Réžia:
John BoormanScenár:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrajú:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (viac)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (455)
Asi jsem pochopil, proč je to ten obří fantasy kult, ale nikterak mě to netankovalo. Pravda je, že trikové filmy (zvláště ty, co přišly před nástupem digitálních technologií) stárnou strašlivě rychle - minimalistický Barbar Conan z téže doby, jenž se obešel bez velkolepých efektů, se nechal zubem času ohlodat podstatně méně. Technickou stránku ale člověk odpustí, přeci jen už má Boormanovo dílo něco za sebou a všechen ten ohavný vizuál, přeplácaný mlhou, barevnými světélky a vyleštěnou zbrojí byl tenkrát asi cool. Ne, že by mi bylo z obrázků až tak ouvej - přeci jen hudba vykouzlí fajn atmosféru, na plešouna nominovaná kamera si vybere několik úchvatných záběrů a taky se tu souloží v brnění (fakt!). Horší je to s výpravou a scénářem, protože jestli něco tvůrci Excaliburu neuměli, pak je to vyprávění příběhů; film není dvakrát konzistentní, občas dělá zmatek v postavách a souvislostech (nebo možná předpokládá dokonalou znalost Merlinovských a Artušovských legend) a ke konci už víceméně jenom otravuje. Herecké obsazení a výkony nic moc, každopádně s nadhledem ztvárněná postava kouzelníka Merlina je vůbec to nejlepší, co film nabízí. ()
Doposud nejlepší zpracování artušovské legendy, jaké jsem viděla. Výborně zvládnutá visuální - bitvy, fantastické scény kouzel etc. i zvuková - Orffova Carmina Burana nebyla snad nikdy využita lépe - stránka. Bohužel, herecké výkony tak úplně nekorespondují se zbytkem filmu - takřka jediní, komu se nedá nic vytknout, jsou Merlin, Morgana a Igraine s Cornwallem (a to beztak jen proto, že tihle dva nedostali více prostoru), zbytek je vskutku tragikomický. Nejhůře asi dopadli Artuš s Lancelotem, první působí po celý film jako mentálně retardovaný a druhý jako arcibuzík. ()
Jako minisérie by to fungovalo znamenitě, protože vydržet dvě a půl hodiny sledováním vtipkujícího Merlina, průměrných hereckých výkonů a až přehnaně amatérských soubojů (stačí si uvědomit, jak fantastickou choreografii ve filmu měla v té době Čína) nejde. Scénář a nahá Cherie Lunghi jsou fajn, všemožné artové vychytávky taky. Ale tu otřesnou nudu to zkrátka nezakryje. ()
Rád bych dal pět hvězd, protože tenhle Pán prstenů minulého tisíciletí má svoje jedinečné kouzlo, ale přece jenom... chvílemi se mi zdálo, jako by film natáčeli dva různí režiséři. Místy dokonalá atmosféra, jindy naopak dost nezvládnutý kýč. Naštěstí je těch záporných momentů skutečně pomálu a celkově film funguje i dnes výborně. ()
"To nejlepší z artušovského okruhu" ve 2 hodinách. Celá látka související s králem Artušem a dalšími postavami je tak rozsáhlá, že tvůrci museli zákonitě vybírat (nebo si zvolit jen jeden dílčí příběh). Výběr se pak opravdu podobá jakémusi "the best of", ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Události plynou jedna za druhou a film je srozumitelný i pro toho, kdo se v celé problematice příliš nevyzná. Excalibur je plný vášně a všepohlcující zkázy. Linie zla se vine celým filmem, od začátku do závěrečné scény a celé dílo je vlastně obrazem postupné zkázy ideálů, Artuše a jeho říše. Zlo je ale vždy v dialektickém vztahu s dobrem (postavy Atruše, Lancelota, Merlina, které provádí zlé i dobré činy), i v největší beznaději je přítomná naděje (halucinační a brutální putování za svatým grálem). Právě tato stále přítomná a stále se měnící dvojakost tvoří velké příběhy a činí mýtus mýtem. Tvůrci Excaliburu to pochopili a tím dokázali přetlumočit jeden z největších příběhů historie. ()
Galéria (170)
Zaujímavosti (32)
- Jména 25ti rytířů kulatého stolu byla Galahad, Lancelot du Lac, Gawain, Percivale, Lionell, Bors de Ganis, Kay, Tristram de Lyones, Gareth, Bedivere, Bleoberis, La Cote Male Taile, Lucan, Palomedes, Lamorak, Safer, Pelleas, Hector de Maris, Dagonet, Degore, Brunor le Noir, Le Bel Desconneu, Alymere a Mordred. (Chatterer)
- Efektu grálu, který se sám naplní vínem, bylo dosáhnuto pomocí hadičky zavedené ze spodu poháru. (Chatterer)
- Je zajímavé, že rytíři při souboji o čest lady Guinevery (Cherie Lunghi) používají štíty se symbolem trojrozměrných kostek, což by byl pro středověkou heraldiku dost nezvyklý motiv. Zřejmě to má ještě více podtrhnout bájnost artušovských pověstí. (Nick321)
Reklama