Kairo

Houpačka. Místy Kurosawa dokáže parádně topit v hutné freaky atmosféře, bohužel taky ještě víc topit v příšerně natažených dvou hodinách. Díval jsem se na to napětkrát, na jeden zátah to nešlo vydržet bez chrápání. Čekal jsem to lepší, ale zas vzhledem k mé averzi vůči asijským filmům to tak hrozný není. 60% (06.09.2015)

Duchařský horor postavený čistě jen na atmosféře postrádající jakékoli levné lekačky. O to důmyslněji je budována hrůza. Garantuji Vám, že při některých scénách, hlavně, jak už podotkl d.f.h, ve forbidden room, budete mít chuť se někam schovat a budete si přát, aby to napětí skončilo. Pro mě jasně no.1 mezi japonskými duchařinami (možná až uvidím Ju-on, změním názor). (22.01.2005)

Takze strucne : rok 1941 bol natoceny Obcan Kane, Rok 1944 Double Idemnity. Roky sli a sli, kultovy film vznikol za kultovym filmom ... 1960 - Psycho, 1999 8 mm a Green Mile, 2001 Lord of the Rings a The Circuit. Film, ktory preslavil japonskeho rezisera Kijosi Kurosawu. Jeden z najdepresivnejsich filmov a la Arronofskeho Requiem za sen. Viac pisat netreba, je to len nosenie dreva do lesa : 100 % (20.02.2021)

Ocenil jsem hutnou temnou a depresivní atmosféru, vlastně i myšlenka filmu nebyla špatná. Vyprávění mi ale chvílemi přišlo trochu nepřehledné, takže jsem měl občas potíž se v příběhu orientovat, a některé scény byly neúměrně přetažené, takže jsem si chvílemi už nervozně podupával abychom se posunuli někam dál. Mít to třeba o dvacet minut míň, neváhal bych jít ještě výš. (23.07.2021)

Kairo je mistrovské dílo. Špičková studie života moderní společnosti a to zejména samoty, vykořenění a uzavírání se do sebe je elegantně podána na ilustraci tehdy se rozvíjejícího internetu. Myšlenky jsou tak nadčasové, že po třinácti letech od vydání vše platí ještě dvojnásob. O pointě filmu by se daly napsat sáhodlouhé eseje ale Kairo boduje zejména tím, že všechny tyto roviny jsou naprosto integrální součástí filmu. Kamera, hudba, atmosféra a horor samotný jdou ruku v ruce s námětem a jako celek tvoří jeden z nejlepších hororů všech dob. Práce s hudbou, zvuky a hlavně také i samotným tichem nemá obdoby. Interiéry, exteriéry, úhly kamery, světlo, stín či samotné rozestavění aktérů není zdaleka náhodné ale promyšlené do nejmenšího detailu. Pro horor je však nejdůležitější právě horor a tady Kairo obzvlášť exceluje. Tužší atmosféra neexistuje a vše se navíc obejde bez jediného jump scare. Vrcholné dílo Kurosawy a zároveň nejlepší horor populární vlny japonského hororu z přelomu století. (A že ta konkurence se špičkovým Ringu, Ju-onem či Audition není vůbec marná!) Stačí se jen zaměřit na to, co tu Kiyoshi Kurosawa naprosto přirozeně a nepodlézavým způsobem vyvádí s perspektivou, aby bylo jasné že jde o Režiséra s velkým er. (02.07.2014)