C'mon C'mon
C'mon C'mon
C'mon C'mon
C'mon C'mon
C'mon C'mon
Réžia:
Mike MillsScenár:
Mike MillsKamera:
Robbie RyanHrajú:
Joaquin Phoenix, Gaby Hoffmann, Woody Norman, Scoot McNairy, Jaboukie Young-White, Kenneth Kynt Bryan, Elaine Kagan, Mary Passeri, Brandon Rush (viac)Obsahy(1)
Rozhlasový reportér Johnny cestuje spolu s kolegami po Spojených štátoch. Navštevujú veľké mestá a pýtajú sa detí rôzneho veku, aký majú život a čo si myslia o budúcnosti. Z Detroitu zavolá svojej sestre Viv, s ktorou nehovoril posledný rok od smrti ich matky na demenciu. Viv sa opýta Johnnyho, či môže prísť do Los Angeles a postarať sa na pár dní o jej deväťročného syna Jesseho. Ona musí odcestovať do Oaklandu, aby sa postarala o svojho odcudzeného manžela Paula, ktorý zápasí s duševnou chorobou. Johnny súhlasí a keď musí Viv zostať v Oaklande dlhšie ako očakávala, s jej súhlasom zoberie Jesseho so sebou do New Yorku. Dvojica sa vydáva na cestu naprieč Spojenými štátmi. Medzi New Yorkom a New Orleans sa rodí nevšedné priateľstvo, ktoré oboch ovplyvní na celý život. (ASFK)
(viac)Recenzie (110)
Sympatické, dojemné, procítěné ale až příliš obyčejné. Joaquin Phoenix je ale opět perfektní a Woody Norman je talent. V pohodě ale mohlo z toho vzejít něco o dost většího a významnějšího. 7/10 ()
Tento film toho v sebe skrýva viacero a je len na divákovi, aby to postupne všetko odhalil. Mne sa asi nepodarilo odkryť všetko a možno navyše a možno práve kvôli tomu mi tam ešte niečo málo chýbalo, aby som mal z filmu lepší pocit. Joaquin hra opäť výborne, páčil sa mi aj výkon chlapca. Je to fajn príjemný film s pomalým tempom, no ako som písal, mne tam ešte niečo chýbalo. 6,8/10. ()
No teda já nevím, vždy když jedno z nejvíce ambiciózních studií - A24 vypustí do světa něco nového, vždy se to snažím nějakým způsobem zkouknout. A cmon cmon není výjimkou, tak co můžete teda od dobře vypadajícího černobílého filmu čekat?.: No zaprvé (jak už je zvykem) skvělý výkon Joaquina Phoenixe, který celý film bezesporu táhne. Dále je zde slušný soundtrack a velmi povedené dialogové scény kdy se dospělí ptají mladých na budoucnost atd.. No ale co od filmu čekat nemůžete?. : Rozhodně ne DĚJ, film je v podstatě o normálních lidech, řešících své nudné, normální a všední problémy = žádný děj. Opravdu nic zajímavého zde neuvidíte, ani obyčejný jednoduchý zvrat, který by mohl snímek obohatit a zkomplikovat. A po necelých hodinách přichází konec. Ničím nezajímavý a na city vám také nepoleze. Ale jako bonus je film docela dobrý na procvičení vaší milé angličtiny. Hodnocení: OVERRATED 5/10 ()
Na začátek se dá minimálně říct, že pro mě je to zatím nejlepší film roku. Věřím, že se to brzy změní, ale rozhodně na C'mon C'mon jen tak nezapomenu a myslím, že ani nikdo jiný. Opravdu milý a vřelý film, který pohladí po duši. Rozhodně ne masový film, ale nejspíš proto je také vybraná černobílá estetika. Snímek by to bez ní asi přežil a pořád by byl fajn, ale takhle tomu dodává kouzlo, zvlášť ve velkých záběrech na New York. Joaquin Phoenix i při takovéto přízemní roli jakou dostal naprosto neuvěřitelný, skvěle sem padne a opěvovat bych ho tady mohl hodiny. Stejně jako malý Woody Norman - ten vlastně nehraje nic složitého, ale hraje to tak moc přirozeně, že vlastně nevím, jestli se prostě nechoval úplně obyčejně, jak se chová normálně (na 11ti letého kluka, bezprecedentní). Příběh jako takový podle mě ani nehraje takovou roli, jako nějaká myšlenka v pozadí, kterou si najde ten, kdo bude chtít. Režisér pro mě vlastně neznámý, takže od teď si na něj budu v tom nejlepším slova smyslu dávat pozor. ()
