Duchovia Inisherinu

Perfektní zachycení takového toho podivného lidského počínání, kdy člověk dělá něco, co okolí vůbec nechápe, ale jemu to v tu chvíli dává dokonalý smysl. Martinu Donaghovi stačil zase jeden celovečerní film s vypiplaným scénářem a senzačními herci, aby řekl něco, co se jiným nepodaří. A ačkoliv tu není žádný tak silný moment, jaký předvedl třeba Sam Rockwell ve Třech billboardech, je to skvělá podívaná, o které se dá dlouho poté přemýšlet - ne ale proto, aby ji člověk pochopil, ale proto, že o ní prostě přemýšlet chce. (13.02.2023)

Tak to máme na střídačku. Zatímco V Bruggách jsem opěvoval, Sedm psychopatů mě docela dost minulo, abych byl následně unešený z originálního příběhu pojednávajícím o Třech billboardech kousek za Ebbingem. A teď zase sešup dolů. Ostatně i v jednom zapadákově Frances McDormand vyřešila problém (ale tehdy problémem opravdu byl) svérázným způsobem, který zařídil pestré události následujících dní. Bylo to vyzrálé, vypointované, výtečně zahrané. Víly z Inisherinu splňují bohužel asi jen to poslední. Režisér a scénárista Martin McDonagh znovu oslovil osvědčené duo Colin Farrell a Brendan Gleeson, poslal je na zapadlý irský ostrov a vymyslel komorní příběh o rozpadu jednoho letitého přátelství. První desítky minut jsou moc fajn. Pár let po první světové válce, větrné Irsko, kamenité cesty, které vedou k pintě piva, u kterého se scházejí lidé, kteří se znají celý život. Málomluvný a přemýšlivý milovník hudby a umění vůbec i ukecaný a dobrosrdečný prosťáček, který si kromě sestry rozumí i se svým domácím mazlíčkem – oslicí. První druhému naznačí, že čas plyne zatraceně rychle a on nehodlá zbytek života strávit u prostých řečí nad sklenkou whisky. Kamarád mu přitom nic neudělal, nijak se ho nedotkl. Prostě to tak cítí. A to tak silně, že klidně přistoupí k sebemrzačení (přitom právě díky prstům vůbec může tvořit). Komické i smutné. A divácky nejméně vděčný McDonaghův film. Kdo neuteče, ten se zblázní. Dialogy jsou solidně zapracované do (nepříliš dějového) příběhu, ale ten se začne sypat. Beznaděj, zoufalství, pýcha a činy, které nelze vzít zpátky. Zraněné ego si představuju jinak. Že jde o tvrdohlavé Iry, mě těžko uspokojí. Otázky podobenství, že na pevnině probíhá občanská válka a oni stejně absurdními boji na izolovaném ostrově ničí sami sebe, mě také neuspokojují. Hloubce činů obou hrdinů jsem prostě nevěřil, jejich kroky byly až příliš svérázné a divné. I vedlejší postavy nakonec neuspokojí: jedna zmizí na pevninu, ale ač sečtělá, divák si k ní nevytvoří hlubší vztah, další zemře, ale ve výsledku je to to samé. A klání o největšího idiota na ostrově nakonec nemá vítěze. (30.12.2022)

Ostrovy kolem VB skrývají zajímavé příběhy. V literatuře mají dlouhou tradici, stejně tak ve filmu. Například Hitchcockův The Manxman podle H. Caina se odehrával na ostrově Man v irském moři, Banshees jsou situované na ten nejmenší z aranských ostrovů (tak jako Man of Aran). Události se odehrávají v roce 1923, politika je kdesi v dálce, klíčovou roli hrají frustrace, samota, odloučení, neporozumění. Rozhodně bych se nebála srovnání s posledními filmy Roberta Eggerse. #čsfdprojekce (28.01.2023)

Zaujímavý film, ktorý stojí hlavne na hereckých výkonoch, no poteší i krásne prostredie Írskeho pobrežia. Zaujal ma hlavne príbeh o priateľstve, ktoré sa behom jedného dňa zrazu rozpadne. Je fajn pátrať po príčinách a spoločne sa s Pádraicom stále pýtať prečo preboha prečo? Trochu škoda, že nám režisér neukázal zopár záberov aj z čias keď to medzi nimi bolo ok. Osekať si postupne prsty na ruke keď rád hrajem na husle? Trochu nepremyslené, ale pán Colma sa rozhodoval dosť inpulzívne. Toho malého oslíka mi bolo fakt ľúto... Film Oscara určite nevyhrá, ale nominácia mu sluší, pretože dnes sa podobných filmov robí strašne málo. 80%. (11.03.2023)

║Rozpočet $-miliónov║ Tržby USA $9,553,128║ Tržby Celosvetovo $30,027,622▐  Martin McDonagh je pán, on dokáže zo strašne banálneho príbehu vytrieskať nemožné. Z počiatku som si prvú pol hodinku skôr pretrpel. Vôbec to nejak moc nebralo. Tie brebty medzi ošuntelými chlapmi na nejakej ostrovnej pustine, nejak nemali váhu. Postupne ale ako lepšie spoznávame postavy a okolie, to začne mať nejaký lepší podmaz a začne to mať aj nejakú váhu, farbistosť. Herecky dosť dobré, aj keď možno by som hneď za to ceny až tak nesolil. No ale je to z tých pozerateľnejších artových záležitostí. /60%/ (29.01.2023)