Kundun
Kundun
Réžia:
Martin ScorseseScenár:
Melissa MathisonKamera:
Roger DeakinsHudba:
Philip GlassHrajú:
Tenzin Thuthob Tsarong, Gyurme Tethong, Tulku Jamyang Kunga Tenzin, Tenzin Yeshi Paichang, Tencho Gyalpo, Tenzin Topjar, Tsewang Migyur Khangsar (viac)Obsahy(2)
Kundun byl oceněn jako jeden z nejlepších filmů roku. Jedná se o filmové mistrovské dílo od režiséra Martina Scorseseho, který byl pětkrát nominovaného na Cenu Akademie. Čeká Vás neuvěřitelný, avšak skutečný, příběh o jednom ze světově nejúchvatnějších vůdců – o tibetském Dalajlámovi – a o jeho troufalé snaze panovat národu v jedné z nejnáročnějších dob celé historie lidstva. Odvážné řeči a zaujatost vůči pozadí světové politiky způsobily, i díky filmovému zpracování, mezinárodní pozdvižení. Tento výjimečný snímek s nádhernou hudbou proslulého skladatele Philipa Glasse působí velmi kontroverzně, přesto si však získal celosvětové uznání. Nechte se o tom přesvědčit i Vy! (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (227)
Martin Scorsese ukázal svoju lásku k filmu a k rozprávaniu príbehu. Na tento film bol tá najlepšia voľba a myslím, že dopadol presne tak ako to aj plánoval. Citlivý, osobný film bez nejakých veľkých scén či hviezd, naopak plný zaujímavých myšlienok a zaujímavej kultúry. Veľmi dobre sa nato pozeralo. 80% ()
Jeden z nejlepších životopisných filmů, jaké jsem viděl. Kvalitní, neukecaná a až meditativní filmařina, perfekně podpořená dokonalou hudbou Philipa Glasse a neméně dokonalou kamerou starého prďáka Deakinse nám dá nahlédnout do života jednoho z nejinspirativnějších vůdců současnosti. A vy jen fascinovaně sledujete, jak před vámi roste ohromná osobnost od malého dítěte až po dospělého vůdce jedné z nejstarších a nejduchovnějších civilizací světa, to vše v jejích nejtěžších chvílích. ()
Protikomošských filmov nikdy nie je dosť a režisér k tomu nepristupuje ako k filmu, ale skôr ako k dokumentu. Odkaz je silný, ale chápem, že niekomu sa to môže zdať pridlhé. ()
Ďalší Scorseseho skvost, možno nie až tak okázalý ako Posledný cisár, ale napriek tomu veľmi pôsobivý. ()
Vizuální stránka je úchvatná, ovšem to je z mého pohledu jediný klad celého filmu. Na Kundunu jsem nenašel sebemenší stopu po filmařském umění pana Scorseseho, stejně tak zde není ani náznak herectví a o (megachaotickém)scénáři ani nemluvě. Zkrátka zklamání a v mých očích suveréně nejhorší film pana režiséra. ()
I když se jedná o typ filmu, který díky jeho obsahu nedokážu plně docenit, je na první pohled zřejmé, že jde o velmi kvalitně odvedenou práci a to po všech stránkách. Závěrečná pasáž je vizuálně a hudebně dokonalá. ()
Věci kolem Dalajlami, respektive jeho nástupnictví/reinkarnace je vždycky veliká otázka. V každém případě film je zpracován zajímavou formou, má silný příběh a tak není důvod si ho neužít, i když slovo užít vypadá na pozadí čínské okupace Tibetu více než podivně, to uznávám. ()
Je vidět, že Scorsese se audiovizuálně doslova vyřádil jako nikdy předtím ani potom. S kamerou, se speciálními efekty, s hudbou... Příběhově je KUNDUN ale vlažný a celkově mnou prosvištěl sice příjemně, ale úplně bez emocí. Já se kochám rád, jenže tohle je vyloženě lyrická záležitost, pro něž asi nejsem stvořen. (60%) ()
