Džudžucu kaisen - Season 2

Vyjadřoval jsem se k některým epizodám hlavně v druhé polovině tohoto podle mě ikonického manga/anime arcu přímo v jejich profilech a Jeoffrey jako vždy napsal všeobsažný, výstižný komentář, kde shrnuje to nejdůležitější, takže napíšu jen v zkratce: Celá tahle sezona (tedy s výjimkou prvních pěti epizod, které vytvářejí pro následující dění potřebné příběhové podhoubí a dotvářejí základy pro zdejší svět) je přesně to, co si představuji pod brilantně vytvořeným epickým a dramatickým battle šónen konfliktem/válkou/bitvou jako jsme to viděli dříve např. v One Piece Marineford nebo v Narutovi Pain vs Jiraiya/Konoha. Jen s tím rozdílem, že Gege tady jel po celou dobu příslovečně i doslova ještě v mnohem vyšší rychlosti a nebál se tvrdých, temných momentů a dokonce ani radikálních posunů celého příběhu/světa v takové míře, jakou jsem prakticky v žádném jiném obdobném battle šónen díle snad ještě nikdy neviděl. Konec zkratky. Kdo chce, může pokračovat dál. Ale taky nemusí :-) Někdo by možná ovšem mohl říct, že nasazené tempo bylo až příliš vysoké a popravdě ano, dokázal bych takovou výhradu do jisté míry pochopit. Např. jsem se střetl s vícero názory, že k takto významné příběhové události došlo v rámci vyprávění příliš brzy, bez patřičného prostoru pro rozvoj a prokreslení postav, kvůli čemuž si k nim někteří lidé nedokázali vybudovat sympatie. A takový názor je zcela v pořádku a chápu, proč si to můžou někteří fanoušci anime myslet, zvlášť když se doposud nikdy nesetkali s takovým tempem vyprávění, jaké tady nasadil Gege. Nicméně já jsem toho názoru, že takhle by mělo vypadat skutečně velkolepé a dospělé moderní vyprávění, které využívá velmi dobře každou jednu epizodu/kapitolu bez zbytečného natahování a fillerů, jak se to mnohdy dělo dříve. Samozřejmě, tento pohled je postavený na mém subjektivním pocitu, že první sezona (+ prolog film JJK 0 + již zmíněný krátký úvodní arc Hidden Inventory na začátku této sezony) se svou délkou 24 epizod měla více než dostatek prostoru jak pro uvedení do problematiky a základních pravidel příběhu a světa kleteb a kouzelníků, tak pro samotné postavy, které jsem si tam bez problémů dokázal oblíbil (ať už se jedná o kohokoliv z hlavního tria nebo Nanamiho, Goja, Toda, Zenin sestry či některé další) či jimi začal pohrdat/nenávidět velmi lehce a relativně rychle (kdo jiný by patřil sem než jedinečně zvrácené "zrcadlo člověčenství" Mahito). A v druhé už proto nic takového s výjimkou úvodní části příběhu v minulosti nebylo potřeba. V Shibuyi opravdu šlo o monstrózní vyvrcholení dlouholetého plánu zvrátit dominanci jedné ze stran konfliktu a vše se odehrálo během pár hodin, nějaký výrazný vývoj by tedy ani nedával smysl, přesto si myslím, že v rámci jednotlivých, brilantně autorem vytvořených a promyšlených, choreograficky a technicky mnohokrát dech vyrážejících soubojů, nemilosrdných zvratů a fyzické i psychické destrukce postav i celých čtvrtí se minimálně Yuji Itadori rozhodně někam posunul (a podle mě i pár dalších postav). A to velmi výrazně a znovu na battle šónen relativně nezvykle (tak trochu v paralele k Hunter x Hunter i když zdaleka ne v tak dramaturgicky komplexní a emočně silné podobě - Gege jako fanoušek téhle kultovní série se ale rozhodně během Shibuya arcu nezapřel). Nicméně jak jsem napsal, v