Něco z Alenky
Alice
Réžia:
Jan ŠvankmajerScenár:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrajú:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (190)
Tenhle film je natolik umělecký a zároveň děsivý, že se neodvážím ho hodnotit. Je jasně vidět, že tvůrci si celý film užívali a tak je to pěkná, originálně geniální a chvílemi i strašidelná podívaná, která mě ovšem nebavila a byla zdlouhavá. Ale o děj u uměleckých filmů přeci nejde. Dětem bych to před spaním nepouštěla, nebo je budou honit králíci s děsivými zuby a holé lebky mrtvých zvířátek. ()
Dokážu ocenit zajímavost a originalitu provedení, ale bohužel podobné typy zpracování nejsou nic pro mě. ()
Ze všech možných zpracování Alenky je tato rozhodně nejpůsobivější. Je to sice jen "něco z Alenky", ale tak nějak jsem si představoval obrazy při čtení knihy. ()
Včera v TV dávali Otesánka, rovněž od Jana Švankmajera. To byl čistý průměr. Ale rád jsem se podíval na tento další celovečerní počin. Delší dobu jsem zhlédnutí odkládal (i když jsem film neměl na svém filmovém seznamu, a tedy ani na prioritním zhlédnutí). Alenku znám především z výborných adaptací Tima Burtona. Byl jsem tedy zvědav i na další verzi. Dle synopse jsem ovšem správně odhadl, že se režisér původním dílem inspiroval jen velmi volně. Z Alenky je zde v podstatě jen tekutina/koláček na zvětšování, zmenšování, bílý králík, cyklický Kloboučník a zajíc březňák, housenka a královna s králem a kartami. Ale příběh byl celkem zajímavý s pěknými loutkami a animacemi. Některé části byly ale trochu dehonestující (není to asi správné slovo, ale lepší mě nenapadlo) - např. že housenka je zpodobněna jako stará (takřka plesnivá) ponožka a král s královnou jsou tvořeny pouze kartami. Pěkná část byla ke konci, kdy královna odpálila papírovým plameňákem jehelníček a když to samé chtěla udělat i Alenka, tak se plameňáci proměnili v slepice a jehelníčky v ježky. Podstatná část filmu je ovšem věnována různým zrůdičkám (hodně jsem si oblíbil anglický výraz freakies - i když je to spíše volnější překlad), které jsou v autorově interpretaci většinou nazýváni zvířaty. Především díky nim do plného hodnocení moc nechybí. Kromě výše uvedených věcí zejména absence jakékoliv hudby. Zastávám totiž zcela opačný názor, než pan Švankmajer. Pro mě je prostě hudba neodmyslitelnou složkou jakéhokoliv filmu. Je to pro mě stejné, jako kdyby například opera byla bez hudby a zpěváci by pouze zpívali zcela sami. Bylo by jistě zajímavé, co by na tuto verzi říkal Lewis Carroll. Myslím si, že by měl jen nějaké menší výtky, ale v zásadě by byl s touto interpretací spokojen, ale je to čistě můj názor (a dokud nebude vynalezen stroj času, o čemž velmi silně pochybuju, tak to nijak nezjistíme). ()
První seznámení s osobitou fantazií Jana Švankmajera dopadlo dobře. Alence ve světě harampádí a mrtvých zvířátek dávám na první dobrou 3,5*, ale určitě si udělám opáčko s potenciálem navýšení. Zajímavý zážitek. Edit 22.1.2024: Zaokrouhluji na 4*. ()
Tak na tohle jsem byl schopen pouze nevěřícně čumět. Zde se Švankmajerova genialita díky celovečerní délce filmu, ukázala naplno. Neuvěřitelné vizuální a výtvarné představení, a navíc celková atmosféra Alenky je nesmírně zajímavá. Základem filmu jsou i časté, opakující se symboly či motivy jako symbol zamčených, tajných dveří, šuplíků či zmenšení nebo zvětšení samotné Alenky po požití jídla nebo vypití nějaké tekutiny. Krásná ukázka toho, kam až může dospět lidská představivost. Respektive představivost génia svého oboru. A copak nám to vlastně chtěl bílý králík říct? ()