Novinář cestuje po Státech a ptá se dětí na budoucnost, jací by měli být rodiče ap. Jeho soužití se synovcem je zajímavé, dialogy jsou většinou inteligentní. Ale celkově vyznívá film pozitivně, avšak nelze film hodnotit nijak vysoko, je utlumený. ()
Kterak spolu celkem hezky pobejt ale vlastně nic moc neříct. ()
Joaquin se stara o sveho protivneho synovce a to ma byt jako ze povznasejici, ocistne a art. Moji krevni skupinou to ale zjevne neni. ()
80 %. Intimně civilní záležitost s kulisami velkoměsta, avšak poměrně komorní atmosférou, která je zapříčiněna především esteticky konejšivou volbou černobílého obrazu. Režijně to místy připomíná jakýsi pokus o quasi dokument s vyššími ambicemi, ale celé to tak nějak plyne bez přímé katarze a konfrontačních ambicí. Vcelku hloubavá mezigenerační konverzačka, která se netváří nijak naléhavě, ale přesto nejednou přinutí k zamyšlení. Třebaže jsem od snímku jako celku čekal asi maličko víc, herecky nelze vytknout vůbec nic. ()
Na film sem se podíval jenom kvůli Joaquin Phoenix .Osamělý novinář který,se musí postarat o synovce. Akorát jak mě nenavnadili ani trailery ,tak musím napsat že, film je nudný,moc ukecaný a jednoznačně film na usínání.A co více tak, na film si za pár hodin nikdo nevzpomene ,když je tak, nezáživně nudný.Film nebyl můj pravý šálek dobré kávy. Za mě 50% ()
Skutočne intímny snímok, ktorý odhaľuje zbližovanie chlapca so svojim strýkom. Johnny sa musí o svojho synovca postarať na nejaký čas a to sa predtým veľmi nepoznali. A obaja sú vo svojej podstate tak trochu čudáci. Lenže na pozadí ich dočasného spolužitia sa rodí nádherné priateľstvo na celý život. Správnu atmosféru filmu dodalo, že je čiernobiely, aj keď bol v kontraste s tým, čo malý Jesse so svojím strýkom zažívali. Nie je to film pre každého (pomalé, konverzačné, minimalistické, možno až príliš "obyčajné" - ale taký je vo veľa prípadoch život sám), oplatí sa však vidieť už len kvôli opäť excelentnému Joacquinovi Phoenixovi, ktorý aj keď nemusí, opäť dokázal, že je najlepším hercom súčasnosti. Vynikajúci bol aj predstaviteľ malého Jesseho, ale aj Gaby Hoffmann a Scoot McNairy, ktorý sa vo filme mihol párkrát. ()
Divácky náročná festivalová dialogovka u které trochu postrádám důvod vzniku, kromě zachycení rozdílů dětského a dospělého světa. ()
Príjemne pomalá, zasnená vzťahová variácia na miliónkrát videné, tentoraz o zbližovaní osamelého strýka so synovcom podivínom. Opäť úžasný Phoenix, čarokrásna čiernobiela kamera, zaujímavé vsuvky v podobe výpovedí malých detí, ktoré trefne rámcujú dej. Sympatické, ale obyčajné. ()
To moje hodnocení tady (víc než jindy) neodráží skutečnej zážitek. Objektivně tomuhle filmu nemůžu nic moc vytýkat, jen mě to prostě...nebavilo. Oceňuju tu autenticitu a vítám možnost jednou za čas taky ve filmu nahlédnout do života reálných lidí z masa a kosti, ale přece jenom to není to co já ve filmech většinou hledám. Takže to respektuju a hodnotím spíš můj přístup než ten film jako objekt. ()
Námet bol možno tuctový, avšak zaujímavo spracovaný. Bolo príjemné vidieť Joaquina v "civilnej" roli narozdiel od sociopatov alebo excentrikov, ktorých hral v minulosti. Film sa nesnažil tváriť nasilu umelecky, čiernoblele spracovanie mu však dodalo na atmosfére a na to, ako pomaly plynul zbehli necelé dve hodiny ako voda. V priebehu záverečných titulkov odzneli ešte úryvky rozhovorov s deťmi. Po dlhom čase prvý film, pri ktorom som zostal v kine do úplného konca. ()