Shibuyi o rozvoj postav už nešlo, zde se hrálo opravdu hlavně o zabránění něčemu pro svět a příběh zcela katastrofickému. A zpracování se autorovi i tvůrcům z MAPPY povedlo neskutečně (i když ne bez problémů, viz dále). PS: Během druhé sezony jsem ovšem začal pohrdat ještě mnohem ďábelštějším padouchem než byl zmíněný Mahito (nebo Sukuna). A to samotnou MAPPOU. Ano, nedá to ani mně, musím se k této nechutné kauze na pár řádcích vyjádřit. Přístup vedení tohoto studia k zaměstnancům byl/je naprosto nepřípustný a je opravdu smutné, že kvůli tomu druhá sezona JJK, jakožto i všichni geniální animátoři a ostatní tvůrci nemohli předvést naplno to, co by mohli za lepších, normálnějších okolností. O to obdivuhodnější je, co přes katastrofický stav produkce ne nepodobný katastrofickému stavu v Shibuyi během jedné osudové halloweenské noci dokázali vytvořit. Některé epizody (ano, celé epizody, nejenom sekvence v nich!) budou navždy zapsány zlatým písmem do záznamů nejlépe animovaných anime bitev v historii. Nádherné nasvícení a práce se stínohrou a barvami, kontrastem, přesná kompozice záběrů, práce kamery, míra detailů nebo naopak neskutečná fluidita a dynamika scén, síla úderů a zlověstná velkolepost kouzelnických technik - tam kde, mohli, vytvořili mistrovské nebo i přes časové a další omezení alespoň téměř dokonalé obrazové inferno. Jediné, co mě trochu mrzí je, že až na pár výjimek (a výborné, nezapomenutelné OP a ED - OP je dodnes doslova kulturním fenoménem) podobně dokonalou práci neodvedl skladatel hudby, která mi přišla na některých místech doslova špatná a nehodící se. Ale pravda je, že několik motivů se přesto naopak povedlo opravdu hodně a v dobách, kdy mnohé série nemají více než jeden dobrý motiv bych měl (navíc u takto prokleté produkce) být za něco takového asi více než vděčný. Každopádně, závěrem bych napsal jen tolik - opravdu doufám, že snad jednou k nápravě pracovních podmínek nejen v tomto studiu, ale v celém Japonsku (a Jižní Koreji a v mnoha dalších produkčních společnostech... k tomu tématu viz taky parádní manga a anime Oshi no Ko ;)) dojde. 9/10 (01.01.2024) (menej) (viac)

10/10 nejlepší anime letošního roku, nezapomenutelný zážitek plný nečekaných zvratů, temnoty a utrpení – to mohla být druhá sezóna Džudžutsu Kaisen, kdyby ale animační peklo jménem MAPPA zase jednou nejelo na plné obrátky bez jakékoli pauzy a během toho nespálilo kdo ví kolik nadějných animátorů. Já jsem ale konzument, mě by měl být osud lidí v pozadí ukradený, důležitý je přeci samotný produkt. Zaklínače 3 jsem si také přeci královsky užil, i když při jeho tvorbě trpělo mnoho videoherních vývojářů a mluví se o tom dodnes. Každopádně mám alespoň dostatek empatie na to, abych o tom také mluvil a prohlásil, že si nemyslím, že je to v pořádku a že kdyby v MAPPě nebyli idioti, tak mohli celou sezónu lépe rozvrhnout a nechat si alespoň nějaký prostor na jeden, nebo klidně i dva týdny, kdy mohli dát animátorům i v druhé půlce sezóny odpočinout. Vždyť na nějaké ty recap epizody za jedno půlroční anime jsme zvyklý už kdo ví kolik let, by se nikdo nezbláznil… Co mě ale štve ještě víc, než je osud nebohých animátorů, je fakt, že tuším, jak mohl produkt vypadat, kdyby vyšly všechny jeho díly ve 100 % provedením a bez změny animačního stylu. Nyní na konci sezóny je přeci jen jasné, proč na