Běžná selhání
Hétköznapi kudarcok
Ordinary Failures
Réžia:
Cristina GroșanScenár:
Klára VlasákováKamera:
Márk GyőriHudba:
Jonatán PastirčákHrajú:
Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Nora Klimešová, Vica Kerekes, Rostislav Novák ml., Jana Stryková, Luboš Veselý, Tereza Hofová, Jana Plodková (viac)Obsahy(1)
Jeden deň v živote troch žien z rôznych generácií, ktoré sa navzájom nepoznajú. Ich cesty sa v kritických momentoch stretávajú v čase, keď mesto postihla tajomná katastrofická udalosť a výbuchy. Hana je čerstvá vdova, ktorá odmieta smútiť, a navyše práve dostala výpoveď. Keď sa pokazí jej štvornohý spoločník, robotický pes Arlo po jej zosnulom manželovi, vydá sa do obchodného centra nechať ho opraviť. Na svojej ceste stretne mladé dievča. Je to Tereza, ktorá utiekla z nevydarených osláv vlastných narodenín a pred svojou príliš starostlivou mamou. Ta by za každú cenu chcela, aby Tereza bola šťastná a perfektná. Čo ona jednoducho nie je. Obchodné centrum zasiahne silný výbuch. Tereza sa dá na útek a na požiarnom schodisku nájde opusteného chlapca. Je to David, syn Silvie. Silvia pochybuje, či je dobrá matka, či celý jej život dáva zmysel a v návale paniky zanechala Davida v detskom kútiku. Tajomné explózie začínajú silnieť, zúfalá Silvia musí nájsť svojho syna, rebelujúca Tereza sa smiať so svojimi rodičmi a Hana prijať svoj zármutok. Rastúca panika a krízová situácia môžu hrdinkám paradoxne pomôcť vyrovnať sa so svojimi životmi. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (87)
Jedna hviezda za Noru Klimešovú, ktorej príbeh ma ako jediný zaujímal. Aj keď tiež s výhradami, lebo jej filmoví rodičia to kazili. Fakt ma zaujala iba ona samotná. A druhá hviezda za slová z úst Taťjany Medvecké, že vlastne je to krásne, keď staré končí a nové ešte nepoznáme, lebo sa tým zároveň vyrovnala so svojou osobnou situáciou, nielen so zvláštnou prírodnou katastrofou v pozadí. Čiže jej príbeh na chvíľu tiež dostal zmysel. Tretia "poviedka" by mi mala byť najbližšia, ale nepresvedčila ma vôbec. ()
Běžná selhání jsou krásně napsané vztahové drama, citlivě natočené jistou rukou, velmi dobře zahrané hlavními ženskými protagonistkami a zasahující do sfér žánrově zabarvené kinematografie, což je v Česku vzácnost. Pro mě nejsilnější emocionální zážitek letošního plzeňského filmového festivalu. [Finále Plzeň 2022] ()
Docela tradiční mozaika tří různých vcelku banálních příběhů, které se zlehka prolínají, ale na můj vkus trochu málo. Více mě zaujal jednak fakt, že je to zasazené na pozadí právě probíhajícího jakéhosi blíže neurčeného (asi) přírodního fenoménu a jednak poměrně impozantní umělecko-technická stránka. Běžná selhání jsou audiovizuální artovkou se skvělými obrazovými kompozicemi a zábavně semi-futuristickým nádechem, který v českém prostředí působí hodně neokoukaně. ()
Pokud u nás dominují žánry typu krimi a romantické trapno-komedie, speciální žánr Langoš se snaží oprcat Plodkovou, tak sci-fi žánr je v českém hnojišti opravdu sci-fi. Není kurva divu, když u nás za komárů maximálně někdo natočil skvělou Ikarii XB 1, kterou jsem neměl čest doposud ještě vidět, ale prej že to promítali až v Cannes. A od té doby se to nějak opomenulo. Ono, obecně hledat list nebo žebříček science-fiction českých filmů je stejně zbytečné jako to zkoušet u čoboláků a příšerném Tummordebilas. Ty vole, ale u Invalidy si mě zase získali, tak nebudu vytahovat vidle, výjimečně. Tento rok se máme dočkat ještě Bodu obnovy, neboli českým Blejt Runnerovi, nuže asi se máme těšit? A pokud česká kinematografie zazáří a bude konečně bohatě žánrová, a nebudem jen u jednoho toho samého, tak Běžná selhání jsou asi začátkem něčeho velkého, ale prozatím jde jen o vyližpiču trapnou a unylou prudou pro knihovníky a umělconily.. pičo, robotická opica s computerem v ksichtu, no to mi ho vyndej. Na tohle se kde berou státní fondy? #uhorkovásezóna 🥒 ()
Běžná selhání od Cristiny Grosan podle scénáře Kláry Vlasákové v produkci Marka Nováka je dramaturgicky – s chirurgickou přesností – výborně vystavěný scénář/film. Několik povídek s ženskými protagonistkami sofistikovaně propojených v souvislosti s blížícím se koncem světa. Rodičovství, ztráta, vyrovnávání se s bolestí a se svou jinakostí. Připomnělo mi to Calls od Apple TV – "když se hroutí svět, vidíš na obloze polární záři". Polární záře nad Prahou se povedla. Celé se to povedlo. Gratuluju! ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (4)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 10 milionů korun. (SONY_)
- Film zaznamenal pomerne veľký úspech ešte pred oficiálnym uvedením do českých/slovenských kín. Na festivale v Benátkach zaňho režisérka Grosan dostala cenu Autrici under 40 Valentina Pedicini (Cena za najlepšiu réžiu medzi tvorcami pod 40 rokov). Porota svoj výber zdôvodnila nasledovne: „Za sviežosť projektu s ambicióznymi vyhliadkami, za schopnosť autorky presadiť sa ako harmonická koordinátorka diela a za to, že sa na natáčaní filmu podieľali mladí ľudia, najmä kameraman a scenáristka. Zapojenie ženských postáv a ich vzájomná podpora pri drobných – ale mimoriadne veľkých – neúspechoch každodennosti umocňujú pocit sesterstva, ktorý rastie od záberu k záberu.“ (Arsenal83)
- Film sa natáčal v Prahe a Plzni. (Arsenal83)
Reklama