Přeběhlík

Má to až príliš romantickú či naivnú líniu. Naozaj by sa v roku 1944 Poľka okamžite zamilovala do Nemca? Skôr by ho rovno podrezala. A pri tej všetkej atmosfére nedôveru, ktorá vtedy panovala, by akokoľvek k sebe naklonených mladých ľudí len ta nenapadlo ako prvé šukať v obilí a ešte si tam hluku neďalekej streľby dokonca spievať. Nie to ešte vojaka Wehrmachtu a partizánku. Na tomto filme nevidím nič skutočné, ale ako romantická vojnová dráma obstojí. To, že boli aj dobrí Nemci, to je samozrejmé, v každej armáde sa nájdu ochotní prisluhovači aj nedobrovoľní vykonávači vôle nadriadeného. Silnejší záver mi posunul hodnotenie vyššie, ale aj tak sa pýtam, nezaslúžilo si to ešte jednu časť kľudne aj mimo knihy? (07.10.2020)

Jedná se o válečné drama, ve kterém se sice nebojuje až krev stydne v žilách, přesto o válce vypovídá mnohé. A trochu té romantiky spojenou s krásnou hudbou filmu určitě nezazlívám. Kdy jindy potkat osudovou lásku, než ve vyhrocené době, v níž jde člověku o život. První díl je poutavější a napínavější než druhý, nicméně celkově mě příběh o německém dezertérovi do řad Rudé armády zaujal natolik, že si ho budu ještě dlouho pamatovat. (80%) (06.06.2021)

Námět je perfektní a vlastně i samotná příběhová osa není špatná, ale z mého pohledu tu silně překáží ta romantická linka. Ne snad že by tu byla úplně navíc, ale přijde, že je tu ústředním motivem a víceméně všechno se kolem ní točí. A to je podle mě chyba. Pro mě měl být tenhle film primárně o vnitřním boji vojáka, který se rozhodne spolupracovat s nepřítelem s vidinou toho, že své zemi pomůže, ale jen proto, aby zjistil, že se jen odrazil ode zdi ke zdi. Ono to tady sice je, ale připadalo mi, že se to odehrává ve stínu osudové lásky. A to mi moc nesedlo. Není to úplně zlé, ale od Němců jsem zvyklý na jiný kalibr. 55% (28.09.2020)

Milé překvapení z Německa. Partyzánské válečné drama zaměřující se na vztah mezi německým vojákem a polskou partyzánkou a jejich složité cestě k sobě. Stejně jako v podobných filmech jsou dokonale vyobrazeny situace, když má jedna strana navrch a vzápětí o svou výhodu přijde a ocitá se na opačně straně. I s televizním rozpočtem se dá natočit parádní film podle knihy. Oba díly vyvážené. (24.10.2020)

Iba nedávno (len včera pri komentári k filme Ržev) som sa posťažoval, že som dlho nevidel kvalitný vojnový film. Konečne som ho videl. Pre porovnanie včerajší Ržev je taký typický zástupca ruských vojnových filmov z poslednej doby. Fajn bitevné scény, príbeh nič moc a všetko zabíja ruský prehnaný heroizmus. Nemecký pohľad je mi 100x bližší a keďže na filme spolupracovali i Poliaci vedel som, že budem spokojný. Zdá sa, že malé seriály valcujú vojnové kinofilmy. Kto videl Bird song, Unsere mutter, unsere Vater , dá mi za pravdu. Der Uberlaufer je presne z tohto súdka. Film má o čom rozprávať, herci majú čo hrať, hudba je nádherná , emócie fungujú...u mňa veľká spokojnosť. Film uspokojí i divákov, ktorí vojnové filmy nemusia, dej totiž zobrazuje obdobie 1944 až 1959 ak sa nemýlim a pomerne veľkú časť zaberie i romantika, ktorá nielen že nevadí, ale film na kvalite dvíha o level vyššie. Zopár chýb sa nájde, ani ja som nepochopil prečo Wanda niesla bombu do vlaku, ktorý je o pár metrov podmínovaný, ale atmosféra mnohé nedostatky vykryla. Záver "prosím nechoď" je nádherný. Ja si dám reprízu určite. 90%. (26.07.2020)