na smysl jejich boje, a taky o poslední zbytky lidskosti a tím i o duši... Vpravdě ztracen je muž, umírající bez ženy, která by pro něj plakala... Tento film rozhodně není k puštění jen tak, pro oddychově strávený sobotní večer. Co jsem prožíval já, tam na Berhofu, nepřetržitě po celý film? Tíseň... Hroznou tíseň. ()

Reklama

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Pozitivně hodnotim zejména fakt, že se film nebojí ukázat trochu toho násilí a krve, což ve filmech made in ČSSR bylo celkem tabu. Jinak mě to teda zrovna moc nezaujalo. Všechny postavy jsou tak divný, že jsem skoro nechápal, kdo je klaďas a kdo záporák. Werwolfové mi připadali asi jak Pažout a Horáček ze 3.B, kterejm se nějakym omylem dostaly do rukou zbraně. V jednu chvíli tam svý zajatce docela terorizujou a za chvilku s nima chlastaj, zpívaj a tancujou. Ladislav Křiváček tady snad poprvé v životě dostal hlavní roli a vzhledem k tomu, že hrál snad vždycky různý podivíny a magory, tak se sem skvěle hodil. Když na konci vzal do ruky vidle a nasadil ten svuj šílenej výraz, tak by z něho měl možná strach i Chuck Norris. Ale jinak atmosféra mě celkově moc nezaujala, docela mě rozčilovala podivná kamera a navíc je to poněkud bez konce. Pro mě je to průměr. ()

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Mikroskopický záběr na zánik jednoho světa troskotá na toporném hereckém projevu většiny zúčastněných a na nedostatečném prokreslení většiny postav. Výsledek je proto panoptikální a celek připomíná jakýsi zrůdný kabaret. Naturalistická popisnost přitom zabíjí atmosféru, která by k samotnému zanikání mohla říci více než vlastní příběh, a zachycený prostor se na dramatu nepodílí jinak než jako náhodné kulisy, historií bezděčně poskytnuté lidem k vyplenění. Jana Brejchová se jako jediná vymyká, ale je to jen jeden světlý bod. První a poslední záběr na ni ospravedlňují existenci tohoto filmu a přitom jej oba překonávají. ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Syrové, temné a depresivní drama z konce Druhé světové války a zároveň nejlepší film Jiřího Svobody (ještě spolu s filmem Prokletí domu Hajnů). K výborné houstnoucí atmosféře hraje prim skvělá muzika Jozefa Revalla a naprosto geniální kamera Vladimíra Smutného, která jakoby vše sledovala pohledem diváka, na to je pan Smutný prostě mistr! Neskutečný film! Samozřejmě výborný scénář a předloha Vladimíra Kornera (obrovská škoda vystřiženého závěrečného záběru, který se tehdejším komunistickým pohlavářům nelíbil, tak musel být z filmu odstraněn. Hanba, ten zásah byl totiž zásadní a celá symbolika obrazu je v háji, fakt kreténi ti komanči). No i tak je film parádní a chvílemi přímo hororový, samota Berhof v houstnoucí mlze nemá chybu. Výborní představitelé hlavních rolí - otec - Ladislav Křiváček (asi jeho životní role) a jeho dcera - Petronela Vančíková jsou naprosto perfektně zahraný a ostatní herecké výkony včetně Jany Brejchové a mladých Wehrwolfů v podání polských mladých herců jsou velice přesvědčivé. Nezapomenutelné scény (a že by se jich našlo), jsou pro mě tři. Ukřižování, porod telátka přímo z lůna krávy a vidle. Masakr. Tento film je jeden z nejlepších československých snímků a řadím ho mezi filmy, které nestárnou, ba přímo naopak, mají stále co říct. Prostě klasa!! ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (5)

  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

Reklama

Reklama