Kundun - Život dalajlámu

Kamera: Roger Deakins (Vykoupení z veznice Shawshank, Tahle zeme není pro starý, Dům z písku a mlhy). Inteligentně meditační. (21.02.2011)

Nádherný duchovní a filmový zážitek. Monstrózní audiovizuální stránku tvořenou Deakinsovou kamerou, dramatickým střihem Thelmy Schoonmaker, který všemi těmi skoky a prolínačkami dokonale ladí ke Glassově monumentální hudbě, drží Scorsese v přesně vyváženém poměru s příběhem. Ten i přes závažnost tématu překvapivě působí velmi lehce a intimně a myslím, že tak vhodně vypovídá o povaze Dalajlámova poslání, kterým není politikaření nebo mocenské machinace. Obsazením neherců (ze kterých je v každém záběru cítit velká úcta k domácí kultuře a tradici) dostal snímek i přes užitou angličtinu vysoký punc autenticity. Jinak scény s orákulem byly docela creepy.:) Po Posledním pokušení další dechberoucí kus z dílny mistra. (04.06.2012)

Úžasný film, kterému škodí jen místy příliš velká rozvláčnost, lepší 4* (26.01.2013)

Poklidný snímek, bez napětí, ale přesto výrazný. Memento, že Tibet je stále okupován a znásilňován Čínou a vzpomínka na to, jak se celý svět, všechny mocnosti, na Tibet vykašlal. Dnes se páni světoví politici bojí o Tibetu mluvit, aby náhodou nenarušili své dobré vztahy s Čínou. Je to podivný svět. (19.09.2015)

Dokumentaristický - přesně takový je Kundun. Scorsese natočil další z mnoha životopisných snímků, oproti ostatním je však více informativní a naopak je dáno mnohem méně prostoru příběhu. Takovéto filmy většinou nemám rád (např. Poslední císař), ale v případě Kunduna to neplatí. Proč? Kvůli poetické atmosféře (hlavně kamera je geniální), kvůli hercům (představitel Dalajlámy je vskutku Dalajláma) a v neposlední řadě kvůli režii. Jeden z nejlepších životopisných snímků. (22.03.2006)

Určitě lepší než absolutní (a ještě k tomu ne moc dobrá) splácanina Malý Buddha, ale k naprosté dokonalosti tomu přeci jen něco chybí. Některé scény, i když mají hlubokou myšlenku, jsou chvílemi trochu nezajímavé, v horším případě i trochu nodné. Je to hodně dobře natočené a je zde opravdu krásně vidět, jak se číňani chovali nelidsky. Ke kvalitě filmu přispívá i hudba, která je opravdu kvalitní a scény jsou díky ní víc působivé a emocionální (hlavně krásný konec). (10.11.2006)

Tento film se mi ze všech Scorseseho líbil nejméně, celý film se putuje a zobrazuje jak nesmyslné je jekékoli náboženství (I když účel filmu byl zřejmě opačný). Pro jediného člověka obětovat cokoli? Na základě toho, že pozná nějaké cetky, které poznalo již 13 takových jako on předtím, se domnívat, že on je Dalajláma. A jeho opuštění Tibetu má od obdivu k němu hodně daleko. Obyčejný člověk, který neustále mluví a mluví a nakonec odejde a se slovy o obětování a odrazu dobrého člověka vše napraví, tak takhle to nechodí. Náboženství je záležitostí těch nejprimitivnějších jedinců, kterým nezbývá, nežli věřit v něco co je zachrání z jejich doposavadního utrpení. To je odkaz, který by tento film nésti. V tomto zpracování je zobrazen mnohem více lidsky v Sedmi letech v Tibetu je spíše úctyhodnější. Celkově je sedm let v Tibetu koukatelnější a zábavnější film. Ovšem Scorsese potvrzuje kvality režisérské ostatně jako v každém svém filmu. (29.01.2009)

To, že zde již zmiňovaných Sedm let v Tibetu Kundunovi nesahá ani po loket je vcelku zřejmý každýmu, kdo oba snímky viděl a není Angelina Jolie. Tento film má totiž především obrovskou duši a krásu, vyvolává pocit štěstí i zloby, naděje i bezmoci. Tenhle film ukazuje příběh člověka, od kterého bychom se měli všichni učit, ať už jsme jakýhokoliv vyznání a přesvědčení. Stojí za to vidět Kundun... (30.08.2011)

