Blaník

Přednáška: Cimrman a historie (problém zapamatovatelnosti historických dat (Vondruška), defenestrace (Weigel), pověst o Blaníku (Smoljak)); loutkové divadlo: Nevěřící Vlasák. "Ňák se ti to nerýmuje... zalezu zas do své sluje." Samotná hra bývala jedna z mých nejoblíbenějších, na rozdíl od těch dalších se napodvacáté přece jen trošičku okoukala. "Blboune blbá, hluchá... nadřízená". Ladislav Smoljak je jako vězeň z Bitýšky naprosto kouzelný, jedna z jeho nejlepších rolí. "Ale tomu nerozumíš, to je vozová hradba." (05.10.2012)

Zábavné dílo z dílny velilána Járy Cimrmana. Seminář představuje Cimrmana v oblasti historie. Jeho nesouhlasem se špatně zvolenými historickými daty, či jeho vědeckými úvahami o defenestracích. A nemůže chybět ani ukázka z jeho historického díla Blaník, původně určené pro loutková divadla. Takže tu máme i ukázku loutkařství s názvem Nevěřící Vlasák. Samotná hra nám pak dává najevo, že sice v Blaníků jsou ukryti spící rytíři, kteří jsou schopni vyrazit na pomoc českému národu, ale vyrazí jen tehdy,kdy bude národu nejhůře. takže vždy může být hůře. Hra nám zábavně ukazuje nespokojeného Veverku z Bitýšky (dobrý Ladislav Smoljak), který je se svým lipanským husitským jezdectvem vždy připraven vyrazit na pomoc, ale nikdy mu není dopřáno sluchu. A i když svévolně opustí horu, neslavně se vrací zpět. Smil Flek z Nohavic (dobrý Jan Kašpar) je poťochle ironický zapisovatel. Politická mrtvola Hynek z Michle (dobrý Jaroslav Weigel) je přednostou a přímým podřízeným svatého Václava, rozhodně se neukvapuje a nevyjíždí jen tak. Dále je tu učitel Josef Bohuslav Chvojka (Pavel Vondruška), který náhodou se dostává do jeskyně a marně přemlouvá rytíře k výjezdu v bouřlivém roce 1848. Dále vyzvědač Šlupka (Genadij Rumlena), který přináší novinky z venčí a Jeskyňka (Robert Bárta), která v hoře uspokujeje mužský chtíč. A tak národe, nespoléhej se na mýtus, ale jen sám na sebe! Bohužel. Inscenace je z roku 1997. (03.11.2010)

Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. (27.04.2009)

Hodně věcí odpovídá začátku devadesátých let a náhle možnosti od plic se vyjádřit k zakázaným tématům socialismu. Bohužel tyhle věci dost zestárly. Naopak fóry s jezinkami, souboj na meče a spousta dalšího funguje pořád stejně dobře. V porovnání třeba se Severním pólem je to slabší, ale pořád jsou to Cimrmani. (08.04.2020)

Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru nesaháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Blaník, bavíme li se pořád v rovině fenomenálního potenciálu autorů, za pouhý lepší průměr v jejich kolekci her o proslulém českém Vídeňákovi.. (07.08.2006)