Apatykář Melchior: Tajemství tallinského vězně

Apatykář Melchior mi trochu připomínal film Jméno růže, ačkoli slavnější dílo je pochopitelně lépe obsazený a podařilo se tam vytvořit lepší atmosféru. Tohle by se dalo v podtitulu nazvat třeba Hercule Poirot ve středověku či něco takového. Odpovídá tomu stopáž i množství mrtvol. Celý děj se přitom odehrává na jednom plácku, což ději moc nepomáhá ačkoli výprava nevypadá tak zle. Zajímavý je pak hlavně závěr, kdy je viník (ne)potrestán. Každopádně jsem žádný estonský film neviděl, takže tuhle příležitost jsem si nemohl nechat ujít. (14.08.2023)

Hezká detektivka, která ukazuje příznivější tvář přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Herci sympatičtí, výprava fajn - jakkoliv jsem se na začátku zděsil digitální podoby řádového hradu Toompea a panoramata dobového Talinnu. Fajn, bylo to jen na chvilku, nebylo třeba plýtvat financemi na kvalitní digitální rekonstrukce reálií, tvůrcům to nijak nezazlívám. Postavy vynikající, zábavné, a ano, mému srdci zaplesala fantasticky vyobrazená i zahraná postava komtura, ale i jeho pobočníka. Chytrý, spravedlivý, rozhodný. Krása. Za to přidávám dalších 20% na krásných 95%. Ano, má recenze je neobjektivní, ale Bůh mi odpusť - tak to cítím. 95%. (30.03.2023)

Apotiekar a stredového vraždy v Talline. Kriminálka, ktorá je svojím prostredím oživením, zároveň však obsahuje romantickú líniu. Film vyhráva v kulisách a predstavením stredovekého mesta v reálnej podobe, no detektívna línia nie je taká surová, ako by človek od stredoveku a samotného popisu filmu čakal, dokonca časom až nudí. Ako celok sa dá však hodnotiť až po dokončení trilógie, čo prebehne v rámci roka 2023, ale človek by bol vďačný, keby boli vydané rovno všetky tri časti. (24.03.2023)

Protože jsem asi jeden z mála, kdo četl estonskou předlohu, ač první dvě knihy série by měly být dostupné i v angličtině, dovolím si pár poznámek. 1/ Děj filmu je strašně uspěchaný. Fakt strašně moc. Filmu by prospěla delší stopáž nebo dvoudílné zpracování podobně, jako byly nedávno zpracovány některé příběhy o kapitánu Exnerovi. Nejvíc mě to bodlo do očí u návštěvy Melchiora v piritském klášteře, při níž převor rozmetá šachové figurky. V knize to byla velmi důležitá pasáž, zatímco ve filmu převor s Melchiorem prohodili jen pár slov. Mohlo by prospět i osekání postav a děje (a tedy i počtu mrtvol) podobně jako v rozhlasové hře Mŕtvy na Pekelnom vrchu od Juraja Červenáka. 2/ Wentzel Dorn je ve filmu podán jako komická postava, což je druhý nejvýraznější posun oproti předloze. Vzhledem k jeho nanejvýš důstojnému úřadu se to k jeho postavě ani trochu nehodí. Asi jako kdyby udělali komika ze Steina ve zmíněné rozhlasové hře… 3/ Že Keterlyn má být rodilá Estonka a nikoli přivandrovalá Němka, už nepovažuji za natolik podstatné. Ono to je nakonec ve výsledku šumafuk, protože měli-li bychom se držet historie, naprostá většina postav ve filmu by tak jako tak měla hovořit dolní němčinou, protože se to odehrává v jisté dějinné epoše ve významném hanzovním městě a nikoli na estonském venkově. (04.04.2023)

Trochu nadhodnocuji, ale jen trochu, protože na velké triky očividně produkce neměla, ale v rámci řekněme televizního rozpočtu to je natočené skvěle, a těch pár nepovedených trikových detailů rád odpustím. Určitě bych tento film nesrovnával se Jménem růže, to je jiný level, spíše se seriálem Cadfael,. Oproti suchopárskému BBC podání však tento film oplývá i vtipem, jemným, jemňoučkým, ale o to příjemnějším, slušným scénářem, lokacemi, středověk z toho čiší a musím přiznat, že jsem se těšil na každou scénu s apatykářem a jeho novým pomocníkem. :-) (13.08.2023)