Na Kundun jsem se chystal už tolikrát a pořád jsem jsem ho z důvodu specifické nálady, kterou jsem od na první, na druhý i na třetí pohled spirituálního snímku očekával. Dlouhé váhání se mi ale rozhodně vyplatilo, protože dnešní brzká ranní projekce ve mně zanechala opravdu hluboký dojem a potvrdila, že Martyho režisérský odkaz nezůstane jen v rovině drsných příběhů z lidskou špínou nasáklých amerických ulic. Kundun je po Věku Nevinnosti již druhou výraznou tématickou i tvůrčí odbočkou a Marty společně s kameramanem Rogerem Deakinsem a skladatelem Phillipem Glassem vybrušují divácký zážitek ze sledování osudů čtrnáctého Dalajlámy do podoby z počátku nenápadně, v cíli osudově epické. Omamná atmosféra celého snímku, která je postupně rozervána agresí ze strany Číny, je bez zakolísání působivá a nechává divákovy myšlenkové pochody v potřebném nasazení, což výsledný zážitek, tedy alespoň v mém případě umocnilo. 100% (13.10.2012)

Scorsese pojal Kunduna ve klasickém stylu a určitě byl úspěšný, ale za mě rozhodně vede Annaudovo Sedm let v Tibetu ze stejného roku. Jeho pojetí podává totožný příběh z jiného úhlu, ale ačkoliv v mnohem přístupnější a volnější formě, tak paradoxně s větší naléhavostí, která výrazněji zasáhne divákovo srdce a donutí to více o událostech přemýšlet. Scorseseho Kundun občas trpí stejným neduhem jako podobný Gandhí, kdy monotónnost vyprávění diváka uspává, ačkoliv ve výsledku pak příběh ohromí. (25.04.2017)

Film o Kundě (07.11.2009)

Martin Scorsese se opravdu vyznamenal, jistě to nebyl zrovna lehký úkol přenést život tak významné osobnosti na filmové plátno. Docela mě překvapilo, že tu nebyl vyobrazen přítel Heinrich Harrer, ale tuhle mezeru zase vyplní Sedm let v Tibetu. Je smutné, že dosud se tibetský duchovní vůdce nemohl vrátit zpět do své země, někdy si říkám i jestli naše generace se dožije svobodného Tibetu a jestli ano, ty kulturní ztráty během čínské okupace bude těžké nahradit. (10.03.2011)

Hlavne ta hudba...Glass je proste mistr. (12.06.2012)

Nepochybne najlepší Scorseseho film čo sa týka obrazovej stránky. Lebo to, čo má možnosť divák vidieť, sa nedá pomenovať inak, ako majstrovským dielom! Martin si okolo seba zhromaždil kvalitný tím počnúc posledným človekom na place. Jedinú vec, ktorú by som ešte vyšperkoval by bol scenár. Lebo do pokladnice budhizmu sa určite dalo načrieť oveľa hlbšie... (02.09.2012)

Západním stylem natočený film pro západní publikum - z tohohle pohledu je to preziní filmařina s režisérským kumštem. Scorsese se snaží míchat politiku s kulturou a náboženstvím co nejsrozumitelněji pro širší publikum díky čemuž logicky nemůže dojít k rozvinutí těch mnoha jemných niancí. I tak se ale pro většinu lidí jedná o dostatečně komplexní film, nicméně pro někoho kdo chce hlouběji poznat Tibet a ani v soutěži národní film Tibeťanů by asi naplno neobstál. (28.11.2013)

Sklamanie. Dosť nudné, nezáživné a ťažko stráviteľné. Scorsese robil vždy zaujímavé a kvalitné životopisné kúsky, ale toto je rozhodne jeho najslabší. Je to film na jedno pozretie, v ktorom divák ocení kameru i výpravu. S prižmúrením oka 2*. (24.03.2016)

Metaforické, zvláštní kamera, POV, příběh příběhů. Zvláštní atmosféra. (27.10.2017)

"Dokud potrvá tento vesmír, dokud v něm živé bytosti budou přebývat, kéž jsem zde, abych mírnil jejich utrpení!" Za to velkolepé zpracování, za ty skvostné (nad)lidské myšlenky a za to, že jsem se konečně dověděl více o Nepálu, dávám plný počet. "A pak se znovu narodíte, budete přicházet zas a zas, tak dlouho, dokud potrvá koloběh bytí..." (23.12.2018)

První půlka nudnější, ale furt zábavnější než kdejaký životopisný film, druhá působivá a akčnější+dva rozhovory s Mao Ce-tungaem které ukazují jaký je to manipulátor a bezcitný člověk, ale pravdou je že to je životopis ničím zajímavý a významný a místy je to nuda, však k Daljlámovi chovám sympatie a asi proto tento film hodnotím výš než bych měl 7,5/10 (27.12.2021)

Nádherný, dechberoucí film. Na jeho působnosti se značnou měrou podílí neopakovatelná hudba Philla Glasse. (31.10.2004)