Voľný pád

Tady zřejmě někomu šiblo a to pořádně. Joel Schumacher se honosí titulem režiséra, který za málo peněz natočí opravdu hodně muziky. Většinou je to znát pomalu průchodným příběhem, který se stále vyvíjí a přitom tlačí na jednu jedinou postavu. To samé jsme mohli vidět v Telefonní budce. Tak jednoduchá myšlenka a tak dokonalý spád. Jen ať takové filmy točí dál. Volný pád je rozhodně jeden z těch nejzajímavějších filmů, co se myšlenek týče. Michael Douglas hraje sice člověka na pokraji nervového zhroucení, ale řeší věci, kteří se lidi snaží přehlížet, které každému vadí stejně jako jemu, ale nejsou schopni s tím nic udělat. Je to pravý Američan a ví co je správné. S jeho myšlenkami bych byl na jeho straně a tak jsem mu překvapivě celou dobu fandil. On dokázal svoji úlohu zahrát naprosto fantastickým způsobem, zatraceně pravdivě. Ať už prochází a pomlouvá životem snobů, životem gangsterů na ulici nebo životem antisemitických parchantů. Vždy má důvod, proč to všechno udělat. Ten, kdo by se s ním nedokázal ztotožnit, by si zřejmě nedokázal oblíbit ani tento film a to by byla velká škoda. (18.08.2007)

Možná nejlepší Schumacherův film (nechci zapomínat na "8MM"), který stojí na bezchybném výkonu Michaela Douglase. Nezapomenutelný je ovšem také Robert Duvall v roli chápajícího a manželku milujícího policajta. Jen si představte jak je to jednoduché - rupne vám v bedně z toho strašlivého shonu moderní civilizace a najednou není cesty zpět. Lidská psychika je opravdu křehká. (19.08.2003)

Nedá se sice říci, že Volná pád disponuje nějakým super příběhem, ale stejnak je to super film. Pozorovat bezemotivního hrdinu Williama Fostera, kterému nejde o nic jiného, než se vrátit domů je totiž zábava. William totiž neovládá své chování, pokud jej někdo naštve, ohrozí ho, sám si podepíše rozsudek smrti. Přesto ovšem samotný hrdina nechce, aby za ním zůstávala jen samá mrtvá těla, zabíjí jen pokud je opravdu naštve a potřebuje svůj vztek ventilovat. Teď se ti z vás, kteří nemělo to štěstí film vidět nejspíše ptají co je na násilí vtipného... Musím vám odpovědět, že nic. Nemám rád násilí, ale pokud je podáno tak úžasně, s nadhledem, jak tomu činí Joel Schumacher je opravdu o zábavu postaráno. Dokonalé jsou například dvě scény s telefonní budkou... nebudu je nijak popisovat, abych vám nezkazil překvapení, ale opravdu stojí za to. Celkově vzato je film Falling Down snímkem se skvělými hereckými výkony, úžasným scénářem a dokonalým Michaelem Douglasem v hlavní roli (záporák v černém oblečku nebo bílé košili s kravatou je prostě dokonalý - a ten jeho absolutně neemotivní výraz, prostě chuťovka). Mohu jen doporučit. (09.02.2006)

„Bacha. Ja sa nesmejem.“ Strhujúci (akčný?) psycho(?) triler vyniká prepracovaným a originálnym scenárom o priemernom mužovi (výborný Michael Douglas), ktorému v rozhorúčenom aute prasknú nervy a vyberie sa peši (a s raketovkou v kufríku) naprieč dusným veľkomestom za svojou ex. Zanecháva za sebou chaos, bordel, mŕtvoly. Po jeho stopách vyráža starý detektív na odchode (Robert Duvall alias consigliori Tom Hagen z Krstných otcov). Voľný pád nedrhne. Naopak - ukážkovo odsýpa a ak vás aj v jednej chvíli rozosmeje, o dve sekundy neskôr vám úsmev mrzne na tvári a so šokom si prajete, aby ten stupňujúci sa teror už preboha skončil (teritoriálny spor patrí ešte k tým miernejším incidentom). (09.11.2004)

Nedávno jsem si vyslechl krásný dvouhodinový monolog všech firemních nedostudovaných menedžrů na téma: sundáme vám prachy, přihodíme pracovní náplň a především zodpovědnost, radujte se, loajalita je krásná věc, veselte se, přece sem nelezete pro peníze, volejte halelůja, šroubci vykurvený. Cestou k příbytku jsem si potrénoval výměnu kola u přibližovadla, neboť pražské ulice připomínají předpolí kdesi u Verdunu. Náladu mi prudce zvedla hodinka na poště, kde ten čupr systém prostě přeskočil moje vylosované numero (fakt, já na tu tabuli zíral celou dobu jak Somálec na paštiku), abych se od mužatky v kukani dozvěděl, že to prostě není možné, protože se to nikdy nestalo, jenom každý den si pár blbečků vymýšlí podobné kravinky, aby jí zhnusili službu národu (a práskla knírem tak, až mě odvála ze dveří). Do toho mi zavolala nějaká prodejkyně snů s dotazem, mám-li čas na monitorovaný hovor. Na mé suché ,,Ne!" mi sdělila, že můžu své úspory narvat do pařátů fungl nové finanční skupiny bla bla bla...Po zavěšení to klidně zkusila ještě dvakrát. V masně se mi snažil prasobijce vnutit údajně extra čerstvé kotletky, no celý páchl podezřele jarem až přes pult, zatímco na mase byla sem tam vidět bublinka. Na parkovišti před nákupákem jsem načapal u vozidla pár sympatických tmavočechů. Jeden nenápadně zandal šroubovák a na přímý dotaz mě ujistil, že ,,nhíc nesthíhli, théď théprf přííšlí, né", zatímco druhý parazit se v klidu pokusil vysomrovat cigáro. V mírně rozrušené formě jsem dorazil za dveře místa klidu, lásky a relaxace, útočiště těžce zkoušených, zkrátka domů. A stará ječí z obýváku - ,,kde seš? Si někde chlastáš a já tu furt jenom čekám jako ....". Přesně v tomto okamžiku se mi vybavil momentálně komentovaný film. Udržel jsem vodiče nervových vzruchů na uzdě. Zatím. Neserte mě, kurva! (16.07.2012)