Běžná selhání
Hétköznapi kudarcok
Ordinary Failures
Réžia:
Cristina GroșanScenár:
Klára VlasákováKamera:
Márk GyőriHudba:
Jonatán PastirčákHrajú:
Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Nora Klimešová, Vica Kerekes, Rostislav Novák ml., Jana Stryková, Luboš Veselý, Tereza Hofová, Jana Plodková (viac)Obsahy(1)
Jeden deň v živote troch žien z rôznych generácií, ktoré sa navzájom nepoznajú. Ich cesty sa v kritických momentoch stretávajú v čase, keď mesto postihla tajomná katastrofická udalosť a výbuchy. Hana je čerstvá vdova, ktorá odmieta smútiť, a navyše práve dostala výpoveď. Keď sa pokazí jej štvornohý spoločník, robotický pes Arlo po jej zosnulom manželovi, vydá sa do obchodného centra nechať ho opraviť. Na svojej ceste stretne mladé dievča. Je to Tereza, ktorá utiekla z nevydarených osláv vlastných narodenín a pred svojou príliš starostlivou mamou. Ta by za každú cenu chcela, aby Tereza bola šťastná a perfektná. Čo ona jednoducho nie je. Obchodné centrum zasiahne silný výbuch. Tereza sa dá na útek a na požiarnom schodisku nájde opusteného chlapca. Je to David, syn Silvie. Silvia pochybuje, či je dobrá matka, či celý jej život dáva zmysel a v návale paniky zanechala Davida v detskom kútiku. Tajomné explózie začínajú silnieť, zúfalá Silvia musí nájsť svojho syna, rebelujúca Tereza sa smiať so svojimi rodičmi a Hana prijať svoj zármutok. Rastúca panika a krízová situácia môžu hrdinkám paradoxne pomôcť vyrovnať sa so svojimi životmi. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (87)
Snímek vypráví příběh tří žen různých generací, jejichž osudy se protnou během návštěvy obchodního centra. Bohužel mi film i přes svoji krátkou stopáž (přibližně 75 minut čistého času) připadal rozvláčný, ani na jednu hrdinku jsem se nedokázala naladit a katastrofický závěr na mě působil uspěchaně a nedodělaně. Možná jsem se ale na projekci jenom špatně vyspala. ()
Jestliže v našem domácím rybníčku, jemuž říkáme "česká kinematografie", něco akutně chybí, je to druh ryb jménem "žánrovky". Přičemž snímek Běžná selhání na první dobrou působí jako prototyp vztahového dramatu – jenže v jádru pudla jde o velice originální feministický protipól katastrofického žánru, který na relativně minimalistickém měřítku nápaditě operuje jak s vědecko-fantastickými prvky [viz. futuristicky stylizovaná kosmopolitní architektura], tak stylistickými motivy [fialová barva, světla, oheň]. Co se týká příběhu, sleduje jeden den v životě tří různých žen – vdovy Hany, teenagerky Terezy, a matky Silvy – jejichž osudy se vzájemně protnou na pozadí mysteriózní přírodní katastrofy, která divákům zůstává až do konce neodhalena.... A jasně, strašně rád bych tomu za tu jinakost a nevšední tvůrčí zpracování chtěl dát 5 hvězd, protože "na český poměry dobrý" – akorát prolnutí jednotlivých dějových linek mohlo být přeci jen o něco inovativnější a otevřený konec tomu všemu taky moc nepomáhá. I tak jde o neskutečně vynalézavou, konceptuálně rozmanitou a progresivní žánrovku, která snadno strčí do kapsy všechny komerční škváry s Jiřím Langmajerem v hlavní roli. Cena za režii pro Cristinu Grosan naprosto zasloužená.... VERDIKT: 8 robotických pejsků z 10 ()
Běžná selhání od Cristiny Grosan podle scénáře Kláry Vlasákové v produkci Marka Nováka je dramaturgicky – s chirurgickou přesností – výborně vystavěný scénář/film. Několik povídek s ženskými protagonistkami sofistikovaně propojených v souvislosti s blížícím se koncem světa. Rodičovství, ztráta, vyrovnávání se s bolestí a se svou jinakostí. Připomnělo mi to Calls od Apple TV – "když se hroutí svět, vidíš na obloze polární záři". Polární záře nad Prahou se povedla. Celé se to povedlo. Gratuluju! ()
Pokud u nás dominují žánry typu krimi a romantické trapno-komedie, speciální žánr Langoš se snaží oprcat Plodkovou, tak sci-fi žánr je v českém hnojišti opravdu sci-fi. Není kurva divu, když u nás za komárů maximálně někdo natočil skvělou Ikarii XB 1, kterou jsem neměl čest doposud ještě vidět, ale prej že to promítali až v Cannes. A od té doby se to nějak opomenulo. Ono, obecně hledat list nebo žebříček science-fiction českých filmů je stejně zbytečné jako to zkoušet u čoboláků a příšerném Tummordebilas. Ty vole, ale u Invalidy si mě zase získali, tak nebudu vytahovat vidle, výjimečně. Tento rok se máme dočkat ještě Bodu obnovy, neboli českým Blejt Runnerovi, nuže asi se máme těšit? A pokud česká kinematografie zazáří a bude konečně bohatě žánrová, a nebudem jen u jednoho toho samého, tak Běžná selhání jsou asi začátkem něčeho velkého, ale prozatím jde jen o vyližpiču trapnou a unylou prudou pro knihovníky a umělconily.. pičo, robotická opica s computerem v ksichtu, no to mi ho vyndej. Na tohle se kde berou státní fondy? #uhorkovásezóna 🥒 ()
Nemůžu tomu přijmout na kloub. Není to špatné, není to nezáměrně komické. Jen mě to trochu nudilo. A vlastně mě ta témata, která film nadhazoval, nepřišla až tak úžasná. Nevím, tu hloubku jsem tam nenalezl. Nechce se mi ten film nějak vyloženě hejtit. Ale jak tu všichni vychvalují scénář, tak nevím. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (4)
- Film sa natáčal v Prahe a Plzni. (Arsenal83)
- Film zaznamenal pomerne veľký úspech ešte pred oficiálnym uvedením do českých/slovenských kín. Na festivale v Benátkach zaňho režisérka Grosan dostala cenu Autrici under 40 Valentina Pedicini (Cena za najlepšiu réžiu medzi tvorcami pod 40 rokov). Porota svoj výber zdôvodnila nasledovne: „Za sviežosť projektu s ambicióznymi vyhliadkami, za schopnosť autorky presadiť sa ako harmonická koordinátorka diela a za to, že sa na natáčaní filmu podieľali mladí ľudia, najmä kameraman a scenáristka. Zapojenie ženských postáv a ich vzájomná podpora pri drobných – ale mimoriadne veľkých – neúspechoch každodennosti umocňujú pocit sesterstva, ktorý rastie od záberu k záberu.“ (Arsenal83)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 10 milionů korun. (SONY_)
Reklama