Vítr v kapse

Vo svojej dobe príjemný film o dvoch socialistických rebeloch, pre vtedy dospievajúcu generáciu možno aj kultový. Všetko samozrejme v rámci normy, nikto nečakal protištátne heslá a nemôžeme ich čakať ani my od filmu z roku 1982. Na hudbu tiež nie je možné povedať krivého slova, čo už bolo vtedy vyššie ako Olympic a Michal David... (01.12.2013)

Sice se to Kamarádům do deště nevyrovná, ale první společné počínání těhle dvou idolů 80tek, nebylo vůbec špatné. Dva kamarádi ze střední, kteří se protloukají pubertálním životem, obdobně jako tomu bylo u každýho z nás. Človek zavzpomíná na starý, dobrý ujetý ,,soudruhy,, a hlavně se občas i zasměje --->70% (21.01.2013)

Ze Soukupových filmů o mladých a pro mladé je tenhle kousek ještě nejlepší, byť už tady je znát, kam režisér neodvratně směřoval. Na druhou stranu, 80. léta jsou ve snímku zachycena slušně a dokonce můžu říct, že řada konkrétních scén z prostředí fabriky, kde jsem mimochodem začínal na stejné pozici jako filmoví hrdinové, se dokonale shoduje s mými zážitky a vzpomínkami. Patří k nim i scéna z hlasování na odborářské schůzi, kde se Vaculík s Tofim ocitli v roli kverulantů nebo zážitky s drobnými zlodějinami v jejich okolí. Celkový dojem: 50 %. (20.06.2006)

Mám k tomuto filmu určité sympatie, i když vím, že se z filmařského hlediska nejedná o nějaký zázrak. Asi víte o čem mluvím, ale tento film je pro mě nadhodnocen díky době svého vzniku a mých vzpomínkách na doby, které tu již nejsou. Tím tu nijak nehalekám nad tím, že tu není komunismus, ale ruku na srdce, komu ty 80tý leta nevyvanou ven určité vzpomínky, které zkrátka jsou ukryty někde uvnitř :-) (07.01.2009)

Mladí a neklidní. Tací jsou Ondřej a Cyril - čerstvě dostudovaní středoškoláci, kteří si myslí, že složením maturity skončily povinnosti a konečně mohou začít uskutečňovat své velké plány. Cyril chce navštívit své příbuzné v Paříži a Ondřej by rád pracoval na zaoceánské lodi. Zatím ale oba tvrdě zařezávají v místní fabrice. Ale i zde dokážou, že jsou sehraná dvojka ... Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík - asi nejznámější dvojka konce dvacátého století. Kdo by neznal jejich Kamaráda do deště a nebo právě Vítr v kapse (i když Vítr je jen slabý odvar Kamaráda do deště). Když se to vezme kolem a dokola, tak je to film bez nějakého děje, zaměřujíce se pouze na kousky, kterými oba vyvádějí své kolegy z míry. Kdybych film hodnotil před dvaceti lety, tak se budu rozmýšlet mezi jednou a dvěma hvězdičkami (= film o ničem), ale dneska v něm vidím náhled na onu dobu pozdního socialismu.... (21.05.2009)