změnu animačního stylu došlo, proč jsou postavy o něco méně prokreslené, proč už nemají tak pevné obrysy – protože když s nimi chcete celou sezónu takhle šíleně bojovat, tak tyhle modely postav se snáz animují/kreslí a když vám někde něco uteče, tak to s těmi jemnějšími obrysy zase až tak nevadí a lidská mysl to přidá na vrub dynamice pohybu, tohle je za mě Gainax / Trigger škola, nebo spíš u anime těchto studií jsem podobný styl kresby a jeho využití pro dynamický pohyb v minulosti viděl. Ale zpět k problému, pokud vám vyjde díl, kde souboje občas vypadají totálně nepřehledně, jinde zase vidíte pokles snímků (už jen to, že tohle zaznamenáte je špatně), nebo si uvědomujete nedostatečné prokreslení i toho mála, co tu k prokreslení bylo, tak se vám ten váš rádoby 10/10 zážitek pomalu rozpadá pod rukama. No a když navíc jeden z animátorů prohlásí, že jeden vydaný díl byl hotový jen ze 30 %, tak je úplně jedno, že to i tak vypadá lépe než většina anime konkurence, co ten týden vyšla, já nechci 30 % produkt, mě zajímá jeho 100 % verze a doslova mě štve, že si jen můžu představovat, jak skvělá mohla být. Tohle se nedělá!  Takže dát seriálu 10/10 a rozplývat se nad tím, že tohle je nejlepší věc, kterou jsem kdy viděl, je za mě neúcta k lidskému utrpení a tvrzení, že 30 % demoverze je lepší než 100 %, je blbost. Tak tím jsem se zbavil „slona v místnosti“, upustil trochu páry, a i když se k němu možná ještě vrátím, je načase začít chválit. V čem je tahle sezóna lepší než ta předchozí? V počtu soubojů? Rozhodně, i když je tu otázka kvality a kvantity. Když si vedle sebe dám všechny souboje z druhé řady a postavím je vedle těch z řady první, budou lepší? Druhá sezóna má jiný styl, rychlejší, dynamičtější, efektivnější, přesto však podle mě o něco méně úderný a vizuálně podmanivý – což opět souvisí s tím, že animačně tu nemáme kompletní dílo. Na druhou stranu je většina z nich pro příběh významnější, jsou mnohem dramatičtější. V čem je druhá sezóna podstatně nad tou první je samotný příběh a práce s jednotlivými postavami. Když čtenáři mangy slibovali, že se na nás chystají ty nejsilnější okamžiky z celé předlohy, tak nekecali. To co příběh udělal třeba kolem Nanamiho, co si dovolil s Nobarou a vůbec jak to vyobrazil, jak k tomu všemu fungovala v těchto chvílích animace a hudba – emocionálně mě tyhle chvíle opravdu zasáhly, tohle pro mě byly na rozdíl od soubojů ty 10/10 okamžiky celé sezóny. Zkrátka je to temné, s ničím se to nemaže a pořád to dává smysl po dějové i lidské stránce. Samotný Júdži na mě udělal dojem, tohle je nezlomný hrdina versus události, které by poslali do kolen snad každého. Dramatická stránka byla perfektní. Hudební stránka většinou dokonalá. Napětí by se dalo krájet. A jsem zpátky na začátku, tohle zkrátka je 10/10 materiál, nezapomenutelný zážitek plný zvratů možný kandidát na anime roku, ale se vší tou kontroverzí to na plný počet u mě prostě není, jenže nebudeme si tu lhát, s kvalitami, co tenhle seriál má a i jako docenění toho, co animátoři v nelidských podmínkách i tak nakonec dokázali (a nyní si nejspíš hledají jinou práci, nebo nejbližší strom, když MAPPA hned oznámila další sezónu) tomu méně než těch 5* dát nechci, ona by to totiž asi byla taky forma neúcty... Ale jsou to ty nejvíc hořké hvězdy, co letos rozdám. 8,8/10 (29.12.2023) (menej) (viac)