Atentát

Lehce pozměněnými slovy Neila Armstronga: „Je to malý úlomek žebra ve slezině říšského protektora, ale velký kus práce k osvobození Československa.“ Nelze však opomenout bolestnou skutečnost, že Brity přinutil vzít do ruky gumu a Mnichovskou dohodu až následný nacistický teror.. Takřka dokumentárně laděný snímek s důrazem na historickou věrnost (i když Gabčík promluvil slovensky až na konci), brilantně nasnímanou přestřelkou v kostele, pochybnostmi výsadkářů při vědomí důsledků akce a vskutku osudovým koncem s plovoucími trámy, čtyřmi výstřely a jedním Ludwigem Van. Jediná možná výtka směrem k Sequensovi je ta, že některé události zcela vynechal, či se jim věnoval pouze okrajově (důvody zamítnutí akce v Panenských Břežanech, útěk bezprostředně po atentátu), nicméně spolu s přeci jen "umělečtějšími" Nebeskými jezdci se bezesporu jedná o zlatý fond československého válečného filmu. Jinak zlidovělá věta: „Fzdejte se, nyc se vam nestane!“ by se svou upřímností k adresátům dala přirovnat k současným heslům na předvolebních billboardech: „Volte změnu, volte stranu xy…“ (28.05.2012)

Po Anthropoidu v kině jsem usoudila, že si nutně musím zopakovat Atentát, který jsem naposledy viděla ve věku, kdy pro mě Heydrich byl "ten zlý Němec, kterého měli zastřelit", boj v kostele jsem si pamatovala jen jako fragmenty, kdy tu stál chlapík se zbraní na balkóně a tu se jiní chlapíci brodili v jakémsi sklepě vodou a celé to "pro ty hodné" skončilo špatně. Anthropoid ukazuje postavy, zejména postavy dvou hlavních atentátníků, víc zblízka přes jejich obyčejně lidskou stránku - milostná vzplanutí, stres při plánování jednotlivých kroků, Atentát nám zas dává nahlédnout do jejich přípravy v Anglii, ukáže vazby mezi všemi, kdo se nakonec sešli v kryptě, a věrohodně nám ve strohém neukecaném vyprávění naservíruje syrovou atmosféru Protektorátu. Obojí přístup má něco do sebe. Dokumentární strohost Atentátu je působivá, velmi silně vyznívá závěr - čtyři výstřely s postavami mimo záběr a pak už jenom Osudová, Anthropoid zas dává větší prostor hrdinům všedního dne, členům domácího odboje, rodině Moravcových, učiteli Zelenkovi-Hajskému, kaplanu Petřekovi a dalším, kteří vědomě svou pomocí parašutistům riskovali životy nejen svoje ale i svých rodin. O tom, kolik lidí zaplatilo za atentát na toho zlého Němce cenu nejvyšší, vypovídá pamětní deska u kostela Sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Každý rodič, nebo aspoň rodič hrdý na to, že je Čech, by měl někdy při návštěvě Prahy (v případě Pražanů při víkendové vycházce městem) vzít dítko do krypty a ukázat mu dodnes zachované známky posledního boje parašutistů. Jednou vidět je působivější, než pětkrát slyšet. (19.10.2016)

Silné drama o události, která se nikdy neměla stát. Film mi přišel velmi realistický, propracovaný, navíc s dobrým hereckým obsazením, kamerou, hudbou a dávkou napětí, ikdyž divák samozřejmě věděl, jak to dopadne. Jen je škoda, že tu některé scény vyloženě chyběly (např. útěk z místa činu), nebo přebývaly (třeba ty s Admirálem Canarisem). Viděl bych to na lepší 4*. (01.04.2010)

Atentát ťaží z atraktívneho námetu. S témou zaobchádza voľne a výsledok nie celkom napĺňa pojem historickej rekonštrukcie. Sequens, idúc aparátnikom po srsti, deformoval proporcie príbehu a sústredil sa na záverečnú časť ukrývania sa atentátnikov v kostole. Tá je nakrútená vynikajúco. Presvitajúce svetlo dotvárajúce atmosféru očakávania neodvratného konca, realistické prestrelky, ako aj pokus o rekonštrukciu duševných pochodov výsadkárov čakajúcich v podzemí kostola na neodvratný koniec, to všetko si zaslúži uznanie. Problémom je, že to bolo na úkor vykreslenia postáv a osudov atentátnikov, dramatickejšieho zobrazenia heydrichiády, ako aj zvýraznenia prípravy a vlastného vykonania atentátu, keď už je po ňom nazvaný celý film. Popritom sú vek hercov, Gabčíkova čeština a nadbytočnosť Canarisovej línie zanedbateľnými drobnosťami. (17.05.2011)

Do dneška je mě tak trošku záhadou, že komoušové, kteří se rozhodně nedali považovat za fans západního odboje umožnili vznik tohoto filmu. Hodně jsem patrál po bližších faktech o natáčení Atentátu, ale nic jsem nezjistil. Škoda, ale tak hlavně že se natočil. Měl bych jen pár malých výhrad k první části. Trošku mě tam chybělo exilové váhání Benešovo zda nakonec atentát uskutečnit a na koho, protože domácí odboj až tak moc tu naci mrdku sejmout nechtěl spíše to tlačil směrem k Moravcovi. Navíc z mnoha zdrojů je známo, že paragáni neletěli z Londýna s pevně daným jménem - Reinhard Heydrich, ale to je ve finále buřt. Daleko víc ve filmu postrádám dvě velmi dramatické okolnosti. Pokurvený výsadek Operace Anthropoid, to bych měl nervy na pochodu, sledovat jak se v protektorátu přemisťuje Gabčík s Kubišem na místo určení. A pak filmu vyčítám ještě odfláklou událost těsně po atentátu, přesněji řečeno útěk paragánů z místa činu. Pět až deset minut navíc by filmu vůbec nevadilo a divák by během téhle utíkací scény, když by se dobře udělala přišel o nervy zřejmě definitivně, je totiž známo, že až tak lehce se totiž kluci do "bezpečí" bohužel nedostali. Nicméně samotný atentát je udělán špičkově a větší nervák u TV už dlouho nepamatuju. Druhá čás filmu je naprosto bezchybná a závěrečný finále v kostele sv. Cyrila a Metoděje mě emotivně natolik pohltilo, že jsem vyhrabal pistolku z kapslíkama a začal po SSácích střílet, abych klukům pomohl. Bohužel dějiny se mě ze svýho pokoje změnit nepodařilo, zato smradu z kapslíků jsem vytvořil v pokoji nějak moc. Zkrátka maximálně prožité, skvěle natočené a kvalitně zahráné filmové dílo. (25.03.2010)