Atmosféru to má pěknou, ale to je taky jedna jediná věc, co Švankmajerovy filmy mají. Dále je to nafouknutá bublina. ()
Psycho úlet a přehled scén bez smyslu. Na první pohled. Výtvarná stránka skvělá a holčina si zaslouží poklonu, že hromadu dozajista tak divných scén zahrála úplně přesvědčivě. Dojmy mám čerstvé, takže ani nevím, zda-li se mi film líbil, nebo ne. Ale spíš líbil. Jen surrealismus asi nebude moje TOP. Viděno v kině v rámci Projektu 100 (2009) ()
Velmi nápadité, originální a obrazově vytříbené. I když se objevují nové a nové nápady, po chvíli jsem měl dojem, že je to vlastně pořád o tom samém - prezentovat své vlastní představy z Alenky po celou dobu ve "stejném" duchu. Se scénářem tak prázdným jako tady to na devadesát minut rozhodně nezabaví, ale určitě stojí za to vidět.... 50% ()
Jan Švankmajer je něco jako národní dědictví v české kinematografii. Jeho nekonečná fantazie podporovaná pobláznění mrtvými zvířaty, to vše v jeho jedinečné animátorské technice dělá z Alenky jeden z klíčových snímků českého filmu. ()
Snad se mi v životě nestane, že přijdu k domu se jmenovkou Jan Švankmajer a vesele si vejdu a řeknu "Ahoj Tati!" ()
tak to jsem teda nečekala! ()
1001 filmov ktoré musíte vidieť než zomriete. Vydarená fantasy ()
Uznávam množstvo nápadov, ale keď mne vyprávanie a tempo príbehu strašne vadili. Švankmajera berem, je to pán. Viac ma však dostával jeho Otesánek. ()
Ten králík byl docela děsivý :-D vůbec jsem nechápal, co se na obrazovce děje, i když rozumím tomu, že to byl jen sen, ve kterém dětská fantazie pracuje naplno. Občas na Alenku králík útočí, občas jí předává předvolání, občas před ní utíká. K tomu mu pomáhá celá plejáda fantaskních bytostí, dočkáme se i operace na asi aligátorovi, jsou tam dětské postýlky s křídly a tak. Celou dobu jsem si říkal, že být zkouřenej, asi by to mělo úplně jiný vliv. ()
Surrealismus v plné kráse. Pane Švankmajere, smekám... ()
Hororová Alenka se přímo hodí ke Švankmajerovu zpracování. A ten se ho ujal vskutku výtečně, tolik nápadů a symbolů v jen tak nějakém celovečeráku nenajdete. Umělecká hodnota snímku patří k nejvyšším, co znám. ()
Skvělé, skvělé, skvělé....co víc dodávat ()
Švankmajerova osobitá variace na Alenčina dobrodružství v říši divů. Dětinské i vážné, komické i děsivé. Jako lidské podvědomí, jako sama fantazie... ()
Je podvedomie kompletne surrealne? Myslím, že len jeho časť alebo niektoré prvky, inak je aj fascinujúcou životodárnou studnicou nesúcou stopy grandióznej imaginácie. Je plné zaujímavých štruktúr a pokladov podieľajúcich sa na komplexnom a geniálnom skonštruovaní osobnosti, cez nostalgické fázy detstva (Alenkina fáza)-pubescent-dospelý(William Wallace napr.) a tak ďalej a ďalej až z nekonečna do nekonečna. Očarili ma fundamenty a sedimenty kolektívneho nevedomia (švajčiarsky pionier psychológie C.G. Jung) tak záhadné, tak hlboké, prekvapivé a bohaté ako vesmír sám aj so svojou nocou, so svojou temnou stránkou ktorej sa ľudia spravidla obávajú ba niekedy až zbytočne desia, že azda tam nájdu svoje vlastné šialenstvo (skrze vytesnené obsahy či ešte horšie veci ktoré by radšej mali “nechať tak”). Čiže tu platí že každý v ňom nájde to čo hľadá a je týmto preurčený nájsť (profesionálni zmrdi v zakázanom lesíku návod ako byť v živote idiotom). A vy, nájdete spôsob ako zabiť draka alebo kúsok zvedavosti pri sledovaní králika tak ako Alenka? Cesta tak bude zaujímavá, prekvapí i preverí a ako človek kráča po ceste, cesta sa pred ním objavuje (Rumi). ()
Súvisiace novinky
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (viac)