Slnko, seno a pár faciek

Slunce, seno a pár facek je nejlepší díl celé trilogie o osudech rodiny Škopků a vlastně všech lidí, kteří žijí v Hošticích. Mladý Konopník a mladá Škopková se mají brát. Do vesnice ale dorazí Ing. Tejfarová a tím se spustí nespočet komických a naprosto úžasných situací, která jsou originální a stoprocentně zůstanou v naší paměti velmi dlouho. Já jsem se totiž po celé dvě hodiny doopravdy smál a to je to hlavní, co od tohoto filmu čekat. Pro mě jedna z nejlepších českých komedii. (16.05.2010)

Růžičková je skvělá, ale jinak to celkově stojí za prd. Akorát u prvotřídního dabingu porna a pořadů o svatých jsem se vyloženě zasmál, ale krom toho slabota. Z dětství mám Slunce seno spojeno s dvěma hodinami skvělého humoru, leč tato představa se dnes jeví více než komicky. Jako malému mi zřejmě stačilo málo... 50% (12.08.2010)

Podle mě z trilogie nejlepší díl. Plný skvělých hlášek, humoru. Ano, humoru Troškovskému, jenž některým lidem nevyhovuje. Ale mě se prostě trefil do not a vždycky se u tohoho filmu rád zasměji. Kam se hrabou dnešní komedie, které se snaží moralizovat a balancují spíše na hraně tragikomedie či dramatu. "A už nechci slyšet ani slovo!!!" (04.07.2010)

jasně, už to bylo zase o kousek stupidnější než počátek, ale ještě se to dalo...ale po tomdle dílku už sem Mistra A Little bit neboli Trošku přestal trošku víc vnímat...respektive sem ho začal ignorovat, páč některý lidi a filmy je postě lepší se jim vyhýbat...Trošku sem prostě vnímal jako každej, kdo prostě vyrůstal v tý době, kdy frčelo Seno a Jasněnka...takže pro mentální vývoj zhruba desetiletého člověka jsou jeho filmy vcelku neškodný...ale s postupujícím věkem už prostě člověk nemůže riskovat lobotomii filmovýho vkusu a proto sem už jeho další filmy raději nesledoval...fakt bych do toho nešel, páč by to byla zcela jistě mental suicide...takže goody bye Zdeňku, rotuj v hellu nebo kde chceš... seš koneckonců oživlej čert z nějaký zapomenutý Troškovy pohádky ne? Ale prosím, neodpovídej mi...některý odpovědi mě fakt nezajímaj... (13.01.2012)

Mi to Troškovo pojetí vtipů připadá stejně přirozené, nepřehnané a odrážející realitu, jako když jsme se ve třetí třídě soutěžili, kdo vymyslí vyšší číslo, a vyhrál spolužák s "tisícpětsetdevětset". Na druhou stranu musím Trošku pochválit, v té době málokdo pamatoval na naše sluchově postižené spoluobčany, a on pro ně natočí celý film. Pravda, my zdraví si musíme dávat na odhlučnění špunty do uší a stejně se pak cítíme, jak kdybysme stáli u repráku po celý koncert nikoli vážné hudby, ále co, to sneseme. Nejvíce hlasového talentu projevovala Růžičková, holt měla v sobě nepřeberné množství hlubin, v nichž mohl vzduch pěkně rezonovat. Málo se o tom ví, ale Růžičková byla naše tajná vojenská zbraň, měla dokonce hodnost generála, v případě boje se s ní počítalo do první řady s úkolem odpuzovat nepřátele jednak zjevem, jednak řevem. Jako dokonalá stíhačka pak byla sama schopna ubránit náš vzdušný prostor. Není náhodou, že do NATO jsme vstoupili až po její smrti, protože před tím jsme ho prostě na nic nepotřebovali. A taky to bylo jedním z důvodů (tím druhým byla touha být prohlášen za svatého), proč šel Kalousek do sebe a uvědomil si, že nějakou tu výzbroj naše armáda prostě mít musí, takže zatímco dřív ukradl cokoli, co nebylo pevně přišroubované, teď z ministerstva obrany odstoupil, založil si novou stranu a začal se chovat mravně. (07.03.2015)