Moc pekne natočené, ale bez napätia a hlbšieho dosahu a to sledujeme prosím pekne inváziu komunistickej Číny do mierumilovného Tibetu. V ňom vládne duchovný otec Dalajláma, ktorý sa už po 14x prevteľuje do ďalšej ľudskej bytosti, ktorú po smrti toho Trinásteho nachádzajú v mladom chlapcovi. Netuším či mal byť tak vykreslený schválne, lenže povesť ho predchádza. Pri rozhodovaniach pôsobí neisto, častokrát naivne, neraz zbabelo, preto sa vôbec nelíši od obyčajného človeka. Ak sa prenesiem cez nevýraznosť jeho postavy zastavím pri odosobnenej réžii. Tá ako keby sledovala dianie z hora a nedovolila divákovi nazrieť do radostí, pochybností a utrpenia Tibetu a prihovára sa len skrz umelecké prostriedky alá surrealistické vízie, ktoré nemôžu nahradiť skutočné peklo akým si obyvatelia museli prejsť. Zasiahol ma jediný moment, keď sa staršia pani skrz slzy raduje z Mau Ce-Tunga a komunistických Anjelov čo jej lietajú s bombami nad hlavou. Ešteže má Kundun nádhernú výpravu, hudbu, kostýmy čo ho vyvažuje do priemeru s akým neviem byť spokojný. ()
S prevažnou väčšinou filmov Martina Scorseseho mám ten istý problém. Jasne vidím, že tie filmy majú nespornú kvalitu, lenže ich emocionálny dosah na mňa je mizivý. Platí to aj pre film Kundun, ktorý považujem za krásne nakrútenú nudu, audio-vizuálnu nádheru, ktorá po skončení vyšumí do prázdna. Pritom, kamera je úchvatná (Roger Deakins) a výborný je aj minimalistický soundtrack Philipa Glassa. ()
Velké překvapení, příjemný zážitek s Dalajlámou, kde sledujeme jeho vývoj a je nám vysvětleno jak to bylo a co vše předcházelo jeho odchodu do exilu. Je mi jen líto, že se za dobu, která uplynula od vzniku filmu nezměnilo absolutně nic a čínské peníze jsou pro svět stále důležitější než svoboda člověka. ()
Velký film o velkých věcech, před kterými by nikdo neměl zavírat oči. Nepochybně mistrovské Scorseseho dílo s promyšlenou kamerou, ale co s tím člověk nadělá, když jsem se nudil k smrti, ačkoliv mě problematika zajímá. Sedm let v Tibetu byl proti tomu akčním bezduchým filmem, ale i u toho jsem měl pocit, že je o sedm let delší, než by měl. Chtěl jsem dát dvě hvězdy, ale poslední čtvrthodina jako vyvrcholení zapůsobila, ta byla perfektní. Tak teď co s tím? ()
Svojim spôsobom jednoznačne prekrásne dielo, aké by som od režiséra Scorseseho formátu skutočne nečakal. Ten teda vie človeka prekvapiť! Hodnotná snímka, ktorá upúta i po stránke vizuálnej/estetickej - je vidno, že si na tom tvorcovia skutočne dali záležať a vyšperkovali to do posledného detailu, bez akýchkoľvek chybičiek. V neposlednom rade nutno vyzdvihnúť i skvelú sprievodnú hudbu, ktorá veľmi pekne dotvárala celkovú atmosféru. Pozoruhodná záležitosť, za ktorú som rád. 85% ()
Výborný film, ani nevím, proč dávám čtyři místo pěti - je to někde uprostřed. Prostě mě nějak nezaujala první třetina filmu - až pak, když se do toho vloží čínští bratři komouši, tak to začíná mít pořádné grády. A hudba Philipa Glasse taky potěší. Prostě je to film se vším všudy - plno informací, dechberoucí záběry, smysluplné dialogy, buddhistická filozogie, nenásilný odpor proti zlu... Jo. Jsem více než spokojen. ()