Smutná vyprázdněnost vztahů západního světa, kdy musíte hledat na internetu návod jak vychovávat dítě... (a moc se vám to nedaří). ()
V podstate art, ktorý sa dá pochopiť. V základe sa jedná o klasický art – čiernobiele, minimum postáv, prakticky absencia hudby a prekladané citátmi z kníh, resp. pohľadom detí a tínedžerov na svet a budúcnosť. Viem čo si myslíte, toto nemôže dobre dopadnúť. Spočiatku to tak naozaj vyzeralo. Čiernobielu štylizáciu som nechápal do okamihu, kým som neakceptoval, že vlastne sledujem film o vzťahu dospelých a detí, prípadne spoločnosti dospelých a detí. Potom to začalo dávať zmysel v tom, že minimalistické zobrazenie nechce odvádzať pozornosť od toho, čo sa vo filme hovorí, pretože to je podstatné. Od tohto okamihu môj záujem konštantne rástol v podstate až do konca filmu. Myšlienky aj to, akým spôsob Johnny nachádza cestu k synovcovi, ako sa s ním rozpráva mi dávalo zmysel (otázkou je, či by to rovnaký zmysel dávalo aj niekomu, kto má deti) a teda hoci stále sledujeme v podstate artovejší kúsok je jasné, že tvorcom išlo v prvom rade o to, aby dokázali odovzdať svoje posolstvo, čo je dobre. Hereckému obsadeniu sa potom nedá absolútne nič vytknúť, všetko sedí, je to civilné, uveriteľné... presne ako to film potrebuje. Ak ste unavený veľkoprodukciami, alebo tuctovými VOD výplachmi, skúste dať tomuto šancu a možno budete príjemne prekvapený... rovnako ako ja. ()
80/100 ()
V tomhle filmu je pár zatraceně dobrých myšlenek a skvělý civilní herectví J. Phoenixe. Myslím, že na zhlédnutí musí být člověk v tom správným rozpoložení.Já ubírám * za to přechytračelý dítě , ale možná jsem nespravedlivá a je to můj problém. ()
Film o vztahu strýce a synovce, kteří spolu musí strávit nějaký čas. Strýc se svojí komfortní zónou a synovec, který je poměrně rozmazlený. Přesto k sobě hledají cestu. Tak úplně nevím, proč je snímek černobílý a čemu to pomáhá. Ve výsledku je to celkem milý film, který ale nějak výrazně nevybočuje. Takže spíše takový průměr a paradoxně mě asi nejvíce zaujaly výpovědi dětí, se kterými dělal Joaquin Phoenix rozhovory, to mělo své kouzlo. ()
O něco staršího Kolju hlídá strýček Joaquin, ve kterém jsem trochu viděl Dustina, když se rozváděl s Kramerovou. Akorát tady to tak nějak plyne daleko víc pouze na pohodu, hrany jsou pečlivě otupělé, aby se náhodou někdo neporanil, a všechny postavy jsou tak chápavé, hodné, a snaží se ještě navíc polepšit, až je to k nevíře. Herectví nicméně autentické (čeká někdo něco jiného od Phonixe?), dialogy napsané zajímavě k přemítání o výchově dětí, a o tom, jak je to zařízené, že je bezmězně milujeme i ve chvílích, kdy nás neskutečně se*ou. A jak tedy vlastně vychovávají a mění naopak ony nás. Nechme stranou tu ČB kameru, ale náladou bych to skoro přirovnal k filmům Woodyho Allena, kdyby ho tedy zajímaly vztahy s dětma (a teď nemyslím tu korejskou adoptivní dceru), místo vztahů muž/žena. A tu podobnost vidím zejména v tom, jak je C'mon C'mon opravdu milé, a jelikož sám děti mám, skoro bych přidal čtvrtou hvězdu. Bla bla bla. ()
Súvisiace novinky
Nejlepší letošní filmy podle Baracka Obamy
Jako každý rok, i letos si bývalý americký prezident a zároveň obří filmový fanoušek Barack Obama sedl, aby sestavil své oblíbené kulturní žebříčky. Vedle knížek tak došlo pochopitelně i na filmovou… (viac)