Kamarát do dažďa

Český režisér Jaroslav Soukup, rok potom čo natočil disco-shitovú teenagerskú komédiu "Diskopríbeh", prichádza s novým socialistickým kinohitom pre mládež. Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík v stupid-krimi komédii "Kamarát do dažďa". Rozgajdaný róm a vyfešákovaný blonďáčik. Nikdy sa mi táto dvojka nepozdávala. Objavili sa spolu v troch filmoch. V tomto, potom v ďalšom jeho pokračovaní a ešte v snímku "Vítr v kapse". Nikdy to podľa mňa za moc nestálo, ale ak by som mal vybrať ten kde im to najviac vzájomne funguje, tak to bude asi tento, "Kamarát do dažďa". ** (30.10.2012)

Poutavé české krimi s jednou nezapomenutelnou hudební peckou od frajera Tofiho. (13.03.2009)

Kamarád do deště zraje jako víno. Česká akční jednička, která je obdařena luxusní všeříkající hitovkou! (10.10.2011)

Co dodat; slečny si na zdi vylepovaly plakáty s Vaculíkem a Tofim, zamilovaně na ty přeslazené filmové idoly let osmdesátých koukaly a film byl naprostý hit. Chcete se nevěřícně zasmát, mladí nepamětníci? Když šla ségra tehdy kupovat plakáty, chtěla Vaculíka a Bartošku, ovšem soudružky prodavačky jí tuto kombinaci odmítly prodat:-))). No vážně, ségra mohla koupit buď Vaculíka a někoho méně populárního, nebo Bartošku a někoho méně populárního - asi v rámci rovnoprávnosti, aby byl nějaký ten placatý papírový krasavec dostupný pro každou mladou soudružku:-))). 55% (30.04.2009)

Filmy z dob "totáče" snazici se priblizit zkazenost ci problemy mladych lidi nestoji ani za tu zlamanou gresli, Sagvana Tofiho bych obdaroval cenou "Nejhorsi cesky herec vsech dob". (04.09.2003)

"Soukupovské" filmy na konci osmdesátých a poč.devadesátých let znamenali pro mnohé mladé lidi tehdy jistě zajímavou podívanou, dnes je to jen vyčpělé cosi o čemsi.. (07.11.2009)

V příběhu, který by se dal charakterizovat jako Podraz po česku??? To snad nemůže nikdo myslet vážně!!! (15.09.2008)

Tenkrát jsem to žral. Pamatuji se jak jsem šel z kina s hlavou plnou hitů z filmu... Dneska už je to jen taková velká legrace a hezká exkurze do období, kdy jsme se všichni strašně snažili podobat západu a kdy řada lidí považovala kradení pro rodinu za neprosto korektní záležitost. Ústřední duo Luki Vaculda a Ital Ságo Tofifé dnes působí v těch mokasínách, bílých ponožkách, svetry do V a s plesnivejma džínama srandovně. I já měl své plesnivé jeansy CAT z Tuzexu a byl jsem na ně patřičně hrdý. Ta prošitá pracka s drápy na kapse... to byl západ, perfektně se k tomu hodilo tričko s nažehleným nápisem super sport :-)). Když se džínsy rozpadly, pracku jsem si vystřihl a schoval. To se přeci nedalo jen tak vyhodit ! Dnes se tomu směju stejně jako těm písním ve filmu. Sice anglicky ale s neskutečným českým přízvukem... Prostě snaha natočit film v západním stylu byla zřejmá. Jenže jako Volha neni Buick, tak pajzl na Václaváku není bar v NY. Nakonec je z toho pouze taková konzerva konce osmdesátek. Tři koly. * * * (19.03.2013)

Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík vytvořili na plátně nejednou skutečné raubířské přátelství, aby za znění písní Michala Davida, pod režijní taktovkou ještě svéprávného Soukupa doháněli davy socialistických diváků k smíchu i k pláči. První díl Kamaráda do deště nezestárl a i přes jisté úsměvné situace vyplývající spíše z nostalgie na dobu téměř před dvěma desítkama let minulou jde stále o skvělou zábavu. Porevoluční druhý díl již naopak trpí všemi „tesnoporevolučními„ nešvary. (02.07.2007)

50% (03.11.2007)

Klasická česká komedie, na kterou se dá častěji dívat. Má skvělé herecké obsazení, kde krom Tofiho a Vaculíka zaujme více herců. Příběh je celkem dobrý, film má vtipné scény. Díky krátké délce filmu film nenudí. Discopříběh se mi teda líbil více, ale toto je také stará česká klasika na podívání. Hodnotím na 83% = **** (24.11.2012)

