Známi neznámi

Zuzana Marianková jede na jistotu a bez kapky studu vykrádá scénáře a kousky dříve natočené. Každý ať si o tom myslí své, nicméně já obdivuji umělce, kteří jsou originální. Kteří tvoří něco nového, případně jiného, svého, vlastního. A když je to geniální, budiž jim za to po zásluze dopřána sláva či dokonce bohatství. Ano, je to těžké, nezastírám. Ale to už je úděl kumštýřů. Přezpívávat staré hity a přetáčet starší úspěšné filmy (dnes se tomu říká remake i když filmy od sebe dělí jen třeba 8 let jako v tomto případě) považuji za srabárnu a i určitý projev jakési umělecké nevyzrálosti.  Kdo viděl Perfetti sconosciuti  film podobného jména - Naprostí cizinci, nebude zde ničím překvapen. Chápu to nadšení těch, kteří toto viděli jako první. Ale kdo viděl originál, bude asi napnutý a překvapený stejně, jako kdyby na podruhé četl detektivku a už věděl kdo je kdo a kdo je vrah. Pro mne tedy smůla. Člověk se tak alespoň mohl zaměřit na jednotlivá herectví všech zůčastněných na večírku.  Nejstrašnější byla asi Polnišová, která tedy moc hrát neumí.  Kdo se mi herecky hodně líbil byl Maštalír. Jsem zvědav co nám paní režisérka Marianková připraví jako další remake... Nedotknutelné? Známí neznámí jsou do detailu licenčně vyrobeným Fiatem v Mladoboleslavské Škodovce. Hodnotit tedy lze jen naše řemeslné zpracování, nikoliv design ani výkon italského motoru. Přesto jednu originální věc vyzdvihuji a tou je závěrečná titulková píseň Tiny a Martina Hofmanna - Jedno ráno.  Dávám za 3 krabí chlebíčky a dosoluji. * * * (03.04.2024)

Hodnocení by rozhodně mohlo být vyšší. Líbilo se mi to i více než španělská verze. Zatímco německá verze měla výhodu v tom, že jsem ji viděl úplně prvně, aniž bych v tu dobu věděl o italském originálu, naši Známí neznámí takové štěstí nemají. Ale jak tak koukám do souvisejících filmů, těch verzí filmu je snad 20, každá země si to chce natočit. Ve výsledku je česko-slovenská verze natočená kvalitně, ale stále jde o kopírku, takže nemůžu jít s hodnocením výš. Na druhou stranu pro české a slovenské publikum, neznající originál nebo jinou verzi, to může být velice originální a důvtipná jednohubka. (28.12.2022)

Italský originál jsem neviděl (a už asi ani nechci), ale podle lidí, kteří ano, je česk(oslovensk)ý remake prakticky totožný film, jen s našimi herci. A já tomu věřím, protože Známí neznámí na mě opravdu tak působili. Jako zahraniční film, v němž kromě Prahy a jazyka není vůbec nic našeho, což je škoda. Možná to licence nedovolovala, ale já bych si ideální remake zcela vážně představoval zasazený do prostředí silvestrovské oslavy v hospodě čtvrté cenové skupiny a nesoucí se v hořce humorném duchu Okresního přeboru. Pak by se možná povedlo odstranit i to, co mi vadilo hlavně - všudypřítomné extrémy. Od začátku je jasné, že každá postava něco skrývá, jednání všech je postupně víc a víc přehnané, aby děj gradoval, náhoda za náhodou přichází právě vždy v tu chvíli, kdy je třeba ještě přiložit pod kotel, a přitom máloco z toho překvapí... A nakonec mě ty postavy už vůbec nezajímaly, nedokázal jsem se s žádnou ztotožnit a bylo mi úplně jedno, co ještě vyjde najevo a jak to dopadne. Herci a herečky jsou super, jenže já tyhle škatulkové role, kde jsou karty předem jasně rozdané, prostě nemám rád. Nabízí se srovnání s Papouškovou trilogií o Homolkových, v nichž se zdánlivě jasně definované postavy během filmů proměňují jedna báseň. Tady ale ne. (31.12.2022)

Italskej originál považuju za jednu z nejlepších konverzaček všech dob. Viděl jsem ten film několikrát a rád se na něj podívám znovu. Pak jsem viděl německou verzi, která byla taková odlehčenější a přinesla i nějaký nový nápady. I ta německá verze se mi přes nějaký výhrady líbila. Myslel jsem si, že česká (slovenská) verze přinese třeba něco, co je typický tady pro nás. Ale nepřinesla nic. Oni prostě doslova a do písmene obšlehli italskej originál. A to třeba i včetně oblečení postav. Kdo měl puntíkovaný šaty v originále, má je i tady, kdo měl modrou košili a brejle, má je i tady... Navíc některý ty rozhovory prostě nedávaj smysl, když se maj odehrávat tady v našich podmínkách. Já třeba nevim, jak funguje licence na provoz taxi v Itálii, ale když tady v český verzi jedna z postav prohlásí, že svou licenci bude prodávat, tak to je prostě blbost. Nebo tam je postava učitele a on má jako šílenej problém najít si práci. A ty ostatní mu tam jako řikaj, že si prostě nemůže vybírat, že musí vzít jakoukoliv práci. V ČR je učitelů nedostatek a rozhodně by učitel neměl problém práci najít. A navíc je celkově takový nepřirozený, aby Češi a Slováci oslavovali Silvestra tim, že jako u stolu decentně pocucávaj víno a k tomu přikusujou tiramisu a kapary. Asi bych spíš čekal, že v ČR se bude chlastat pivo a jíst nějaký běžný český jídlo. Já opravdu netušim, jestli bylo podmínkou práva na scénář, že se do toho scénáře nebude zasahovat (nebo zasahovat nějak naprosto minimálně), ale v tom případě se na to měli tvůrci asi radši vysrat a netočit nic. Ten originální scénář je sice výbornej, ale naroubovat ho takhle doslovně do našeho prostředí nedává smysl. Pokud originál neznáte, tak se vám tahle předělávka asi líbit může. Já originál znám a tenhle film považuju za zbytečnej a nepovedenej. (03.09.2022)

Tak a je to tady, i Češi mají svojí verzi #Dej #Mobil #Doprostřed #Stolu. A ano, bylo to fajn. On scénář, respektive motiv filmu je dafacto předepsán předem, šlo jen o to, aby představitelé hříšníků nesklouzly do trapno-debat, což se z mého podařilo. Ano, samozřejmě, těch notifikačních náhod je tu habaděj, ale to se dá u filmu tohohle formátu očekávat. (10.10.2022)