Přesto jaký jsem ateista jsem usoudil, že něčemu věřím a pokud bych měl vybrat, tak věřím v reinkarnaci za určitých podmínek. Tímto nesmrtelným přechodem se svatá postava stává moudrou a citlivou. Prostřednictvým jeho duše se učení používá jen v souladu s přírodou, pochopením a mírem v sobě samém. Dva obrovsky protichůdné světy se potkávají v nádherném Scorseseho snímku o 14. Dalajlámovi, který měl tu bolest vidět krvácet svoji zem pod největším masovým vrahem všech dob. Boj za svobodný Tibet i po mnoha letech neustal a sami sme to na vlastní oči mohli spatřit nedávno v Praze na návštěve čínského prezidenta. ´´to už není Čína, kterou jsme znali, toto jsou komunisté´´ 85% ()
Kam vkročí komunismus, tam tráva neroste, KUNDy zasrané! A všude je to stejné, od Kuby po Severní Koreu - nesvoboda, bída, zastrašování, likvidace... Takže hrdě a z plných plic: FREE TIBET and LONG LIVE THE DALAI LAMA! ()
Obsahová povrchnost je úmorná v kombinaci s tak pomalým tempem a subtilní režií. Vím, že Scorsese dokáže být velmi stylový, ale vím také, že některé filmy fungují skvěle i bez intenzivní efektnosti - musí to však vynahrazovat kvalitou scénáře, které Kundun nemá. Proč koukat dvě a čtvrt hodiny na něco, co si mohu přečíst za 5 minut? Mám se kochat poctivými kostýmy a scénografií? To je opravdu málo. Na tom film nelze utáhnout, ale právě to jsou primární kvality filmu, zdá se mi ještě po hodině a půl stopáže. Je velké tvůrčí selhání, když se divák i po 40 minutách nudí - natož po devadesáti. Herci jsou občas příliš prkenní a nevěřil jsem jim jejich reakce (např. Jak se Kundun chytl z a srdce, když slyšel špatnou zprávu). 40 min před koncem se to trošičku rozjede, ale nakonec to nezachránil ani závěr. Sere mě, že Tibetu nikdo nepomohl, že ho okupuje diktátorská Čína, která způsobila jistě i nadále způsobuje lidu velké trápení, ale konec filmu není tíživě depresivní -- Naopak mám pocit, jakoby se film snažil vylíčit protagonistův úprk do Indie jako úspěch, což mi přišlo neupřímné. nevím. Výsledný dojem je velmi negativní, ač film rozhodně není ve všech ohledech nekvalitní. Jedná se však asi o projekt, který jsem si od Martyho nejméně užil a nejméně mi toho dal. Nejzbytečnější je asi to správné slovo. ()
Komerční veleúspěch Cape Fear z roku 1991 umožnil Martinu Scorsesemu realizovat své vysněné projekty a jedním z režisérových splněných představ je právě Kundun: audiovizuální dokonalost, která svým výtvarným zpracováním místy překonává i díla filmového malíře Ridleyho Scotta. A i když Scorsese opustil své oblíbené prostředí špinavých ulic, jeho styl a smysl pro detail je k nalezení v každém záběru. Avšak nadstandartně pozvolné tempo vyprávění, jehož nejodvážnějším posunem v ději je nápis o x let později, dává divákovi až příliš mnoho prostoru pro mimopříběhové přemýšlení. A přestože vědomí o účasti mého oblíbence na režisérském postu mi vnucovalo pětihvězdičkové ohodnocení, pro tentokrát se zastavím jeden krok před označením dokonalosti. ()
Kundun ukázal čÍnskotibetský konflikt tak jak je, ale nic víc vyjma dobré kamery, zajímavé hudby a pár drobností. Asi to stačí... ()
hlavne kvoli prekrasnemu soundtracku od Philipa Glasa... ()