Pravděpodobně vrchol spolupráce Soukup, Vaculík, Tofi. Mně trochu vadila překombinovanost v ději, kdy se malér s uloupenou tržbou mohl řešit i jinak, než jak to vyřešili hrdinové této komedie. Přes nabízená nevyužitá řešení se pomalu komedie (z dnešního pohledu) jeví jako naivní, ale divácky chytlavá a dá se vidět i víckrát. Tentokrát se to obešlo bez vlezlých Davidových písniček. (27.02.2011)

Bylo to blbé v roce uvedení do kina, je to blbé nyní a zůstane to blbé i nadále. (14.03.2015)

Kamarát do dažďa je pokus o čistý podfukársky mainstream, aký poznáme z neskoršieho obdobia od Tarantina a predovšetkým od Ritchieho. Ako keby z tohto filmu a jeho podfukárskych zvratov čerpali. Mne napríklad pripadá sviežejší, ako všetko od Ritchieho. Svoje zohráva aj nostalgia rokov minulých, ale to patrí k veci, zabávať sa na frajerinách Sagvana, oblečeného v príšernom cool ohoze. (13.10.2012)

Nebylo to tak hrozné, jak jsem si čekal. Nebo asi bylo, ale má to takovou rozkošnou patinu. Nedokážu posoudit, do jaké míry opravněně jsou oba dva hlavní představitelé sexuálními symboly své doby, ale po herecké stránce žádná sláva (ono tady taky není moc co hrát). Zápletka téměř neexistující, peripetie jak se patří duchaplné. Ale ústřední písni nechybí vůbec nic... 60% (17.02.2015)

Zajímalo by mě, proč jsem se smál momentům, které vůbec takové být neměly... (22.08.2006)

Tenhle Podraz po česku mě nikdy moc nebral, a tentokrát už mu nepomohla ani nostalgie ani punc klasiky. Naštěstí to nebylo dlouhé. Tofi je stále stejně nesnesitelný, jeho i Vaculíka stále hravě strká do kapsy Karel Augusta a i když je to lepší než třeba děsivý Ro(c)k podvraťáků, nemyslím, že bych se v kamarádem do deště ještě někdy chtěl potkat. (12.11.2011)

Takhle se chovají a jednají správní kamarádi. Pomáhají si, kují pikle na boháče, nepohrdnou pěknou ženskou. (02.08.2010)

Podraz na druhou. Filmová tvorba režiséra Jaroslava Soukupa, předlistopadová i porevoluční, bezesporu nepatří k reprezentativnímu vzorku československé kinematografie, ale svým způsobem vypovídá cosi o lidech a době. Kamarád do deště je dnes, po třiceti letech, spíše dokumentárním prostředkem pro pochopení společenského vývoje v závěrečné fázi perestrojkového období – obraz normalizačního podsvětí je ve filmu ilustrován v nadmíru atraktivním, až nezvykle přímočarém sledu; většina scén doslova pulsuje magickým étosem, který o časech veksláků a jiných podvodníků vypovídá v nefalšované, autentické podobě. Dojem nenucenosti, a přece kritičnosti přitom Soukup vytváří tím, že pošetilosti obou hlavních hrdinů, tedy Michala a Tomáše, konfrontuje právě s realitou doby jako světem promyšlených plánů, schválností, chyb či neuvážených, a snad i neuvědomělých krutostí. Jistou roli v tom všem samozřejmě může hrát i podvědomá nostalgie, spjatá především s osobami Sagvana Tofiho a Lukáše Vaculíka, jejichž herecké kreace i přes nepopiratelnou slabost náleží k dobovým fenoménům; naopak Karel Augusta, nedoceněný hráč malých rolí, zde získal příležitost, jak na sebe upozornit mimo zavedený komediální obor. Některé filmy chtějí delší čas a pokud jim ho dopřejeme, je docela možné, že v nich objevíme jejich skrytou hodnotu, o níž v době premiéry neměl nikdo ani tušení. (23.02.2019)

Na tu dobu špička, super story s odrbávaním, výborní herci a to dokonca aj Tofi v bielych gatiach. Navyše tie pesničky sú nezabudnuteľné. Pre mnohých už hudobný stredovek, pre mňa v porovnaní s dnešnými pesničkami pomaly symfónia. Celkovo sa to vyvinulo až v kultovku, ktorá sa dá pozrieť v ktorejkoľvek dobe, lebo ten dej je v podstate nadčasový, hoci veksláctvo a problémy neskorej doby socialistickej sú špecifikom. Pre mňa komédia s veľkým dôvtipom a silne zábavná. (26.06.2022)